Lynč

Už zase Je třeba zabít Segala! Tentokrát jde o vizuálně naprosto dokonalého, obstarožního mukla, kterého opravdu snad museli vyhrabat v nějaké třetí nápravné. Neskutečný mazlík! Je s ním sice trochu nuda, ale zapadlé polské vidle jednadvacátého století jsou vykresleny perfektně, až by nejeden z Mrštíků radostně zaplesal. Jednou jsem takhle jel "zkratkou" do Orlických hor a podařilo se mi na vynikajících (odjebal jsem si tlumiče a poloosu) a dokonale značených drogach państwowych nepatrně zakufrovat. Že jsem v prdeli jsem zjistil podle toho, že cesta náhle skončila v kupě hnoje, a když jsem vylezl z auta, abych se zeptal kudy zpět do civilizace, prošla kolem liška a povídá: "Dobrou noc, pane verbal!" Samozřejmě polsky. Hned jsem i poznal, že obyvatelé jsou přátelští a mají cizince rádi! Otylé, neholené, škaredé ženy s vydojenými prsy v socialistických teplácích po pupek začaly kvapně zahánět do polorozpadlých baráků své otrhané, zablácené ratolesti, jejichž oduševnělé výrazy nenechávaly nikoho na pochybách, že otcové jsou s matkami pokrevní příbuzní nebo se rekrutují z řad podvyživeného, domácího zvířectva. Rovněž neholení, zavalití muži, v jejichž obličejích se zračila zářivá inteligence průměrného skotu, čpící měsíc starým potem a samohonkou z pravých otrub, se v zapařených gumácích, které nesundali snad od dob kolektivizace, šouravě blížili mě uvítat. Místo chleba a soli však měli v rukou drobné zemědělské nástroje. No co vám budu povídat! Raději jsem nečekal, až mi pro ukrácení mé dlouhé chvíle radostně předvedou nějaké to folklórní pásmo písní a tanců, vletěl jsem zpět za volant, motor naštěstí naskočil, kvílící pneumatiky po pár proklouznutích přilnuly k mrvě a já mohl přes nejbližší pankejt z toho osmnáctého století prchnout, aniž by mě zlynčovali. (01.11.2012)

Polská vesnice se od té české prakticky neliší a příliš se neliší ani její obyvatelé, takže bylo celkem snadné se identifikovat s prostředím i se samotnými aktéry. Jedového dědka, který teorizuje své okolí, jsem si také dokázal představit poměrně snadno a Wieslaw Komasa mi to tady značně zjednodušil. Byl ukázkově na zabití. Fakt, že vesničtí policajti přistupují k týrání jako k místnímu folkloru je také uvěřitelný, ačkoliv doufám, že v našich končinách by to až sem nedošlo. A stejně tak dokáže člověk pochopit, že toho jednoho krásného dne začnou mít místní chlapi plné zuby a zařídí se podle svého. Soud pak stojí před dilematem, jak k tomu všemu přistoupit, protože jakkoliv se zdá, že vražda je prostě vražda, tak ve skutečnosti tomu tak nemusí být. Lincz je naprosto dokonalá a věrná rekonstrukce, které prakticky nemám co vytknout. 90% (10.03.2015)

Při sledování filmu Lincz mě nemohlo napadnout nic jiného, než známý citát, že "Spravedlnost práva je sraní klíčovou dírkou". Přesně kvůli takovým lidem, jako byl okresní prokurátor, bych nemohl pracovat v advokacii nebo státním zastupitelství, takoví lidi snad nemají ani špetku citu a jen citují paragrafy a ohánějí se právem a zákony. Tfuj. Na velmi malém prostoru - místním i časovém se rozehrává depresivní drama, které diváka nemůže nechat lhostejným. Asi bych se neměl pořád opakovat, ale polští filmaři jsou zkrátka a dobře úžasní. (13.03.2015)

Poláci jsou jinde. Je škoda, že Češi se zmůžou maximálně na komedie či pohádky ( Uvidíme co nastávající Jan Žižka,který se zatím jeví solidně). Poláci však servírují dusný Drama/Thriller vyprávěný retrospektivně o starém muži, který terorizuje svou rodinu a musí za to krutě zaplatit. Jsou zde scény z vězení, ze soudu i trochu fyzického násilí, takže téměř od každého něco. Plusem jest i krátká 85 minutová stopáž,takže diváka film takřka nenechá vydechnout. Slušný počin. 75% (03.09.2018)