Obsahy(1)
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Více než polovina vyprodukovaného jídla se nikdy nedostane na talíře spotřebitelů. Místo toho skončí v kontejnerech nebo na skládkách. Řeč přitom není jen o zkažených potravinách, ale i o naprosto nezávadných produktech, kterým často ještě neprošla záruční lhůta. Jen v zemích Evropské unie potká tento osud 90 milionů tun jídla ročně, což je dvojnásobek objemu potravy, která by stačila k nasycení všech hladovějících na světě. Jak je možné, že dochází k ničení takového množství jídla? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Tma, siluety chlápků na bicyklech, skřípavé zvuky otvíraných kontejnerů…krimi? Mrtvola?!! Kdeže. Tragédie. Dokument o popelnicích naditých potravinami. Balené pečivo, sýry, jogurty…vše nezávadné. Snídaně, svačinka, večeře…a helemese, čerstvá kytka na stůl! Kluci odjíždí s úlovkem v batožinách napěchovaných a s dobrým pocitem značné úspory euráků a tím, že dobré potraviny neskončí na skládce. Alespoň ten jejich „zrecyklovaný“ díl. *** Bohatý Sever s 50 - 80 % nadprodukcí. Přežírám se? Vyhazuji jídlo? Každou minutu zemře jedno dítě hlady. Každá brambora se musí vejít do velikostní normy. Na poli zůstane 60 %. Záleží na velikosti, víme? Kvalita je nepodstatná. Supáče. Pryč s jogurty! Mají jen týdenní záruku. Palety jogurtů hupky dupky do kupky (odpadní). Miliony lidí žijí za 1 dolar měsíčně. Děcka pracují 10 hodin na kakaových plantážích za misku jídla. Nevěřícně bezmocně hledím na podběrák zakousnuvší se do několikametrové hory pečiva… *** Mohu s tím něco dělat?? Ano. Začni pěkně u sebe!... I čokoládová tabulka, na kterouž se zalíbením koukám, má ekologický a sociální aspekt - kvalitu. Tak trochu se mi vždy uleví, když otvírám svoji poloprázdnou, někdy skoro prázdnou lednici. „Z popelnice do lednice“ by se měl stát součástí mého - tvého špajzu. A jedenkrát v roce dokument otevřít a... porozjímat nad popelnicí (nebo lednicí?)… *** (Jeden svět 2012) ()
Nesmyslné plýtvání od sběru či výroby, až po prodej produktů, které kvůli krátké expirační době putují do kontejnerů. I přestože jsou potraviny stále čerstvé, "kvalita supermarketu", standardizované či vizuální potraviny i zákony EU, to vše rozhoduje o tom zda-li se potraviny vyhodí a nebo putují do supermarketu k prodeji, kde díky kratší expirační době po zakoupení produkt jednoduše vyhodíme a jdeme koupit nový. ()
Když produkt vypadá dobře, tak se dobře prodává, pokud má chybu na kráse či je moc malý ba naopak moc velký šup s ním do odpadu, hladovějící nehladovějící, nemáš peníze, nemáš nárok. A pokud máš málo, tak jez málo. .. Prodej určuje "kvalitu" produktu. Proto středně velké brambory jsou ty jediné na trhu, protože se nejvíce prodávají a cherry rajčata vytlačují normální rajčata, protože je zákazník má raději. .. Tento systém má své výhody, můžete zajít do obchodu a koupit na co máte chuť, vždy čerstvé a hezké, ale co to všechno obnáší? Mít na stole vždy krásné a čerstvé jídlo ? Někdy až překvapivé věci. .... HODNOCENÍ: 80% (4*) ()
Ze zprávy na začátku letošního roku: "Každý rok svět vyprodukuje okolo asi čtyři miliardy tun potravin. Z toho se přitom 30 až 50 procent ke koncovému spotřebiteli vůbec nedostane." http://zpravy.ihned.cz/c1-59097170-lidstvo-rocne-vyhodi-polovinu-potravin-jidlo-odpadky-dve-miliardy-tun-studie) ___ Český příspěvek k celosvětovému plýtvání potravinami (LN, 28.07.2011): "V Česku se ročně vyhodí milion tun potravin. Pro představu, kdyby se všechno vyhozené jídlo naložilo na nákladní auta, muselo by jich být přes třicet tisíc a srovnány za sebe by vytvořily kolonu z Prahy až do Bratislavy. Z části jde o odpad, ale podstatný díl tvoří i zboží, kterému končí spotřební lhůta, ale je nezávadné. Pokud by však firmy chtěly prošlé potraviny někomu darovat, musely by z nich zaplatit DPH. Proto raději jídlo vyhazují. Milion tun je však odhad, přesné množství potravin, které prodejci vyhazují, v zemi nikdo neeviduje." Atd. ___ Je zbytečné vynášet nějaké moralizující soudy, protože znehodnocení potravin, jakož i dalších zdrojů energie, je pouze vedlejší jev globálního hospodářství obecně i trhu konkrétně. Je to jen (příliš velká) daň za luxus blahobytu. Tento dokument tak nezmění nic a nakonec může posloužit jedině jako návod, jak se uživit bez peněz v městské džungli. ()
247. Společnost přežívající na bludech se ve výsledku chová obludně, normalizace daleko za hranicemi normálnosti, rajče, jablko, brambor, okurka a další výpěstky, pro něž odchylka ve zbarvení, velikosti či tvaru mimo rozpětí uznatelného standardu znamená okamžité vyřazení a likvidaci, ukázka naprosto scestného chování, plýtvání v rozsahu, který už ani nelze označit omylem nebo velkou chybou, ale jen těžkým zločinem, patologický stav ve světě hladu a bídy, opravdu velmi, velmi silný dokument, kam nás dovedlo odtržení od přirozené produkce vlastních potravin, drobného pěstování a chovu, kdy vše je pečlivě účelně zužitkováno a nikdy nic nekončí jako nepotřebný odpad. ()
Reklama