Druhá šance

Vůbec nevím, jak mám k tomuto filmu přistoupit. Není to zrovna ten příběh, který by mi byl nějak blízký, protože ani moji rodiče se ještě nepotýkají s takovým věkem a neřeší odcizení, takže nevím, jak moc to bylo skutečné. Ale co vím jistě je, že Maryl je královna Všehomíra, která dokáže zahrát úplně jakoukoliv postavu a není pro ni nic překážka. Je naprosto úžasná a pro mě byla radost se dívat na její výrazy a potutelné úšklebky :). Konec konců ani Tommy Lee nebyl špatný, ale s Maryl na scéně byl pro mě míň výrazný. No a co říct závěrem? Je to dobrý film, Maryl je jeho klenotem, ale jako příběh to bylo takové zvláštní, možná je to vážně pro vyzrálejší diváky :). (04.02.2013)

Vypadá to, že filmaři se v posledních měsících rozvzpomněli na zpravidla opomíjenou skupinu starších diváků. Společně s Báječným hotelem Marigold, Láskou a u nás zatím nepromítaným Quartetem je Druhá šance jedním z filmů o hledání harmonie v pozdním věku. Oproti třem evropským filmům je ten Frankelův jasněji vymezen jako komedie, v níž problémy stáří generují přednostně humorné, nikoli tragické situace. Komediálním naladěním a poněkud zjednodušujícím protěžováním sexuální stránky věci vychází Druhá šance vstříc také mladšímu publiku, které se může lehkou formou poučit, co za jejich nepřítomnosti rodiče řeší. Hlavně díky představitelům hlavních rolí, kteří dokáží s grácií simulovat i orální sex, se ona lehkost ani v nejchoulostivějších momentech nepřeklápí do vulgárnosti. Pravdou je, že Streepové i Jonesovi lépe sedí vážnější poloha, kdy se jim prakticky beze slov daří vyjádřit únavu z manželství, z něhož vyprchala veškerá spontánnost (rutinní příprava snídaně). Ve většině scén je nicméně problém vztahové opotřebovanosti pojednáván přímočařeji – otevřeným dialogem na pohovce u manželského poradce (kterého jsem Carellovi, i když se snažil hrát s vážnou tváří, nevěřil). Celá dekonstrukce jednoho manželství působí vinou terapeutického orámování velmi nuceně a film se po sympatickém úvodu, kdy jsme ve zkratce obeznámeni s příčinou ženiny nespokojenosti, mění v psychologickou příručku, jejímž nezastíraným cílem je apologetika manželského svazku. Ač je iniciátorkou změn žena, film vyznívá v zásadě anti-feministicky, ve smyslu „i když žijete s nepraktickým, sardonickým škrtem, pořád je to váš manžel, tak se koukejte postarat, ať vás soužití s ním zase baví.“ Za herecké výkony a za snahu pootevřít také na poli amerického mainstreamu téma rozvedené například v německém Sedmém nebi mnohem důsledněji, si Druhá šance přesto alespoň jednu šanci zaslouží. 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, sportovec, Wargoo (05.02.2013)

,,Když žijete s někým, s kým vlastně nežijete, je možná lepší být sám...'' Tohle je komedie nekomedie. Ačkoliv jsem se párkrát nahlas zasmál, z větší části filmu mně padl smutek. Ačkoliv Meryl a Tommy jsou spolu již 31 let, krize kterou prochází může leckoho potkat již po 20 či dokonce po 10 letech. Věk tu nehraje žádnou roli. Meryl, dnes už babča v letech konečně našla roli, která jí sedla jako ulitá. Získala si jí u mně zase respekt, protože po Mámamíja a muzikálu Čarovný les jsem smutně vzpomínal na Afriku a na Madisonské mosty.... Tommy je borec a nezklamal. Ten zahraje cokolov, kdekoliv a jakkoliv - ale skvěle. Film je o stereotypu žití v manželství do kterého chtě nechtě s přibývajícími léty zapadne každý pár. Chemie a vášeň prvních let vyprchá, přijdou děti, existenční starosti, kila, kompromisy tak podstatné v prvních letech manželství už nikdo nedělá, ideály o předělání toho druhého k obrazu svému už taky vzaly za své a po odchodu dětí dům obývají sice dva manželé, avšak zcela opuštění lidé. Opuštění ne dětmi ale opuštění sami sebou.Tta samota je o to absurdnější, protože ten druhý partner je hned ve vedlejší místnosti. Nabízí se tedy možnost, skřípající a bezbarvý vtah jedoucí setrvačností vyladit u odborníka. Jenže - tohle je cesta jen jedním směrem. Při intimních výpovědích vedených lékařem před sebou manželé řeknou dávno tajené sny a křivdy. Ta otevřenost může být začátkem čehosi nového, za bílou čárou a nebo také začátkem konce, který tato čára jako poslední šrám začne odpočítávat..... Tohle byl film k zamyšlení, film ve kterém sice nebylo řečeno vše, ale ze kterého jde lecos navíc pochytit. Škoda toho amerického závěru, já bych skončil setkáním se sousedkou a jejími psy. 3 za ten intymní projev Meryl a Tommyho a další hvězdu za scénář, kteří neženetí zkrátka nemohou chápat. Celkem tedy 4 zlomené přepážky. * * * * (08.03.2015)

Pozoruhodný americký snímek vyniká tím, že je skutečně tím, co naznačuje název i očekávání: pohledem do vnitřností manželství pokročilejších středních let. Scénář, byť dobrý, se čas od času zadrhává spolu s režií: neplatí to jen pro hudební přeryvy, ale stejně tak i pro některé milostné scény (např. během filmového představení v kině, které by působily poněkud "přesahově" i u mladé generace). Mnohé z toho překlenují Meryl Streepová a Tommy Lee Jones, jak už někteří z nás stačili konstatovat. Pro vyznění filmu je však skoro stejně podstatný i výkon Steva Carelle v roli psychologa dr. Felda; věcnost a současně takt, se kterým klade i choulostivé dotazy, výrazně zvyšují věrohodnost vyznění ŠANCE. Jak je vidět, i normální americká rodina může filmového diváka zaujmout (4 000 dolarů, utracených za pobyt u dr. Felda, mohlo být podle manželova názoru výhodněji uloženo do pořízení nové střechy na rodinném domě). Skutečnost, že vztah lze zachránit, pokud si oba partneři uvědomí křehkost, v níž se po dlouhé době trvání nachází, je povzbudivá. A povzbudivý je i tento vážný, avšak úsměvy a častým úlevným smíchem nešetřící film. (24.09.2012)

no co vam poviem... ako zo zivota. Kto z nas, vydatych a zenatych, sa v tom filme nevidi? Ja takmer uplne, a to som vydata tak rok a pol :D Meryl a Tommy su skveli, obcas som sa sice pristihla, ze by som Tommymu najradsej odrthla hlavu, ale v tom spocita to kuzlo, vsak? No a pre mna velke prekvapenie, Steve Carrell, tak k tomu by som si rada sadla na gaucik a porozpravala sa o mojich fantaziach :D (16.11.2012)