Kód neznámý

Mě to vyrazilo dech. Naprosto přesné! Výstižná sonda do života obyčejných lidí, sociální propletenec vztahů, nepochopení, nalézání, úcta a pohrdání, skica, mozaika, puzzle - jak chcete.Aneb co způsobí bezděčné gesto, dá se slušnost vynutit? A vede dobře mínění vždy k dobrému konci? Všechno je řečeno na začátku, pochopíme to až na konci. Neúplná zpráva z různých cest. Jiný kód na dveřích, neznámý kód ... (21.05.2014)

Tentokrat nazev filmu docela sedi, skutecne takova neuplna zprava. Haneke rozjizdi nekolik pribehovejch linii, dle distributora tri osoby, me prislo, ze se jich tu mota tak deset, jeden nevyraznejsi nez druhej, s naprosto nudnejma a o nicem pribehama, ktery spolu prakticky nesouvisi a bez nejakyho smyslu se mezi nema striha, kdybych chtel videt lempla chodiciho po ulici nebo jen tak cumiciho, podivam se z okna a nemusim koukat na film. Tady se absolutne nic nedeje, postavy me absolutne nezajimaly, jde to od nikud nikam a konec tady zadnej neni. Herci nezajimavy, snad jen ta Binoche docela ujde, proste opruz a nuda o nicem, nechapu co tim chtel Haneke rict, po paradnim Funny Games silny zklamani. (20.02.2010)

Už po první čtvrthodince jsem si říkala, že tenhle kód je pro mě neznámý. Takhle rozšmikanej film jsem ještě neviděla a tiše doufám, že už neuvidím. Střih/tma jeden střípek, střih/tma druhý střípek, střih/tma třetí střípek a pořád dokola. Po čtyřiceti minutách jsem to chtěla vypnout, jenže zvědavost mi nedovolila. Já bláhová očekávala, že se v závěru příběhy protnou a vyústí do něčeho uchopitelného, rozumného, vstřebatelného, stačilo by mi bývalo, kdyby to do sebe nějak zapadlo. No, nestalo se. Tedy s politováním konstatuji, že zpráva je neúplná... (14.08.2019)

Ne vždy je posvícení. Původní Hanekeho záměr pojednat - hodně mi v tom připomíná svého francouzského generačního vrstevníka Lelouche - nesnadné zkušenosti z obnovení evropského jednoty po roce 1989 z atraktivního uměleckého úhlu a dobrat se touto formou uchopení hlubších skutečností a souvislostí, takřka nevyšel. Z tvořivosti zbylo byť nezanedbatelné torzo rutiny. Ze záměru se tak mění fragmentárnost v dokonalé rozbití nejen sujetu, ale i vlastního děje, který ve všech třech základních liniích skončí ve ztracenu. Dobývání postmoderny vyústilo v tomto případě sice do její bezpodmínečné kapitulace, ale její velmi pomyslná porážka současně spolehlivě zlikvidovala jakoukoliv možnost odlišení a hlubšího poselství KÓDU. Žasnout tak v tomto případě neznamená nechápat, ale naopak rozumět až příliš dobře. A tak ani kvalitní, doslova ošlehaní protagonisté náhle nemají co hrát a na čem založit svůj výklad svěřené postavy; nejzřetelněji je to vidět na kreaci jindy famózní Juliette Binochové. Škoda zmařené příležitosti. (14.02.2010)

Na Hanekeho si vždy nájdem čas, ktorého nemám na rozhadzovanie, a opäť ma čaká nemilá štúdia ľudskej psychiky, povahy a osobnosti. Obsadenie francúzskej herečky Juliette Binoche vnímam, ako pozitívny aspekt, pretože si celý snímok kradne pre seba v pozitívnom duchu, v scénach, ktorých sa zúčastňuje, tak tie veru, stoja za to ! Inak, Michael, je nemastný - neslaný, ťažký, komplikovaný, a iný byť ani nemôže ! Vskutku, film mi až tak nesadol, ako som si pôvodne predstavoval. Rozhodol som sa razantne zhliadnuť všetku tvorbu tohto rakúskeho psychológa, kde som jednak videl snímky, ktoré ma totálne priklincovali do sedačky - napríklad : Siedmy kontinent, Bennyho video, či trebárs AUSTRIA - FUNNY GAMES, alebo taký televízny film Zámok, ma strašne nudil a odpudzoval, a ani americká verzia : Zábavných hier, nebola bohviečo, a tak aktuálny Kód neznámy, je priemer, taký zlatý stred, ktorý ničím neurazí, ale ani nenadchne. Dôležité je, aby dotyčný divák, venujúci sa pozeraniu, pochopil hlavný zámer - režiséra a scenáristu, v jednej a tej istej osobe, Michaela Hanekeho, ktorého by som zavolal do prostredia, v ktorom bohužiaľ, žijem, a verím, že by sa extrémne čudoval, poprípade by sme spoločne o tom nakrútili ďalší z depresívnych, nekompromisných filmov, ako čert ! Haneke je takým ANTIKRISTOM ? (01.10.2017)