P.K.

Ke snímku jsem se dostal díky předchozímu filmu mistra Hiraniho o třech idiotech, který si mě absolutně získal. Tento kousek je konceptem hrozně podobný. Pojednává však o zcela jiných věcech. Konkrétně pojednává o náboženství a snad všech otázkách s ním spojených. Na Indii, kde se kříží tři nejsilnější náboženské proudy se mi to zdá kapku odvážné, a to já mám rád. Tohle obvykle nedělám, ale hrozně se mi líbila jedna vyřčená myšlenka hlavního hrdiny, kterou si troufnu parafrázovat. "Jsou dva bohové. Ten, který stvořil nás a ten, kterého jsme stvořili my." O tomhle je celý snímek. Jako průvodce se nás ujme emzák z naprosto zidealizované planety. Může snad být ještě někdo nezaujatější? K vidění je tedy dost silná kritika všeho, co by mohlo být u nás jiné a lepší. Dýchá na nás Bollywood, takže vůči velmi častým tanečním a pěveckým vystoupením jsem byl obrněn, ba dokonce bych si troufl přiznat, že se mi ve většině případů tato vystoupení líbila. Neodpustím si ovšem výtku k přepálené stopáži. Příběh je velmi jednoduchý a přímočarý. Neubránil se tedy poměrně výraznému stereotypnění. A ten přeslazený závěr, to snad také nebylo úplně nutné. Na každý pád, líbilo se mi to. Kombinace existenčních otázek, které nesouvisí pouze s náboženstvím, pohodové atmosféry a občasných legrácek. Předchozímu Hiraniho snímku o třech idiotech tohle z mého pohledu nesahá ani po kotníky, ale za zhlédnutí to určitě stálo. Lepší 3 *. (28.01.2015)

Většinou bolywoodu nedávám plnou palbu, ale tohle mě jako bezvěrce oslovilo, další film, co mě utvrdil, že náboženství je jen nástroj k ovládání davů, a že to někdo před tisíci lety někam sepsal a davy tomu začali věřit, je jen výmysl člověka k jeho prospěchářství. Kde chybí racionální vysvětlení, tam je víra, ale čemu má dnes člověk věřit, proč je tolik věřících a každý věří něčemu jinému, naučit se vzory našich předků, čemu věřili oni a předali to dál a dál, až se z toho stane fanatizmus. Víra, co to vlastně je? Bytí je jen jedno, tak se snažím víc být než nebýt. (19.01.2017)

Aamir Khan má svoju pointu. Otvára množstvo citlivých otázok, v ktorých sa navyše ešte s chuťou porýpe, akoby solil už tak pekne krvavú ranu. Avšak na jednu otázku by som i ja rád poznal odpoved': v Indii je milon krajších herečiek, tak prečo on si vybral do tohto filmu práve takú, ktorá sa celý film ksichtí, akoby si špliechla do gatí a nevie, kam to vyhodiť... (27.01.2015)

Moje první setkání s Bollywoodem. Byl jsem připraven na všeobecně známý věci, jako je přemrštěná stopáž zapříčiněna závislostí Indů na tradičním křepčení za doprovodu jihoasijskýho hýkání a podobný zbytečný kulturní vsuvky. Co mě ale trochu překvapilo, jak se ve filmu řeší společenský a hlavně náboženský otázky. Že by prohnilá ruka progresivismu začala úřadovat už i v takovejch destinacích? Hmm, je to mor... P.K. je celkem nudnej, hlavně v první polovině. Čumíme na variace různejch vtípků a situací, kterými si musí procházet chudák emzák ztracenej na naší planetce. Známe. Ale aspoň se dá potěšit oko tou Anežkou z Dillí. Pak se začne řešit nosný téma filmu a trochu se zvednou otáčky. V závěru se mnou dokonce malinko zacloumala paní Emoce, takže jsem to neposlal vyloženě do pekel, ale nemělo to jako celek tolik šťávy, jak jsem si maloval. Zkrátka mi tam chybělo víc vtipu a víc sci-fi. Ale ještě to s Indama někdy zkusím. (28.05.2021)

Peekay trošku trpí kvůli své první části. Vzbuzuje dojem primitivní, přehrávané komedie, která bude stavět na šíleném kolotoči různě se variujících žertů. Vzhledem k zemi původu překvapí silný výsměch na účet všemožných náboženských institucí, ba přímo zesměšňování věřících. Postupem času však začíná být zřejmé, že prosťáček v hlavní roli není jen atrakcí, ale (zjednodušujícím) prostředkem a humor začíná působit kultivovaněji a o poznání trpčeji. (28.02.2015)