Z popelnice do lednice?

Dokument, ktorý je výborný v tom, že nielen situáciu zaznamenáva pre diváka a poukazuje na bludný kruh systematickej produkcie a konzumnej spoločnosti, ale predstavuje aj nejedno riešenie a východisko, ako z tejto situácie von. Smutná realita ilustrovaná mnohými príkladmi je vyvážená možnosťami zmeny a názornými ukážkami, že to niekde už skutočne funguje a je len na nás, či iba flegmaticky prijmeme fakty, alebo s tým aj niečo urobíme. 85% (23.04.2014)

Tento dokument vám na konkrétnych príkladoch ukáže plytvanie potravinami, rozoberie dôvody, čo to spôsobuje a ukáže aj malé príklady snahy to zmeniť a dá posolstvá pre ľudí. Patrí k tým, ktoré by mali ľudia vidieť, aby zmenili svoje myslenie. Hodnotím veľmi pozitívne. Je to síce len taký úvod do témy, no veľmi dobrý. (03.04.2013)

Zacarovany kruh, ze ktereho snad neni cesta ven. Pokud by jidlo pred expiraci prodavaly markety s vyraznou slevou, "cerstve" zbozi by pak uz v regalech cekalo zase jen na slevu pred expiraci. Jeden market zacne prodavat zeleninu s nejakym lehkym defektem a lide budou pro zeleninu jezdit jinde. Opravdu netusim, jak z toho ven. Dokument, ktery vede k zamysleni. Bez ohledu na Afriku, tu zakonzervovat a nechat vyhnit, at mohou zacit znova. I kdyby to bylo technicky mozne a vsechen nadbytek se tam svazel, tak jim to ve finale jen ublizi. (06.03.2019)

247. Společnost přežívající na bludech se ve výsledku chová obludně, normalizace daleko za hranicemi normálnosti, rajče, jablko, brambor, okurka a další výpěstky, pro něž odchylka ve zbarvení, velikosti či tvaru mimo rozpětí uznatelného standardu znamená okamžité vyřazení a likvidaci, ukázka naprosto scestného chování, plýtvání v rozsahu, který už ani nelze označit omylem nebo velkou chybou, ale jen těžkým zločinem, patologický stav ve světě hladu a bídy, opravdu velmi, velmi silný dokument, kam nás dovedlo odtržení od přirozené produkce vlastních potravin, drobného pěstování a chovu, kdy vše je pečlivě účelně zužitkováno a nikdy nic nekončí jako nepotřebný odpad. (19.01.2015)

Netušila jsem, jak až moc se v tzv. vyspělé společnosti plýtvá jídlem, že např. banány ke spotřebiteli cestují 10 000 km jenom proto, aby se hned hodily do koše, protože jsou přezrálý. Nebo, že klidně vyhodí jogurty, které mají šest dní do konce data spotřeby. U nás se to sice až tak nepraktikuje, ale stejně celkově celá západní společnost prý vyprodukuje tolik odpadu, že se z něj na skládkách tvoří metan, který zamořuje ovzduší takovým způsobem, že kdybychom snížili plýtvání jídlem o polovinu, došlo by k takovému snížení plynů ovlivňujících klima v ovzduší, jako kdybychom se zbavili poloviny všech aut na světě. Tak a co teď s tím? Je dobře, že se o tom alespoň informuje, doufám ale, že když už máme na světě tolik placených odborníků, tak že to plýtvání dokážou nějak rozumně zarazit. Vím, každý má začít u sebe, jenže tady je problém, že v naší společnosti jsou peníze na prvním místě. To, co nadnárodní korporace provádí např. v Kamerunu je fakt svinstvo. Jen tak si zabavují pole chudých farmářů, vlastně je zotročují a nic se neděje? Když se něco podobného dělo u nás to bylo řevu. Jak to, že tady se mlčí?! Doufám, že jednoho dne se lidstvo vzpamatuje, jinak... (01.03.2015)