Dlouhá cesta dolů

Příjemný i když místy trochu předvídatelný a obyčejný příběh čtyř lidí, kteří si vzájemně rozmluví sebevraždu. Záhadný mladík Aarona Paula, roztomilá a prdlá Imogen Poots, excentrický exmoderátor Pierce Brosnan a typická starostlivá puťka Toni Collete, kteří si zkusí milým způsobem znovu nastartovat život. (30.01.2015)

Jedině průserem. Přesně takhle to dopadne, když se dá dohromady nesourodá čtveřice rádoby sebevrahů. Místo, aby se odrazili a skočili, tak radši trápí diváka svými liknavými žvásty o zpackaném životě a v situacích, které mají působit komicky ( ale nepůsobí), hledají nový smysl života.... Divím se, jak takovýhle kýč může mít přes šedesát procent. (17.04.2015)

Jak to mám udělat, abych pocity, které mám, vysvětlil druhé osobě? To by si měl položit tvůrce tohoto filmu. Má totiž na svědomí film, který z podstaty není vůbec zlý. Aaron Paul, Imogen Poots, Pierce Brosnan, Rosamunde Pike nebo Toni Collette hrají postavy, že byste jim z fleku dali pusu, jenže kde je problém? Asi hlavně v tom, že vlastně ani u jedné pořádně nevysvětlí, kde je zakopané jádro pudla. Prostě nás hodí na střechu mrakodrapu, ze kterého všichni chtějí skočit. Pak najednou střih a vznikne geniální nápad. Proč ale? To je výsledek, ke kterému se hodně těžce dostáváme a to je asi nejzásadnější problém tohoto filmu. (10.11.2015)

Právě jsem přišel o hodinu a půl života kvůli Pavlíkově nekonečné lásce k otřesnýmu angličáckýmu žvatlání Imogen Poots. K filmu: od Brosnana jsem čekal víc, ale jak říkám: je to 96min nudy a vyprávění životních příběhů tří sebevrahů. Hvězdu dávám z milosti a za to, že se jim podařilo přemluvit Jamese Bonda do takovýho braku. Celej film jsem čekal, že přijde nějakej zlom, ale ten nepřišel. Nebrat..! (07.09.2014)

Nepříliš přesvědčivé adaptaci Nicka Hornbyho (nebo za to může už předloha?) se nedaří prodat ten černě absurdní námět čtyř potenciálních sebevrahů, kteří díky nepravděpodobným společníkům znovu naleznou chuť do života. Příběh chromě skáče a většina komických i radostných okamžiků působí nuceně, upřímných je jen pár smutnějších, osobnějších (ale ne všechny). Nejvíce hranu překračují "dramatický" rozkol a kýčovitý závěr, které nezachrání ani kvalitní obsazení, kdy zejména roztomile střelená Imogen Poots po té 3. hvězdičce sahala. (26.04.2016)