Největší showman

Hugh Jackman a James Mangold sa po fantastickom Loganovi ešte raz stretli (hoci už „len“ ako producent a herec) a výsledkom je film, ktorý som úspešne 3 roky obchádzal, až ma naň nečakane nahovorila pani manželka. Sadal som si pred to s utrpením, ale nakoniec prevládla skôr spokojnosť. Smer, akým sa niekde v cca strede vydá Jackmanova postava sa mi nepáčil, ale jednak následne našťastie preberá štafetu sympaťák Zac Efron a jednak Hugh nájde čoskoro cestu späť. Je tam množstvo muzikálových vystúpení, pričom väčšina mi pripadala slušná, ale priemerná, ale minimálne dve tri boli fakt skvelé. Scenár hodnotím negatívne, našťastie režisér si to postrážil aspoň po stránke rytmu, svižnosti a vizuálnej veľkoleposti, takže je sa skoro stále na čo pozerať, hoci príbeh ako taký neveľmi zaujme (hoci má silnú myšlienku, ale nepracuje s ňou ktovieako detailne). Nesedeli mi divné časové skoky (čakal som, ako sa hlavný hrdina bude postupne prebíjať k úspechu a on si proste vzal pôžičku v banke, strih a kupoval vilu). A rozhodne mi nesedela absolútne nezáživná vedľajšia linka so speváčkou. (31.01.2020)

Uplynul téměř rok, kdy jsem byl naposled na muzikálu. Zatímco z La La Landu jsem odcházel vesměs nadšený, tentokrát jsem si držel hlavu v dlaních. Toto měl být Jackmanův vysněný projekt? To ses panáčku pořádně sekl. Co si budeme namlouvat, muzikálové prvky nejsou špatné. Písně jsou povedené, ve většině případů i chytlavé a herci citlivě procítěné, nicméně svou moderností do 19. století pramálo pasují. Podobný názor mám na choreografii tanců, která kreativní je, ale v mnoha momentech je až nevhodně a třesknutě přemrštěná a naspeedovaná. Čistou chválu tedy po vzoru herců zapěju jen na živelné herecké umění Jackmana, kameru a jedinou smysluplnou postavu Zaca Efrona. Ano, scénář by si totiž zasloužil nejhorší možnou známku, protože vážnější filmová inscenace si takovou to snůšku naivních a vyčpělých klišé nezaslouží. Příběh je omšelý, k naprostému naštvání absolutně neoriginální a jeho směrování k aktuální světové problematice o všeobecné rovnosti na facku. Zápletka je prostá jak lístek do tomboly, kde problémy jsou vyřešeny mávnutím kouzelného proutku. Chování postav postrádá jakoukoliv dospělost, smysl pro logiku a jejich překotnost je až fascinující, zanechávaje otázky, jak je možné, že někdo mohl něco takto pokryteckého schválit a myslet si, že budou diváci nad tím uznale pokyvovat či to minimálně tolerovat. Kdyby to byl film o dětech a pro děti, tak jsem schopen přihmouřit oči a přijmout to jako příběh o prvním kamarádství, ale v rámci této formy a na příběhy prázdnější struktuře muzikálu je to stále až moc bezcharakterní, mělké a bohužel velmi hloupé. 45%. (22.12.2017)

Největší showman dokazuje, že Jackman prostě umí. Hudebně jednoznačně potěší, ale v rámci celku by to chtělo více výraznějších melodií. Jinak je muzikál v rámci mantinelů zvládnutý dobře, ale potřeboval by pevnější ruku, co se týká hlavní příběhové linie. Místy je střih zbytečný, a jindy výborný. Člověk pak s tím vším nesplyne a je to opravdu škoda, protože je s čím pracovat. Nakonec podotknu, že Efron dokázal zaujmout. Nejvíce však potěšila Rebecca Ferguson, která byla jednoduše úchvatná. Něco z emocí ve filmu prostě zmizelo, ale i tak se jedná o příjemnou "vánoční" záležitost. (21.12.2017)

Největší showman může být rád za všechny ty skladatele a tvůrce písní, protože právě hudba posunula snímek minimálně o dvě třídy výš. Za to příběh je (líbivá) tuctovka. Sice ne vyloženě propadák, každopádně to nepřináší absolutně nic nového. Celé je to navíc opravdu hodně uspěchané a ve stopáži 105 minut to nemá absolutně šanci využít všechen potenciál postav, a proto se tak trochu klouže jen po povrchu a do ničeho se nejde hlouběji. Věřím, že kdyby film alespoň vyfasoval nějakou vyspělejší režii a přidal půlhodinku navíc, mohl výsledek dopadnout ještě stokrát líp. Nicméně, jak jsem říkal, díky té fenomenální hudbě jsem si to i tak užil a přeneslo to na mě nějaké ty emoce. Muzikálová čísla jsou opravdu krásná a já si po zhlédnutí filmu momentálně neprozpěvuju nic jiného... :) (01.09.2018)

Aj keď ma môžu označiť za kultúrneho ignoranta, bez mučenia priznávam, že opery a muzikály neobľubujem. Aj keď West Side Story a Hair sú v desiatke mojich najobľúbenejších.  To však ani zďaleka nie je prípad Najväčšieho showmana. Možno by som bol zhovievavejší, ak by šlo o životopisný film o P.T. Barnumovi. Ale zvoliť formu muzikálu bolo dosť riskantné a pre mňa neakceptovateľné osobitne preto, že hudba k tomuto muzikálu ma ani v jednom prípade nezaujala. Počas filmu som mal väčšinu času pocit, že sledujem nejakú estrádu. Takže tri a ani kúsok navyše. (19.09.2023)