Bohemian Rhapsody

Oslava hudby. Rámování celého příběhu koncertem neuvěřitelným způsobem funguje. Narvané Wembley hltající každou notu, každý Mercuryho pohyb obklopí diváka a přenese ho ne jen do středu dění, ale i nad něj, kamera létá nad diváky nebo se proplétá mezi nohama kapely i mezi prsty hrajícími na klavír. Singer je formálně brilantní a servíruje detaily na stříbrném podnose a to stále mluvíme jen o rámci. Vznik samotné kapely, nahrávání největších hitů a vztahová dynamika i AIDS jsou pojaté velice funkčně. Snímek nezachází do detailů a je malinko zkratkovitý, což je sice na jednu stranu škoda, ale aspoň nepřekáží hymně o nejlepší kapele na světě. Kdo chce detaily pustí si dokument... Malek je fantastický, ale to i zbytek hereckého ansámblu. Ehm... skvělý soundtrack. (07.11.2018)

Krotká a vykastrovaná podívaná, na kterou se ale tak krásně dívá a poslouchá. Tenhle dokonale vymazlený stroj má všechno, co maloměstský divák chce vidět. Má to sice v sobě něco až zlovolně povrchního (postava zlého homosexuála Paula!), ale zrovna u tohoto filmu bylo tak snadné vypnout. Jen by mě vážně zajímalo, co ten Freddie byl vlastně za člověka, čemu věřil a co za zvíře v něm dřímalo. Něco podobného ten film ani nedokázal naznačit či poodkrýt. (10.12.2018)

Bohemian Rhapsody je asi tak film, jako je Frankensteinovo monstrum člověk. Sešitá z mnoha očividně nepadnoucích částí, budící nedůvěru a pochybnosti, ale nakonec přece jenom chodí, mluví... a v tomhle případě i zpívá! Takže hádám, že úkol splněn. V první půlce ten film absolutně nezvládá a kupí scénu za scénou, aniž by se dařilo evokovat dojem plynulého příběhu. Ke konci se trochu sebere, proto je výsledný dojem pozitivnější (paradoxně jsem totéž psal nedávno u Tomana - tak odlišného, a přitom svým způsobem podobného filmu ve svých problémech). Některé scény působí, nejen že jsou utnuty v náhodném bodě, ale že je v náhodném bodě utnut rovnou každý záběr - absurdně nepřijatelný střih prozrazuje produkční komplikace. Úpěnlivá snaha přeživších Queenů vyjít z tohohle příběhu dobře a strach z nepříjemných aspektů Mercuryho života taky nepomáhají. Řemeslně a morálně jde o katastrofu, které musí člověk vyloženě nekriticky propadnout, pokud chce dojít k závěru, že to je zvládnutý film - což asi není nemožné, ale neumím si představit, jak se k tomu bodu osobně dobrat. "Lajkovat" tenhle film každopádně není úcta k Freddie Mercurymu, ale zakoupení vypreparované, vycpané Barbie s jeho obličejem, kdy od původního člověka bylo odděleno vše, co různým stranám během produkce nepřišlo vhod. (A ne - zjevně ne z respektu k Freddiemu, ale ze sobeckých důvodů osobních a obchodních.) 5/10 - protože Mercuryho jen respektuju, ale nezbožňuju. Kdybych si říkal jeho fanoušek, musel bych dát z principu odpad. Vidět názory tolika lidí prohlašujících se za obdivovatele Mercuryho, kteří oceňují tenhle film, který jeho osobu brutálně znásilňuje bez sebemenšího ohledu, mi přijde víceméně legrační. Je mi ale upřímně líto, že člověk zřejmě výjimečný a jedinečný, a to v dobrém i zlém, jako Freddie Mercury, bude v důsledku tohohle filmu znám jako tuctová popová hvězdička, nad kterou se fetišisticky dojímají srdíčka. (02.11.2018)

Opravdu bych nečekal, že se z Bohemian Rhapsody po tolika produkčních problémech vyklube taková pecka. Ovšem ať už za finální střih může Brian Singer, nebo můj možná ještě větší oblíbenec Dexter Fletcher, konečně je tu licencovaná hudba skupiny Queen a ta udělá půlku práce. Rami Malek od Mr. Robot (jeden z těch seriálů, které jsem vzdal) ušel obrovskou cestu a stal se doslova ztělesněním Freddieho Mercuryho a to co předvádí na pódiu nemá obdoby, stejně jako před třiceti lety neměl obdoby jeho předobraz. Hned jsem měl chuť si dát další životopisy podobného ražení (mnoho jich je zmíněno ve filmu, jeden za všechny - mladý Michael) a pevně doufám, že jich po fenomenálním úspěchu této kapely v kinech jenom přibude. Když člověk film vidí, už ho nikterak netrápí, že se před vícero lety chystala drsnější podívaná s Baronem Cohenem. Tohle je totiž nářez. Sice plný patosu a mravokárných rad do života bez temných stránek, ale pořád nářez. (10.11.2018)

(5x) Nikdy jsem nepatřila mezi vyznavače Queenů. Jejich hudba byla pro mne synonymem pro filmového Highlandera a když se zmínilo jméno Freddie Mercury, vybavil se mi maximálně duet s Montserrat Caballé. Ale respektuju film, který s takovou samozřejmostí předává tolik energie. Závěrečná půlhodinka z koncertu Live Aid je výborný nápad. Nač komplikovat něco, co funguje? Že byla skutečnost poněkud komplikovanější? O tom by zase mohl být jiný film. (26.07.2019)