Slova

Dvěstěpatnáct příběhů narvaných do stominutové stopáže tak neefektivně, že nezbude čas ani na podprůměrnou zápletku a v podstatě se film nelineárně přesune z bodu A do bodu B, aniž by se cokoliv závažnějšího událo. Což o to, technické zpracování a temná atmosféra na úrovni hadrových pérodaktylů z Cesty do Pravěku není úplně nejhorší a při sledování příběhu z poválečné Francie jsem měl pocit, jako bych skutečně byl na židli před notebookem a koukal na film, ale ten nedodělaný scénář bez pointy a bez ničeho to celé zesyflil. (18.03.2014)

Slová? Bla-bla-bla. Poor man´s The Hours. Totálne vyprázdnená gýčová báchorka, ktorá akože postmoderne vrství prostoduchú zápletku a myslí si, že sa vďaka tomu stane veľkou drámou. Celý film som čakal, kedy sa tam naozaj niečo stane. Nestalo. Cooper sa pokúša tromfnúť Cagea v hádzaní nešťastných pohľadov. Meh. (20.12.2012)

"Má chyba byla, že jsem miloval slova víc, než ženu která mě k nim inspirovala". Zajímavá a v každém případě originální podívaná. Rozhodně nic průměrného, je to něco, do čeho se buď ponoříte a nebo vás to úplně mine. Příběh napsaný, jako příběh v příběhu a mě opravdu ten ponor chvilku trval, než se objevil Clay v podání vynikajícího Jeremyho Ironse a pak už jsem jen sledovala jak se ty tři příběhové linie různě proplétají a mně vyvstávalo na mysli spousta otázek týkajících se hlavně Roryho a Claye s jejich motivy, skutky až po jejich sebedestruktivní chování. Nejintenzivněji na mě zapůsobil životní příběh Claye s např. i jeho slovy "oui - yes, byl to perfektní vztah", kdo viděl, tak ví. V žádném případě se nejedná o vysloveně odpočinkový, nebo dokonce romantický snímek. Jen mi tam scházelo víc emocí a možná ten konec mně taky dvakrát nesednul. Film, na který se ještě jednou chci určitě podívat. Jinak Brian a Lee mají docela slušně našlápnuto na kariéru výborných režisérů. (19.12.2012)

Výborně budovaný a vystavěný příběh, který výborně uteče i přes to, že se v něm neustále kecá. Herci přesní, režie překvapivě jistá. Jen škoda, že v závěru všechny ta velká slova a příběhy vyšumí tak nějak do ztracena, člověk už tak nějak prokoukne tvůrce a ti už ho tak v závěru nemají absolutně čím překvapit. I přesto ale slušný nadprůměr. (08.01.2013)

Baví mě příběhy o spisovatelích. Zrovna jsem dohrál počítačovou hru Alan Wake a měl jsem tu čest vidět i The Words a obojí má v sobě takové zvláštní napětí. Oba příběhy v sobě mají takový roztomilý (trochu zcizovací) prvek, kdy postavy z děje vytvářejí příběh ve své hlavě a za běhu. I když jde v ději The Words jen o "blbou" jednu knížku, autorům se podařilo vystavět brilantní mnohavrstevnaté drama. S moc příjemnou hudbou, která stojí i za samostatný poslech a s několika necharismatickými (Olivia Wilde a Zoe Saldana) a s několika charismatickými herci (Bradley Cooper, Nora Arnezeder). Zvláštní kolonku si zaslouží Jeremy Irons v jedné z nejlepších rolí své kariéry. (13.09.2012)