Présumé coupable

Hrozná představa, že se to může stát komukoli. Nejen ve Francii. Alain postupem času přijde o děti, o manželku, matku, dům a všechny peníze. Zůstane z něho troska na pokraji smrti. Proč? Protože ho jedna opálenější žena a její povedený synek obvinili ze sexuálního zneužívání dětí. Nikoho nezajímalo, že je nevinen, nikdo po tom vlastně ani nepátral. Policie, vyšetřovatel, soudce. Poradili mu jen, aby raději nevycházel z cely, protože podobní zločinci jsou v base v ohrožení života. Strašný film, natočený podle skutečnosti. (13.06.2017)

No vida, že to jde natočit působivě film o křivém obvinění. Vemte jednoho výborného herce, přidejte slizkého soudce, kterému máte chuť v každém záběru rozbít ciferník a dochuťte bandou nevzhledných, nevzdělaných, zadlužených cigošů a použijte pro diváka chytlavé "true story". A jaká z toho vzejde panečku dráma. Že i zHUNTovaný ohyzda Mikkelsen si společně se samolibým "umělcem" Vinterbergem můžou tak maximálně vyHONit. O ději se vyjadřovat nebudu, jednoduše kulervoucí a technicky brilantně natočený. K samotnému případu se mi chce říct jen to - opravdu se podobný skandál udál v relativně civilizované Francii? Ten multikulti přístup je jednou zabije, říkám to pořád... (04.01.2014)

Už sa vám niekedy stalo, že sa vám pri pozeraní filmu rozum zastavil? Mne sa to stalo pri sledovaní tohoto. V záverečných asi desiatich minútach filmu som vážne mala problém ho chvíľu znova nakopnúť do normálu...je niečo takéto možné? Vyzerá to tak, že hej...opäť raz niečo o mojich "obľúbených" systémoch a ich obetiach. (05.07.2015)

No vida, a to jsem si myslel, že něco takového je možné jen u nás, případně ještě tak snad v Severní Koreji! Obdivuji ústředního pana sprostého podezřelého - já na jeho místě bych patrně byl několik dní po zprošťujícím rozsudku opět vzat do vazby, tentokráte pro brutální umučení vyšetřujícího soudce a jeho justiční suity. K čemuž bych se hrdě přiznal. Velmi sugestivně podané. (20.05.2015)

Pre mňa osobne najsilnejší film 13. MFF Bratislava. Málokedy sa mi stane, že pri sledovaní nejakého filmu úplne zabudnem na to, že sa jedná o film, že sa jedná v podstate o fikciu (samozrejme, že je to rekonštrukcia skutočných udalostí, a predpokladám, že pomerne presná a autentická, ale aj tak je to umelecké dielo, autormi zámerne transformované), že si nevšímam formu, neriešim jednotlivé zložky a ich prevedenie, ale som hlboko ponorený v príbehu, totálne vtiahnutý do deja, emočne vyburcovaný a zabúdam na hranicu, ktorou je plátno a mám chuť postaviť sa v kine a kričať, keď sa deje nespravodlivosť, nadávať a biť sa za hlavného hrdinu, zahraného mne doteraz neznámym phillipem torretonom, ktorý podal výkon, za aký sa dávajú tie najväčšie ocenenia. (11.11.2011)