Walesa: člověk naděje

Revoluce, která nám předcházela, v mnoha směrech stejná jako naše. Začalo to Lechem Walesou, elektrikářem, zastáncem lepších podmínek v práci a skončilo celostátním převratem, který zahýbal s Evropou. Mě u toho chvílemi mrazilo, vidět tu totalitní buzeraci. Doprovodná hudba polský punk a reagge/ska. Poláci to berou dnes trochu jako komedii. Tam je krásně vidět ta rozdílná mentalita. Čech to bere stále vážně, Polák už to dnes spíš zesměšňuje. Walesa byl svým způsobem rozporuplný člověk, který si ale moc dobře uvědomoval, že co začal, musí dokončit. Jeden ti řekne, že Walesa byl hrdina a druhej ti řekne, že Walesa je blázen, kterej je horší jak televizní reklamy. 85% (28.01.2016)

Asi je těžké natočit strhující filmový portrét bojovníka proti komunismu ve střední Evropě, kde se to nehemží puči, občanskými válkami a přestřelkami vojenské junty jako někde v Jižní Americe, ale v rámci možností solidní výsledek. V mantinelech polské reality stávěk, potlačování stávek, šikany státní policie se Wajdovi ta dramatizace povedla daleko lépe než u českého filmu Havel (2020) ( kterého jsem hrubě nadhodnotil), k čemuž dopomohlo i to, ře režisér se chytal každého projevu barvité osobnosti Walesi, takže za dvě hodiny vykreslil opravdu zajímavou a zábavnou postavu. (21.10.2023)

Celkem nenásilná sonda do polské novodobé historie se špetkou Solidarity. Lech samotný sice s prvním shlédnutím filmu zahlásil, že tak arogantní není, ale s dalším promítáním se prý čím dál víc líbilo. Robert Więckiewicz je důkazem toho, co s tváří dokáže udělat knír - ze šviháka, kterého jsme naživo skoro nepoznali, na plátně na pohled o deset let starší. Jo a polský punk hezky podtrhuje revoluční nálady. (26.03.2014)

Walesa, stejně jako Havel budou až do konce života mými největšími hrdiny. Navzdory sprosté, blbé, nenávistné lůze, která zvedá hlavu s nově gradující agresivitou jedné nejmenované asiatské velmoci.... (25.08.2015)

Jestli nic, tak jsme se hodně dozvěděl. Tristně málo jsme věděl o událostech v Polsko před rokem 89. Je to trochu možná až moc oslavující, bez náznaku nějaká výraznější reflexe, ale i tak vizuálně působivé a skvěle pospojované. Vřele doporučuji pro všechny, kteřím nejsou Poláci lhostejní a mají s nimi úzké vztahy. Další téma k hovoru nad lahví Žubrovky či vodky. (16.05.2014)

Film o nositeli Nobelovky za mír byl lepší, než jsem čekal. Dobré bylo vkládání dobových záběrů a pohled do jeho rodiny, který dokresluje život, který jinak známe jen ze záběrů jeho politického angažmá. (02.04.2014)

Smekám před Andrzejem Wajdou, který opět potvrzuje své výjimečné postavení v polské i evropské kinematografii. Natočit takovýhle film ve svých 87 letech je opravdu kumšt. Snad hlavní předností filmu je výborně obsazená hlavní role a skvěle vykreslená atmosféra komunistického Polska 70. - 80. let. Znalce filmů A. Wajdy potěší i odkaz na starší filmy Člověk z mramoru/Člověk z železa, když se ve filmu mihne K. Janda a J. Radziwiłowicz. Nezbývá než se přidat k dalším kolegům a postesknout si nad pro nás tristním srovnáním mezi současným českým a polským filmem. O takových režisérech jako je A. Wajda, A. Holland, J. Komasa, P. Pawlikowski, W. Pasikowski nebo R. Bugajski si můžeme nechat jen zdát.. (22.01.2015)

Walesa si zaslúži dôstojnejší a vážnejší film. Jedným dychom som sledoval vývoj od roku 1970 po 1990, avšak niektoré časti vyzneli príliš skratkovito. Hlavný herec je neustále zatýkaný a na výsluchu, potom sa vráti domov, potom organizuje štrajky. Skoky medzi obdobiami sú príliš veľké a zrážajú to, aby som sa zžil s hlavnou postavou a akosi sa k nej aj priblížil. Veľké skoky zrážajú aj doznenie scén. Vďaka humorným hláškam mi film utkvie v pamäti ako komédia. Komédia, v ktorej režisér chce vtesnať životný príbeh cca 20 rokov do dvoch hodín a naservírovať nám ho ako poctu Walesovi. (12.08.2015)

a mimochodem dopitaku, byl to nejnavštěvovanější polský film v polské distribuci loňského roku, takže něco jako u nás babovřesky... (21.03.2014)

Wajdovu tvůrčí energii, s níž postavil Walesovi pomník, lze jen obdivovat. Wieckiewicz podmanivě zpodobnil titulní postavu. Ve filmu je ovšem zachycena jen Walesova cesta nahoru...(70%) (28.08.2015)

Andrzej Wajda znovu dokazuje, že patří v evropském měřítku ve filmařském řemesle ke špičce. Zdařilý dokument o dění v životě Lecha Walesy. Velmi zajímavý je vhled na jeho ženu, která by zasloužila svatozář, za útrapy které dokázala přestát vedle svého muže. A opravdu kromě trochu nudnější pasáže uprostřed filmu (vyjednávání Solidarity s premiérem Gierkem) se jedná o velmi zdařilé dílo..., které není zase tak daleko od pravdy (alespoň v rámci historických událostí)! (10.05.2014)

100% (02.03.2016)

Pěkné. A Lešek měl krásnou ženu i po šesti dětech. (11.10.2016)

Wajdovsky solídne životopisné rozprávanie s neutíchajúcim a pútavým tempom, a drsne fotorealistickým prierezom najzásadnejších dvoch desaťročí Walesovho života, 70. a 80. rokov 20. storočia. Osobitne oceňujem niekedy vyslovene dokonalé prelínanie archívnych záberov a nových záberov, prácu s viacerými jazykovými vrstvami a dobový hudobný podmaz na podfarbenie atmosféry. Andrzej Wajda bola kapacita medzi poľskými režísérmi. Chýba, no nech odpočíva v pokoji. (05.10.2023)

- Wajda pokračuje ďalšou kapitolou vo svojej kodifikácii, či skôr "filmifikácii" poľských dejín. - Walesa vraj zobral tento film ako urážku. - Okrem Walesových machovských bonmotov je vo filme výborná línia jeho manželky Danuty - pohľad "zvnútra" rodiny, ale aj línia druhej silnej ženy - talianskej reportérky Oriany Falacci (Maria Rosaria Omaggio) - pohľad "zvonku", zo západného sveta. - Film, napriek značnej stopáži, nepokrýva dve dôležité roviny: pestrý svet poľského disentu "okrem Walesu" (Michnik, Bujak...) a kontroverzie Walesovej politiky po roku 1989. Najlepšie hlášky (parafrázované) a scény : - Pani reportérka so mnou diskutuje diktátorským spôsobom, a to bude problém, pretože aj ja rád komunikujem diktátorským spôsobom! - Som človek plný hnevu, ktorý svoj hnev dokáže kontrolovať rozumom, a to mi dáva schopnosť ovládať hnev davu. - Raz u mňa budete žobrať o prácu! (policajtom, ktorí ho odvádzali do väzby) - kojaca dozorkyňa - scéna s hladujúcimi intelektuálmi - scéna, kde Danuta vyhádže návštevníkov z bytu - TYFUS - vstup zakázaný (nápis na dverách bytu) - scéna s ponižujúcou prehliadkou Danuty, po návrate z prevzatia Nobelovej ceny do Poľska (17.05.2014)

Wajda je génius ! Natočit tak dobrý film v jeho letech, to je neuvěřitelný. (27.08.2015)

Wajda se s popisem Lechova života vypořádal velmi dobře. Rozhodně nejde jenom o suchopárný životopis, ale je schopen místy odlehčit velmi vtipnou scénou, ukazuje Walesu jako člověka z masa a kostí, a který má své chyby (spoustu chyb). Je tady jasně dána najevo jeho namyšlenost, narcismus, ale stejně tak nezištná obětavost a soucit, a je jasně vidět, že všechny tyto vlastnosti nakonec pomohly k rozložení polského režimu. 70% (11.08.2016)

Je bezesporu chvályhodné, že se tvůrci v čele s polským režisérským géniem Andrzejem Wajdou odhodlali přenést na filmové plátno příběh patrně největšího polského velikána a národního hrdiny Lecha Walesy a podle mého soudu tento film celkově určitě nezklamal. Základní životní mezníky této významné persony zde zobrazeny jsou - zaměstnání v gdaňských loděnicích, stávky, hnutí Solidarita, výjimečný stav v Polsku, převzetí NC míru, vystoupení v americkém Kongresu, opakované propuštění z práce a soustavné pronásledování jeho samotného i rodiny, to všechno v tomto snímku je do puntíku vyobrazeno. Na druhou stranu jsem měl po celý film pocit, že snímek nevyvolává vůbec žádné emoce, ať už pozitivní nebo negativní, ale že je to svým způsobem pouze monotónní výklad historických milníků, které si každý divák může přečíst na Wikipedii nebo na jiném informačním webu. Tím ovšem v žádném případě nechci hanit práci realizačního týmu režiséra Andrzeje Wajdy, jehož tvorby si velmi vážím, protože zachycuje celou řadu významných historických událostí, na které se nesmí nikdy zapomínat. A velkou úctu chovám i vůči Lechu Walesowi, protože ten měl na rozdíl od Václava Havla početnou rodinu (8 dětí), jeho majetkové poměry byly rovněž bezesporu horší než ty Havlovy a i přes to všechno byl moc odvážný a nebál se komunistické zvůli vzepřít. I díky těmto atributům k němu chovám skutečně velký respekt. (29.12.2017)

Já jsem chtěl vidět obdobu Václava Havla v Polsku. Také proto, abych si doplnil vzdělání, protože o Lechu Walesovi jsem v životě neslyšel. Jenže už v základní linii se příběhy těchto osobností liší a rozdílů je mnohem víc. Lech Walesa totiž není a nepovažoval se za intelektuála. Byl to dělník a z dělnického povolání také pocházel. Právě za ně paradoxně bojoval, protože komunisté se vždycky pyšnili tím, že brání a chrání právě dělnictvo. L. W. měl také ženu a děti, nepodváděl ji a když ho pozorně ve filmu posloucháte, o intelektuálech nemluví zrovna s respektem. Je tak složité říct, zda by si ti dva vůbec rozuměli. Nejedná se o klasický životopisný film, protože zachycuje jen určité období a rozhodně nekončí pádem režimu. Některé záběry jsou drsné, ale řekl bych, že i díky různorodým situacím a rozhovoru samotném je možné Walesu docela poznat a pochopit jeho postoje. V jednom si s Havlem ale přece jen podobní jsou. Oba zastávali mírové, klidné řešení, žádné radikality a tvrdé odvety. (09.10.2023)

Lech Walesa a jeho život vykreslený režisérom, ktorý zaujal množstvo divákov po celom svete a stal sa jedným z najvýznamnejších poľských režisérov vôbec. Dokazuje to v takom vysokom veku aj v tomto filme, a to najmä citom zobrazenia jednotlivých skutočností a správneho a vyberavého prelínania hraného filmu a dobových záberov. Slušná oddychovka, ktorá vám čo to napovie, ako to bolo s dobíjaním slobody v Poľsku, ktorá odštartovala revolúciu v postkomunistických štátoch. Miestami hluché miesta a trochu nuda, ale minimálne slabé štyri hviezdy si tento film určite zaslúži. Wieckiewicz zvládol hlavnú úlohu skvele. 70 % (02.12.2014)