Chlapectví

Takéto spracovanie je vskutku zaujímavé. Točiť niečo 12 rokov, sledovať ako sa postavy vyvíjajú, rastú, ako sa im menia životy. Pritom sú to stále tí istí herci. Fajn. Ale podať to tak nudne, bez emócií, bez nejakej lepšej dramatickej scény, bez gradácia, to som od Linklatera nečakal. Navyše, keby to bolo aspoň podľa skutočného príbehu, ale všetko Vám to príde reálne a tak známe až nadobudnete pocit, že to je umelé, lebo proste, tak by sa to nemohlo stať. Za tých obetovaných 12 rokov by si sošku zaslúžil, ale bola by to fakt len za snahu, čo je predsa len trochu málo. 3 z 5 (20.02.2015)

Nejsem si jistý, jestli na tom pracoval 12 let režisér nebo jsem u toho ztratil 12 let já. Každopádně nechápu to vysoké hodnocení. Jedna hvězda za dětství. Dál to šlo velmi z kopce. (17.06.2015)

Boyhood se mi hodnotí špatně, protože nemůžu (a ani nechci) nevnímat tu obrovskou přidanou hodnotu dlouholetý práce s jednou konkrétní rodinou a (polo)autentický sledování růstu Masona. Ale tohle je vlastně zdaleka nejsilnější stránka filmu; herecký výkony totiž nejsou vždycky tak úplně uvěřitelný, a aspoň já jsem se neuměl ubránit věčný otázce, nakolik by daný situace opravdu byly přirozenym důsledkem vývoje událostí, nebo nakolik je v tom umělej scénář (na mysli mám například učebnicově pohádkovou proměnu jednoho z partnerů Masonovy matky z nejdřív téměř svatýho muže v pedantskýho a krutýho notora, která je tak černobílá, až se jí skoro nedá věřit, ale nakonec cojávim - v Americe je prej možný všechno). To se týká řeba výběru životních partnerů Masonovy matky, kterej je obdivuhodně tragickej. Film mi život nezměnil, ničim konkrétnim mi dech nevyrazil, ale sympaticky plyne před očima a navzodry některejm zbytečnejm scénám uteče mimořádně rychle. A na konci člověk zjistí, že vlastně vůbec nevadí, že se to nedá nijak konkrétně uchopit, že se nedá nic moc konkrétního vypíchnout... protože smysl filmu je někde jinde, ve zdokumentování zdánlivě obyčejnýho života zdánlivě občejných lidí, víceméně (a to podtrženo) takovýho, jakej je. A takovýhle filmy má smysl točit a má smysl se na ně dívat. Pokud by bylo na mě, abych rozhod, kdo z dvojice Boyhood a Birdman dostane Oscara za rok 2014, neváhal bych ani vteřinu. (22.06.2015)

Už kolikrát mě napadla myšlenka, jaké by to bylo točit film už od svého dětství a jeho dospívající formy postupně zakomponovat do jednoho velkého celku. No a tento unikátní filmový kousek mi dovolil hrubou představu zažít jakožto tříhodinovou skutečnost. Ano, film vychází z reality, nehraje si na nějaké melodrama, jde zkrátka o takový pohled do jednoho normálního života normální rodiny s normálními problémy - nic víc, nic míň. Ale i když jsem měl hlavně ke konci trochu problém udržet stoprocentní pozornost (150 minut je totiž už sakra celovečerák), setrval jsem do konce bez nejmenšího problému a rozhodně nelituju! Unikátní kinematografický zážitek, jaký jsem měl tu čest v podobné formě zažít leda u Harryho Pottera (kde s každým dílem stejné postavy také stárly). (03.08.2020)

Linklater dokázal už Before trilogií, že obyčejné náměty z obyčejného života umí přetvořit do neobyčejných filmů a ani Chlapectvím téhle své pověsti neudělal ostudu. Vlastně se tu na poli vražedných 160 minut nestane nic zásadního, ale jako sonda do života všedního texaského kluka od počátku základky až po vysokou funguje důstojně. Obsazení je skvělé a finta točit to sáhodlouhých 12 let se stejnými herci je tím aspektem s velkým A, co dělá Boyhood tak výjimečným. [viděno na SkyShowtime 26.3.2024] (26.03.2024)

Dobře zahrané, hezká kamera, skvěle padnoucí soundtrack a i přes dlouhou stopáž nenudící. Přesto ale pět hvězdiček dát nemůžu. Je to až moc uhlazené a pozitivní. Když už se naskytne nějaký konflikt, nestihne pořádně vyznít, protože se stejně za pár minut střihne o rok dál. Zkrátka rodinný feel-good film, nicméně ke konci už je to lehce repetitivní. Navíc mám pocit, že kdyby se film natočil klasicky s dvěma třemi dětskými herci s pomocí makeupu a triků, nedostalo by se mu tolik pozornosti (a vysokých hodnocení), přičemž vyznění filmu by se moc nezměnilo... (17.07.2014)

Na tento dvanáctiletý projekt jsem se dlouho těšil. Ještě jsem neviděl nic podobného, kde postavy ve filmu stárnou v reálném čase, a tak jsem byl moc zvědavý. Toto úsměvné (no někteří se chlámali, jak kdyby to měla být komedie roku i při naprosto normálních věcí, jako třeba kdy chlapi při balení kempu hasí ohniště svýma zásobama z močových měchýřů... "hahaha, děsná sranda"), odlehčené drama naprosto splnilo mé očekávání, avšak menší výtka by mohla směřovat k tomu, že v životě hl. hrdiny Masona se nestaly nějaké obrovské životní momenty (dokonce ani první sex), které by stáli za zmínku, nebo které by si měl dívák zapamatovat, přesto však nevím, jestli to brát jako mínus, nebo brát jako plus to, že má ten film co říct i bez nich. Klobouk dolů před režisérem a hereckým obsazením, které se celých dvanáct let dokázalo v různých časových intervalech vracet do svých rolí. Milý snímek, který mi i přes svou stopáž uběhl jak devadesátiminutový. (Kino Hvězda; 27.8.'14) (28.08.2014)

Perfektni! Tak jsem si pral aby film neobsahoval typicke srdceryvne sceny aka tragicka nehoda, nemoc...kdy konec se = smrt. Pro me absolutni pecka bez chyby, coz pak musime prozit tagickou udalost v zivote? Ne, nemusime! A tady jeden priklad, rodic rika, az budes ridit, netelefonuj, nepis sms...a stejne to delame..a nic se nestane..ale muze! Jsem rad ze film byl usetren tragedii a soustredil se na relativne poklidny vyvoj, protoze, prejete si snad v zivote tragedii, aby jste byli zajimavy? Ja tedy ne! (30.08.2014)

Nejou tam zachycena klasická klišé, jelikož si to režisér nepřál, není tam vlastně ani nic extra speciálního, co by vás něčím ohromilo, ale je to i tak přesto unikátní film. Točit něco 12 let a poté si říci, že to už bude vše a dáte to dohromady, aby to vytvářelo příběh a nějaký posun všech hlavních postav - to chtělo neskutečnou odvahu! To samo o sobě je speciální. 12 let je neskutečně dlouhá doba a nikdo nemohl tušit, co se v průběhu stane, nikdo nemohl tušit, že se někomu z nich něco nestane. Já jsem tohle nevěděla a stále jsem si říkala, že mi přijde Patricia Arquette každým rokem opravdu o dost jiná a ty děti - já nevěděla, zdali jsou to stále ony...V tomhle je film unikátní a když se nad tím zamyslíte - režisér šel do něčeho, z čeho nevěděl, zdali bude něco mít. Co se mi na filmu líbilo nejvíce bylo, že každý ten rok v sobě uchoval vše přesně jako by to bylo v té době, kde se to odehrává. Bylo tam vypíchnuto to nejdůležitější. Ať už se jedná o posedlost Britney Spearse, počítače tehdejší doby, kola, facebook, ....bylo tam plno věcí, které jsem zažila také a pamatuji si je stejně jako jsou v tomto snímku a bylo dost zvláštní to vidět rok za rokem a pořád jsem si říkala, jak je to reálné a ono to bylo v té době skutečné. Co mě úplně nejvíce drželo v realitě, že se to odehrává opravdu po chvilkách v jiných letech - byla hudba. Byly tam použity dokonce i pro mě dost stěžejní písně, které mi právě to období připomínalo a dost si myslím, že i této možnosti hudby režisér využil. A ten Harry Potter :) Ten mě rozsekal :D Při promítání filmové verze filmu bych chtěla vidět výrazy hlavních postav, jak sami na sebe koukají v průběhu všech těch let a vidí jak se sami mění a co na nich bylo jiné. Arquette tedy každý rok vypadala lépe a lépe a byla radost se na ni dívat. Nepřijde mi ten film úžasný jako celek, ale události kolem jeho tvorby a způsob natočení mi přijde naprosto úchvatný. (21.01.2015)

Poslušně hlásím, že za celou dobu trvání filmu se nic zvláštního nestalo. Boyhood je výjimečný formálně, méně už obsahově. Cynicky řečeno, takhle tuctový příběh za natočené téměř nestál. Už jsem viděl banálnější, nebo civilnější, ale ty se mohly pochlubit nějakým tím dramatickým zvratem, vyhrocenými emocemi a nebo zajímavými postavami. Nic takového Linklater do svého veledíla nezakomponoval. Silnějších scén je minimum a zapamatovatelných okamžiků je ještě méně. I přes svou časosběrnost je tak přesným opakem volné trilogie (tetralogie, pentalogie - nezbývá než doufat) Před "doplň část dne", která vyzobává jen to stěžejní pro vztah osudem svázané dvojice a zbytek zamlčuje. Pokud chcete vidět výborný a emocemi nabitý film o osudech jedné rodiny, pusťte si Le Premier jour du reste de ta vie od Rémi Bezançona. Pokud chcete vidět desetiletí vzestupů a pádů jedné postavy ztvárněné jedním hercem, udělejte si čas na Rockyho I & II & III & IV & V & Rocky Balboa. A nebo můžete v osmi filmech sledovat, jak dospívá Hermiona. (14.02.2015)

Upřímně jsem se filmu celkem bál a nedůvěřoval jsem mu. Ale pohltil mě a ty tři hodiny uběhly jako nic. Tak jednoduchý a banální, až je neskutečně silný a působivý. Chlapectví není bezchybný film a bezchybným filmem ani být nemůže. Je snad život bezchybný? (02.03.2015)

O dost vlažnější, než moje zamilované "linklaterky" - Před úsvitem, Před soumrakem, Před půlnocí - u nich mě fascinovalo pozorovat dva milence a jejich intimní rozhovory o životě i o blbostech z pozice třetí osoby.. U Chlapectví je to víc nuda, protože nejde ani tak o dialogy, jako o zachycení běžných útržků života.. Více "dokumentární" a nedějové.. Pro mě bezpointy.. Konec mohl nastat prakticky kdykoliv.. Po hodině, po dvou nebo daleko za skutečným koncem.. (07.04.2015)

(55/2015) / Klasická rodinná konverzačka s výnimočným spracovaním. Častokrát som mal pocit, že aspoň nejaká dramatizácia by nebola teda na škodu. Film má ale vďaka unikátnemu prístupu také čaro, že som ho pozrel hneď dvakrát po sebe. (8/10) (11.05.2015)

První hodinu bylo zajímavé sledovat stárnoucí členy rozpadlé rodiny, ale když se totéž dělo druhou hodinu a nakonec skoro i třetí bez nějakého vývoje, už se z toho stala jen nuda. POMO mi svým komentářem mluví z duše. (17.05.2015)

Nikdy bych nevěřila, že budu s takovým zaujetím sledovat obyčejný život jedné obyčejné rodiny. Ten nápad, i když vypůjčený z časosběrných dokumentů, se osvědčil i v hrané fikci. Některé momenty logicky trochu nudí (mě konkrétně užvaněný otec), někdy je mi naopak líto, že někteří aktéři vypadli ze hry příliš brzy (mám na mysli profesorovy potomky), ale takový je život, časem se zapomíná na lidi, kteří nám byli blízcí, protože je vytěsní nové zážitky. A Patricii toho Oskara ze srdce přeju. (22.05.2015)

aneb, jak se dá totálně odfláknout relativně unikátní nápad hraného časosběru. Ve své podtatě jsou to jen hrané nevypointované, na koleně dělané, chronologické sekvence, u kterých si například řeknete: "Hmmmm, tak to si tomu, léta páně 2005, moc nedal Ríšo". Snad to nějakej jinej filmovej fachman uchopí (pokud už neuchopil) lépe a především né tak děsivě nudně, jako Linklater. Kdyby tam byla aspoň empatie s postavami, ale wono nic. Velbloud z komára..... (10.06.2015)

"I thought there would be more..." (03.02.2017)

Po výborné volné trilogii "Před úsvitem/soumrakem/půlnocí" natáčenou v devítiletých periodách se Richard Linklater pustil do dalšího netradičního projektu, který točil průběžně celých dvanáct let a podařilo se mu to na výbornou. Dvanáct "chlapeckých" let na začátku šestiletého Masona, na konci už osmnáctiletého sebevědomého mladíka. Úžasný popis dospívání malého chlapce a spolu s ním i jeho sestry (přesvědčivě zahraná Linklaterovou dcerou), opět hodně zajímavý Ethan Hawke v roli biologického otce a Patricia Arquette v roli matky. Snímek je zdánlivě skoro bez podstatného děje, ale o to větší množství emocí dokáže z diváků vydolovat. Stopáž je hodně nadprůměrná, ale ani na chvíli jsem se nenudil. Fascinující je zejména to, jak se v průběhu dvanácti let mění nejenom filmové postavy, ale i jejich herečtí představitelé. To dospívání je znázorněno velice bezprostředním a poutavým způsobem a podle mého názoru zdaleka ne jen dospívání Masonovo, ale vlastně i těch "dospělých", v tom je díky "dvanáctiletému" natáčení asi největší síla tohoto hodně netradičního díla. Třešničkou na dortu je skvělý soundtrack a jsem jen zvědav, s čím přijde Linklater příště (resp. jak rozsáhlý další projekt už má možná rozpracován), tu laťku si ale nastavil setsakramentsky vysoko. (20.10.2017)

Chlapectví je pozoruhodný film. Co jiného taky čekat, od Richarda Linklatera, který ho natáčel dvanáct let. Spíše, než film mě to celé připomínalo nějaký dokument o vyrůstání a o pravdách jaký je to, když se z malého kluka stává dospělý muž. Celé je to natočené a napsané velmi realisticky a vtipně. Linklater netlačí nikdy moc na pilu a všechno nechává volně plynou jako samotný čas, a než se nadějeme z malého Masona je puberťák co běhá za děvčaty. Trochu mě vadilo, že jsem nedokázal rozlišit jednotlivé roky, ve kterých se děj odehrává, abych si lépe určil časovou osu. Navíc nelze říci, že by se každému roku věnovalo stejný počet filmového času. Třeba taková část na vysoké, byla pro mě pro svojí doslovnost zbytečná a klidně bych se bez ní obešel. Na druhou stranu nemůžu Linklaterovi vyčítat, že chtěl všechno popsat, tak jak to dělá. Ve filmu je spoustu momentů, který se mi moc líbily, ale dovedu si představit, že by tam mohly být mnohem důležitější okamžiky jako například: první pusa s holkou, první pořádná rvačka nebo scéna, kdy poprvé řídí tátovo luxusní auto. Takové ty momenty, který skoro každý kluk zažil a nikdy na ně nezapomene. Herci jsou perfektní a to ať od hlavního představitele Ellar Coltrane přes rodiče v podání Ethana Hawke a Patricie Arquette a další postavy filmu. Chlapectví je nádherný snímek, který krásně popisuje jak běží čas. (07.09.2014)

Odpověď Jellinimu - říkám si, že film naopak hledá cestu, jak žít ve světě plném racionalismu a materialismu, pakliže nejste od dětství veden k životu s Bohem(ale tím nejupřímnějším způsobem) a ještě uprostřed totálně konzumní Ameriky. Tohle může být jeho podstata. Souhlasil bych s upomínkou na několik banálních scén, a jakýchsi twisterů (něco zasejete někde uprostřed a pak se k tomu emocionálně vrátíte a ono to s vámi něco udělá). Ale o Americký sen přeci nejde, dokonce si myslím, že ho autor záměrně podrývá. Můžu se plést, film jsem viděl před nějakou dobou. Koncept několikaletého natáčení není využit, ale... z děcka se vyvinul zajímavě tápající neAmeričan. A jestli mu k tomu napomohlo několikaleté natáčení a uvědomování si tématu, tak to mělo smysl. (17.11.2014)