La grande bellezza
La Grande Bellezza
Veľká nádhera
The Great Beauty
The Great Beauty
The Great Beauty
The Great Beauty
The Great Beauty
Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Lele MarchitelliHrají:
Toni Servillo, Sabrina Ferilli, Carlo Verdone, Carlo Buccirosso, Isabella Ferrari, Giorgio Pasotti, Franco Graziosi, Serena Grandi, Luca Marinelli (více)Obsahy(1)
Po obrazově i hudebně atraktivní road-movie Tady to musí být (2011) sahá Sorrentino po osvědčených prostředcích svého jedinečného filmového stylu a opět přináší vizuálně podmanivé komediální drama o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucím tělem. Příběh stárnoucího spisovatele a novináře Jepa zasazuje Sorrentino do prostředí "třpytivé" vysoké smetánky podmanivého Říma a po vzoru filmových velikánů Federica Felliniho a Michelangela Antonioniho podává kritiku současné společnosti, žijící v povrchnosti, přetvářce a zaslepenosti. Zoufalý Babylon zbohatlíků, politiků, zločinců, filmových hvězd, umělců, intelektuálů, ale i komplikovaných i nestálých vztahů ožívá v starověkých budovách a gigantických vilách Říma a sledujeme ho očima rozčarovaného Jepa, věčně se utápějícího v poháru gin tonicu a ve víru nekonečných party. A nad tím vším stojí Řím jako krásná, avšak mrtvá diva. (Film Europe)
(více)Recenze (503)
Talianska smotanka naozaj vo ´´ velkej nadhere´´!! ()
Na tento film som na našom nemenovanom torrent serveri čakal dosť dlho a lačno som čítal všetky recenzie. Avšak ako prvý ho videl môj kolega, ktorý ho skritizoval pre dekadentné scény, ktoré sa však v skutočnosti vyskytujú iba na začiatku filmu. V dnešnej dobe by mohlo byť dokonca smiešne nazývať tieto scény dekadentnými, ale budiž. Každopádne Sorrentinova Veľká nádhera je skutočne veľká nádhera. Vynechám v tomto komentári úvahy o filozofických posolstvách filmu a uspokojím sa iba s prvotriednym vizuálom tohto diela. Ak by existovali elektronické obrazy do bytu (niečo ako veľké fotorámčeky), nechal by som v nich dokola pustené zábery práve z tohto filmu. Nádherná kamera, exkluzívne exteriéry, dokolorovávané detaily, no pastva pre oko. Remeselne prvotriedne spracované. A po vzhliadnutí filmu už viem, že nemá zmysel prehýriť život na dekadentných diskotékach :) čakaním na niečo veľké. Hora k Mohamedovi nepríde. Zvlášť by som vyzdvihol herecký výkon Toniho Servilla. Ten chlap je úžasný! Jedným pohľadom vie vyjadriť bez použitia mimiky, či gestikulácie neuveriteľný údiv, ktorý vás primeje k úsmevu. Viď napr. scéna s dievčatkom maliarkou. Aj vďaka nemu hodnotím plným počtom. ()
a to je všetko? žiadny třpit som nevidela, len nudu a vráskavenie .taký dedek by ma nenadchol, ani keby sme museli spolu rozprávať v kupé vlaku. .asi ten pocit, no vidíš, ako sa majú zle, aj keď sa majú tak dobre! ľudí ukľudní, mne to aj napriek prehováraniu rodiny nedalo nič..Ostatní pozerači z môjho okruhu ale boli viac menej nadšení. ()
Po celé dvě hodiny mě nuda tahá za kotníky a snaží se mě přemístit do postele. Zákeřně mi našeptává: chce se ti spát, chce se ti spát... A já se z té letargie ne a ne dostat. V tomto filmu bych klidně mohl dostat jednu z rolí, seděl bych v křesle se sklenou v ruce, tupý znuděný výraz... Hodnotím asi nespravedlivě, ale zcela upřímně. Třeba tomu dám ještě jednu šanci, ale momentálně se to se mnou absolutně nepotkalo. Tomuhle filmu se teda musím upřímně omluvit, je to opravdu velká nádhera. Když jsem to viděl poprvé, nějak se to se mnou minulo. Trvalo mi přesně 6 let, než jsem si to pustil znovu. Dokonce podle data mého komentáře vidím, že jsem na to koukal před těmi šesti lety přesně ve stejný den! ()
Pro mě nezáživné... a místy nudné, když budu chtít vidět satiru na římskou high society, tak to se raději podívám poněkolikáté na opus mistra Federica. 20% za úvod. ()
Název samotný nejlépe vystihuje mé pocity z filmu. ()
Tak to byl opravdu silný umělecký zážitek :) Chvála bohu alespoň za ty velenádherné obrazy Říma, jinak by to bylo k nevydržení. ()
Tam, kde iní vidia prázdnotu, Jep Gambardella vidí more. Fascinujúce obrazy plné rozkladu, ale predsa fascinujúce. Hĺbka alebo pokrytectvo? Tancovanie na hrane, obrazy, ktoré nemajú ambíciu hodnotiť, ale vzrušovať, nie však prázdnotou, ale hĺbkou jej zobrazenia a jej protirečení. Na škvrnu na strope by som sa ani ja nešiel dívať tri krát v takom krátkom čase. ()
Jen málokdy se stane, že jdu na film do kina dvakrát. ()
Neuvěřitelně nádherné a působivé exteriéry i interiéry se mísí s vytříbeným smyslem pro filmový záběr a scénáristickou onanií. I když je to všechno, včetně náhledu do života římské smetánky, velmi působivé, nedočkal jsem se za 141 minut žádného zvratu a vývoje. Je to film o ničem a přece o všem... rozhodně tak někomu může připadat. Mě alespoň inspiroval k dlouho uvažované návštěvě Říma, za což dávám jednu hvězdu navíc :-) ()
║Počet hodnocení 6,037║Počet komentářů 15,089║Počet trapných komentářů 15,089▐ niekto chcel byť strašne trápny pri tejto hre na komentovanie, kde chcel odovzdať úžasnú demenciu hýriaceho mladca doplnenú s retardovanym podmazom ale postupne je to len čoraz viac trapne keď sa to výdatne nikam neposúvá, prehodnotelý uživatel /0%/ Jinak za mě je vše vystiženo v názvu filmu :) ()
Obrazově zajímavé, nevšední, originální. Film bez děje, bez začátku i konce. Zmatené. A takový to pocit i zanechává. Zde jsem nenašla žádnou velkou nádheru a ani Jepp. Jepp je zajímavá charismatická postava, která to drží nad vodou. Poučením je: bylo by fajn si vyzkoušet být bohatý, ale své možnosti využít lépe, než Jepp a ostatní. Celý život jen chodit pařit? Vše o mrzí i povrchnost a vlastní nicota. Přehodnoceno uživateli. ()
Asi jsem zrovna neměl náladu na tento typ filmu. Vůbec mě nebavil a podívat se znovu tak to nedám. ()
Možná to baví určitou sortu lidí, kteří rádi poslouchají velmi filozofické a také zkušené názory hlavního protagonisty, ale mě ten film ukradl cca 24 minut života, než sem se odhodlal a s tím nejistým pocitem, jestli ten oběd nevyklopím ještě cestou, sem se vydal směrem k záchodu. ()
Mám rád Felliniho aj kvalitné artové filmy. Ale to čo predvádza Sorrentino vo Veľkej nádhere mi evokuje len nablýskanú rádobyfilozujúcu nudu. Díky, ale neberiem. ()
Konečne! Po všetkých tých nových filmových "skvostoch",som si myslela,že umenie sa už úplne z kinematografie stratilo. Ta atmosféra, plynulý prechod scén, výborná hlavná postava a zvolenie hudby. Kritika plytkého života, snobizmu ale kritika elegantná, diplomatická. Nevnucuje názory ani neuráža. Sorrentino si získal moje srdce a teraz už niet cesty späť. Bravo. Ooo a tá skvostná kamera. Len sa kochať. Skutočne veľká nádhera. ()
K tomuto filmovému umění musí člověk dospět. Jsem, myslím, velmi nedospělý. ()
Možná vizuální nádhera, ale já se s tímhle filmem nějak nepotkal. Udělalo se mi z toho šoufl. ()
Vseobecne sa pokladam za skor mainstreamoveho divaka (odhliadnuc od tupych filmov typu Transformers, ktorym sa zdialky vyhybam) a na umelecke snimky nahliadam opatrne, v ocakavani nudy. Velka nadhera je urcite vysoko umelecky film, nema v podstate dej typu ideme z bodu A do bodu B, deli sa skor na niekolko mensich epizod zo zivota rimskej smotanky. Vacsina postav ma po styridsiatke, co samo o sebe vnasa filmu specificku naladu (ako hovori Jep, v tomto veku len krasa nestaci). A napriek tomu myslim, ze je to proste skvely, viacvrstvovy film na niekolko pozreti. Hudba (soundtrack je to najlepsie, co som za dlhu dobu pocula!) kamera, dialogy, vypointovane situacie, to nieco "talianske"... vsetko spolu krasne ladi. Nemam co vytknut, mozem len chvalit a opat sa o nieco viac naklonit europskemu filmu. ()
Související novinky
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (více)
Startuje zimní přehlídka Best Film Fest
Pražská kina Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádájí od 10. do 16. prosince tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2015 za jednotné… (více)
22. Dny evropského filmu
Hlavní část letošního ročníku festivalu proběhne v Praze 9. - 16. 4. v kinech Světozor, Lucerna a Royal, v Brně pak ve dnech 17. - 20. 4. v kině Scala. Ozvěny Dnů evropského filmu se budou konat v… (více)
Itálie na nic nečeká
Především díky senzačnímu mezinárodnímu úspěchu Velké nádhery se dostává italské filmové produkci v posledním roce velké pozornosti, důvěry sponzorů a zástupci domácí scény se snaží, aby tento úspěch… (více)
Viděno podruhé zhruba po dvou letech: Film je to krásný, vizuálně i zvukově uhrančivý, herecky přesvědčivý. Jde ale především o obsah a v tom mi to v tak dlouhé stopáži nepřijde dokonalé. Dobré ano, ale ne výborné. Je to na hraně čtyř a pěti hvězd. Možná ještě změním. Ne, že by film nedával dostatek prostoru pro rozjímání, to nepochybně dává. Jako katalyzátor k tomu navozuje i vhodnou atmosféru. Mohl ale (už v průběhu, ne až na konci) nadhazovat ještě trochu více námětů a myšlenek, aby bylo o čem přemýšlet. (Ovšem některá témata mi možná zatím unikají, resp. mě míjejí a nerezonují ve mně dost silně, protože do hlavní postavy mi chybí cca třicet let věku a třicet miliónů eur.) Z toho, co mě nějak zaujalo: __ Hlavní postava zhruba ve čtvrtině říká: „ta nejdůležitější věc, kterou jsem objevil krátce po dovršení věku 65, je, že už dál nemůžu mrhat čas děláním věci, které dělat nechci“. To mi evokuje další otázky, např. které to sakra jsou? __ Zaujala mě také výměna: - „Některé věci jsou příliš složité na to, aby je pochopil jeden člověk.“ - „To, že je nechápete vy, neznamená, že nemůže někdo jiný.“ Spousta postav v tomto filmu, včetně té hlavní, tak trochu tápe. Hledá, co jsou a co mají být vlastně zač. A to je super, protože to společně s nimi může dělat i divák. A občas mu k tomu tvůrci nabídnou i nějaký komentář či repliku. Jako např. k různým blábolům o „vibracích“, (pseudo)umění s tak supersofistikovaným významem, že ho možná chápe jen samotný tvůrce a nikdo jiný apod. K tomu by se mimochodem hodilo výše citované věty obrátit: - „Někdy jsou věci tak složité, že jim může rozumět jen jeden jediný člověk“ (A kdyby náhodou někdo získal falešný pocit jediného opravdu chápajícího, nechal by v sobě manifestovat archetyp „jasu“ - člověka, kterému je všechno úplně jasné a podléhá iluzi, že on jediný všechno pochopil a všichni ostatní jsou blbci - zasloužil by si obrácenou repliku: - „To, že tomu rozumíš ty, neznamená, že tomu nemůže rozumět i někdo jiný.“) __ Hlavním tématem, které mě ale ve filmu zaujalo, je povrchnost vs. hloubka. Rozehrává se to v několika scénách, vlastně to prostupuje celým filmem. Ukazuje se mnohdy až zarážející „hloubka povrchnosti“ některých postav, ale někdy zároveň i „povrchnost rádobyhloubky“ jiných. To je myslím docela povedené. A sedí k tomu (možná) i úplný konec, ona promluva o tom, že skutečný život se schovává pod všemi těmi nánosy a slupkami (o čemž je taky řada scén), schovaný pod vším tím "bla, bla bla": „It is all settled beneath the chitter chatter and the noise … All buried under the cover of the embarrassment of being in the world. Beyond there is what lies beyond.“ Nicméně film nám vůbec nevnucuje žádné prvoplánové sdělení, že musíme ty nánosy zahodit a přijmout to uvnitř, případně dokonce něco (transcendentálního) za tím. Spíš naopak. Nakonec, vždy to stejně končí smrtí, jak se říká hned na začátku finální promluvy. To, že pod povrchem je něco jiného, než na povrchu, třeba nutně vůbec neznamená, že to pod povrchem je samo o sobě hodnotnější (…?) Jak ostatně uzavírá hlavní postava: „I don't deal with what lies beyond… After all... it's just a trick.“ Nakonec si totiž můžeme odnést hlavně citaci, kterou film začal: „Our journey is entirely imaginary. That is its strength.“ () (méně) (více)