Velká nádhera

Audiovizuální nálož roku. Film, u kterého bohatě stačí pouze povrch, aby si ho vnímavý člověk dokonale užil (navíc do hloubky to stejně beztak příliš nejde - a to není výtka, spíše naopak, sám Sorrentino řekl, že je to v podstatě velmi jednoduchý film...celou dobu mě napadalo, že je to o ničem a zároveň o všem. Ale kolik je filmů, které jsou o ničem a kolik o všem? A jsme u toho.). Někdo, kdo natočí něco, co alespoň v první půlhodině působí jako naprosto neuvěřitelné zjevení (než si na to divák s vytřeštěnýma očima a celým tělem rozechvělým výtečnou hudbou pomalu zvykne), si zaslouží všechen respekt a titul jednoho z nejlepších současných (nejen) evropských filmařů. Sorrentino jím je (jeho naprostá suverenita snese srovnání snad jenom s P.T. Andersonem). Snad nejvíce mě ovšem překvapilo zcela nečekané množství skvělého a vkusného humoru. Tak dobře a upřímně jsem se v kině už dlouho nezasmál. Navíc klasicky výborný Servillo a jeho dikce (jasně, není to Mastroianni - jo, porovnávám neporovnatelné, ale já s tím srovnáváním Felliniho a Sorrentina nezačal :). Po slabém This is must be the place se s La Grande Bellezza vrátil na vrchol. Nemám ten výraz rád, ale řekl bych, že podle celkového feelingu samotného filmu i kolem něj máme před sebou něco jako "instant classic". Nezbývá než doufat, že tento rejža odolá vábení hollywoodských dolarů a bude i nadále tvořit v Evropě. (08.07.2013)

Škoda, že my jsme letos v únoru takový Řím nezažili, všude narváno turisty a řvoucími smradlavými prskolety, i ta Tibera byla rozvodněná... ____Během natáčení se polámalo půl tuctu nájezdových kamerových jeřábů. Jeden nájezd stíhá druhá, kamera je vskutku úžasná a předhání se s hudbou o prvenství při rozkladu díla. Jenomže děj neexistuje a dialogy jsou uspávající a nicneříkající. Pokud u vás nemá Fellini dveře otevřené, je dost možné, že ani další experimentátor neuspěje, a jaký je La Grande bellezza skvostný reprezentant Sorrentinovy tvorby! Ještě nikdy nebyla italština ve filmu libozvučnější, a ještě nikdy jsem tak dlouho u filmu nespal. Užijte si to, kdož chcete, ale Oscara za zahraniční film prosím ne! Ještě tak vypátrat, jak se jmenovala kráska u majáku... (15.12.2013)

Zcela jistě je Velká nádhera vizuální skvost, kde mně jedna projekce určitě nestačí. Jen mám trochu ambivalentní pocity z faktu, že po té příběhové stránce se mně pod kůži nedostal na 100% a to je moc velká škoda. Možná, že kratší stopáž bych při tak hutném filmovém zážitku tentokrát přivítala. Ale uvidím při druhé projekci někdy v budoucnu. Ovšem Toni Servillo byla určitě správná volba pro stárnoucího spisovatele Jepa s jeho úvahami o životě a lidech s kterými přišel do styku a to všechno v jedinečné a neopakovatelné atmosféře, jakou jsem dlouho nezažila. (28.11.2013)

Film jako esence výtvarného umění, snad srovnatelný jen s Kubrickovou Vesmírnou odyseou, se rozpadá do střepin ještě drobnějších, než Godardův Socialismus. A podmanivá hudba je poněkud méně podmanivá, než Lelouchův hudební doprovod kteréhokoliv jeho filmu. Až smyslně krásný vizuál nedokáže porazit absenci kompaktního příběhu, což lze Sorrentinovi odpustit snad jen tehdy, když diváka provádí coby něžný dokumentarista ulicemi Říma, kterých se kamera hebce dotýká, a dává nám dýchnout jejich vůně. Velká nádhera pro obdivovatele obrazu jako vrcholné formy umění. (21.12.2013)

Jep si je všetkého vedomý. Vie, že jeho život je prázdna póza, že jeho priatelia sú na tom presne rovnako a nehanbí sa im to na rovinu povedať. Čiže neskrýva všetku tú prázdnotu za cynizmus, iba ju takto komentuje. V 65ke si uvedomil, že je čas venovať sa iba veciam, ktoré ho zaujímajú, takže po sexe treba rýchlo zdúchnuť. Ďalšiu knihu nenapísal, pretože na to kvôli večierkom nemal čas, alebo možno že nenašiel nikde veľkú nádheru. To, že bola všade navôkol, je preňho najtrpkejším zistením. Jep nie je prázdny človek, iba si vedome užíva prázdny život a my tak nesledujeme sentimentálny prerod Don chuana v milujúceho novomanžela, ale iba doľahnutie celého (spôsobu) života na jedného osamelého starca. Možno však nie je neskoro, pretože ak sa stará samaritánka dokázala dožiť 104 rokov, tak sa to môže podariť aj Jepemu a tých ďalších 30 môže prežiť čisto v duchovnom štýle. Sladký život je aj po 50tich rokoch stále trpký. (08.12.2013)