Nymfomanka, část II.

Druhá Nymfomanka sa prvé dve tretiny drží na silnej vlne jednotky a so sadistickým "pánom K" vystúpa v diváckej nepohodlnosti až do riskantných výšin. Ale posledná, "kriminálna" tretina vnáša podozrenie, že Lars už buď nevedel ako rozpracovanú látku adekvátne a zmysluplne uzatvoriť, alebo sa nechal zošrotovať produkciou, ktorá bažila po čo najväčšej návštevnosti (neúčasť Shia LaBeoufa v roli Jeromeho, pričom všetci ostatní herci vo svojich rolách ostali, dáva tušiť, že posledná tretina sa nakrúcala dodatočne, po vypršaní jeho zmluvy). Posledná scéna filmu je napokon zlý vtip, facka divákovi rukavicou plnou mincí, ktoré Nymfomanka aj rozdelením na dve časti zarobila. Trier v nej úplne (a úplne zbytočne) zničil Skarsgårdovu, pre príbeh veľmi dôležitú postavu. (16.01.2014)

Od druhé části jsem po velice slibném rozjezdu čekal víc, vyvrcholení v podobě cinefilního orgasmu se tentokrát bohužel nekoná. Jako by Trier minimálně od sedmé kapitoly nevěděl kam dál. Samozřejmě, že některé scény jsou úchvatné, ale to už mi nějak u Triera nestačí (kdyby byl autorem někdo jiný, tak bych nejspíš hodnotil výš). S definitivním soudem si však s chutí počkám na Director's cut. (07.01.2014)

Takže nakonec ne. Opět sice nechybí několik opravdu velmi silných momentů, ale tentokrát to nestačí, protože ještě víc pózy, ještě víc samoúčelných a vcelku vzato nudných provokací. A k tomu navíc pointa sice shyamalanovsky nečekaná, bohužel však zcela zbytečná, nelogická a shazující vše co film, a zejména skvělý Skarsgård, předchozí 4 hodiny budoval. Pokud to měla být závěrečná provokace, tak neprovokovala, jen zklamala. Celé to na mě tentokrát působilo ještě víc pozérsky, neupřímně a vypočítavě, než první díl. Nebylo těžké přečíst, co vlastně chce autor říct a rozluštit všechna sdělení o lidské přirozenosti, pokrytectví a zlu, spíše to nedokázalo zaujmout. Celkem vzato, zůstalo jen zajímavé téma, které bych si po vyházení všech samoúčelných režisérových exhibicí i většiny sexuálních scén, dovedl představit jako provokativní komorní divadelní hru s dialogem dvou lidí nahlížejících život odlišnými způsoby danými nejen jejich odlišnosti. Podrtženo, sečteno, Trierův 4 hodinový maraton nepohoršil, ale nudil. (09.08.2015)

Viděl jsem a komentuji pouze režisérské verze obou částí. Divácky neuspokojivé vyprávění o rozličných způsobem tělesného (sebe)uspokojování pět a půl hodiny konfrontuje dvě největší témata všech freudiánských režisérů – sex a smrt. K nejvýraznějšímu prolnutí obojího dochází během drastického autopotratu, na jehož konci se Joe zachvěje vzrušením, a v kapitole s umírajícím otcem, jejíž černobílý obraz a citově vyděračský tón působí tak (pseudo)artově, že jde nejspíš o jednu z mnoha Trierových taktik, jak divákovi upřít to, co by si přál. V průběhu obou filmů k navození pocitu nepohody, která znemožňuje nerušeně konstruovat fabuli, používá rušivě mnoho odboček, pomyslných závorek, skoků v čase nebo změn ve stylu vyprávění. Hypermediální encyklopedické vrstvení informací může připomenout Zanussiho, tematizace fetišů a nestálé identity Buñuela, komorní partnerská soda Bergmana a spirituální vzruchy zas Tarkovského (včetně přímé citace Zrcadla). Tato eklektická a intermediální kompilace stylů je sice semknutá rámcovým vyprávěním, ale koherentním tvarem bych ji nenazýval. Jak by taky mohl být koherentní film, který je vystavěný jako dialog dvou zdánlivě neslučitelných světonázorů (asexuál a nymfomanka), do něhož se Trier navíc neustále snaží zapojit i diváka. Ať prolomováním vizuálních tabu (názornější potrat jsem zatím ve filmu neviděl) nebo bouráním čtvrté zdi mezi fikcí a realitou (záběr kamery v zrcadle, zřetelné paralely mezi provokativně svobodomyslnými názory Joe a samotného Triera). Přes všechnu sexuální explicitnost a do extrému dovedenou kalvárii protagonistky mi nakládání s ženským tělem přišlo méně vykořisťovatelské než třeba v Životě Adele. Ačkoli se žena zejména v první části několikrát mění v sexuální objekt a její štěstí je po většinu filmu závislé na výdrži, dostupnosti a schopnostech muže, její zobrazování častěji než příjemné pocity vyvolává bolest, soucit nebo znechucení. V tomto kontextu je možná nejpřínosnější scénou režisérské verze již zmíněný potrat, demonstrující s otevřeností, která bude, domnívám se, nepříjemná zejména mužům, jak vyhrocených podob může nabýt napříč oběma filmy hájené právo ženy nakládat s vlastním tělem dle uvážení. Ukazování toho, co nechceme vidět, je zde úzce spjato s úvahami nad tím, o čem nechceme přemýšlet. Taková provokace má podle mne smysl. Stejně jako celá Nymfomanka. 75% za I. část, 80% za II. část. Zajímavé komentáře: Radko, mcb, Mouzon, Madsbender, Artran, Othello, Aelita, elgreco (17.09.2018)

Je to celkom dobrá eroticky ladená umelecká dráma od Larsa von Triera, ktorý je priamym pokračovaním vydarenej jednotky. Má dobrý príbeh o Joe, ktorá stále rozpráva svoj životný príbeh plný divokých zážitkov, pričom tentoraz sa venuje svojej dospelosti. Spracovanie nie je najhoršie, ale nie som s ním ani až tak moc spokojný. Film síce pokračuje tam, kde prvý diel skončil a na prvý pohľad pôsobí všetko tak, ako aj predtým, ale inak som z toho nemal moc dobré pocity. Hlavne mi to už ani tak neprišlo, ako plnohodnotný film, v ktorom je najdôležitejší scenár, ale skôr ako taká ukážka rozmanitých úchyliek, ktoré sa len prestriedajú. Síce tomu nemôžem uprieť kvalitné prevedenie a minimálne fáza u sadistu mala niečo do seba, ale trvá to až príliš dlho a tak nad priemer sa to nedostane. Ale našťastie v tej druhej polovici sa to už pomaly začne vylepšovať a zase som mal z toho viac, než dobré pocity, či už terapia, ale hlavne nelegálna práca a získavanie si nasledovníčky, kedy to už konečne má ten pravý dej a kvalitu, takže celkový dojem to predsa len zachraňuje. Ale zvláštne na mňa pôsobí úplný záver, síce je asi dobré, že sa takýto kontroverný film ukončí rovnako kontroverzným záverom, ale neviem si k tomu urobiť plnohodnotný postoj. Po erotickej stránke už tentoraz nie som ani trochu spokojný, stále je to úplne odvážne, no pôsobí to skôr odpudivo a miestami aj zbytočne drsne, hlavne ten potrat si určite mohli aj odpustiť. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, Charlotte Gainsbourg má už tentoraz omnoho viac priestoru, keďže aj minulá línia patrí hlavne jej a zahrala to veľmi dobre, stále nesklame ani Stellan Skarsgård, Stacy Martin a Shia LaBeouf už majú minimálny priestor, ale zase potešia nové postavy, ktoré stvárnili Jamie Bell, Willem Dafoe a Mia Goth. S réžiou a technickou stránkou som stále dosť spokojný, síce to už tentoraz Trier trochu prehnal, ale kvalitu mu aj tak uprieť nemôžem. Takže na predchádzajúci diel to kvôli prvej polovici nemá, ale tá druhá ma opäť dosť bavila a keby bol taký celý film, určite by som hodnotil lepšie. Takto je to len lepší priemer, ktorý si už znovu asi nepozriem. 65% (01.03.2015)