Útok na Bílý dům

Šel jsem do kina s tím, že to bude alespoň akční podívaná, když už to bude bez scénáře a že tento film si nemůžu pustit doma. Říkal jsem si bude to hrozná nuda, protože akce točící se kolem Bílého domu jsou značně omezeny pouze na toto místo. Co jsem nevěděl a záhy po 15-20 minutách je to, že se šeredně pletu. Emmerich natočil film z dob minulých nápadně se podobající Smrtonosné pasti se vším co k tomu patří, humor, akce, záporáci jak se patří atd. Opravdu jsem nečekal, že budu odcházet z kina a budu se smát stále nad některýma scénkama. Samozřejmě je něco přitažené za vlasy, ale to je v každém akčním filmu. Jamie s Channingem byli fakt povedená dvojice. (22.07.2013)

Dokonale nečekané překvapení..!!! :-D :-D :-D Asi z toho časem vystřízlivím a změním mírně hodnocení, ale teď, pár desítek minut po projekci, jsem nadšený :-) Bál jsem se, že to bude tak nějak napůl blbý, napůl slušně vystavěný, a k tomu trochu pitomě patetický (usuzoval jsem z plakátu) - a zároveň jsem skrytě doufal, že to bude dostatečně blbý, aby to bylo vnímatelné podobně jako Velký Gatsby, tedy jako skvělá (nezáměrná) TELE-TELEidní komedie. Oproti Gatsbymu jde ale tento blockbuster dál v tom, že s vlastní nezáměrnou vtipností snad i tak trochu počítá, protože ty "vážné" momenty jsou tak svižně střižené a obklopené tak nejapnými (záměrnými) fórky a školáckými scénáristickými chybami/oslími můstky, že se to všechno tak pěkně slije (okořeněno slušnými akčními momenty, které mě mimochodem poprvé po cca patnácti letech v jakémkoli filmu bavily) a vytvoří směs, kterou asi v USA může nějaká část diváků brát relativně seriózně, i když tipuju jen asi tak 20%, a ve zbytku (post-Snowdenovského) světa funguje jako dokonalá zábava. To vše tedy aspoň v kině s "rozumnými diváky" (csfd projekce). Kdybych se na to díval sám někde na počítači nebo v televizi, asi by se ta správná nálada ke správnému (rovnoměrnému) vnímání záměrných i nezáměrných fórů nedostavila, ale např. už s mou (rozumnou a zdravě sarkastickou) ženou po boku ano, a s dvojicí jakýchkoli mých rozumných kamarádů taktéž :-) Vlastně to byl skvělý pocit, když jsem se mohl opravdu s většinou diváků (spoiler: ) smát předfinální scéně mávání praporem, která byla (nebo nebyla?) myšlena "vážně". To se mi u projekce Gatsbyho nestalo, tam jsem se většinou smál skoro sám. A když už srovnávám tyhle letošní americké biáky, uvědomuju si, že mi tady nevadilo všechno to, co mi vadilo na Nespoutaném Djangovi. Je vlastně skvělý, že Emmerich dělá akčňáky pořád podle starých (80/90kových?) pravidel, kdy záporáci jsou záporní už od pohledu, klaďasi lidští a po sadismu skoro ani vidu, ani slechu. No.. a jinak, k celkovému možnému ideovému dopadu filmu (pokud nějaký vůbec při té míře vtipu je možný) napíšu snad něco, až se mi to rozleží. Ale asi to nebude nic moc (spoiler: ), protože celá postava prezidenta je tak nerealistická (člověk s takovými ideály a "feelingem" by se v Americe nedostal možná ani do Kongresu) a obecné utopické představy o prezidentově rychlém a všemi akceprovaném mírovém plánu tak naivní, že ve výsledku tento film asi k reálnému světu prostě žádný vztah mít nedokáže. (17.07.2013)

"Prezident chce udělat tamto." Chvilku jsem se bál, že Maggie bude Jamiemu utírat zadek, ale nakonec jediný, kdo tu něco posral, zůstává Roland. Takhle bizarní hříčku filmového řemesla jsem dlouho neviděl a něco mi říká, že do dalšího výplodu Emmerichovi bujné fantazie zase neuvidím. Kdybych měl býval tlesknout při každé hovadině, kterou uvidím, celý film by provázel mohutný aplaus. Vážně, někdo by už konečně měl nechat zřídit nový oficiální filmový žánr - žánr Emmerich. Vymazlená kamera, nádherné nadhledy, podhledy, vhledy, super jízdy, vyvedená muzika, vypečená herecká sestavička, čupr námět, spousta vtípků, ale obsah stejně pochybný, jako pod kapotou ojeté škodárny. (13.08.2013)

Čekal jsem od Emmericha jednoduché, bezduché a co si budeme povídat, místy dosti ("patrioticky") patetické odreagování a přesně to jsem dostal. Hláškující Jamie, odkaz na Den nezávislosti a sebeparodující scény (viz. závěrečný běh s vlajkou - to je opravdu masterpiece :D), to vše potěšilo - 70%. A Maggie už bych rád viděl zase v něčem vážnějším... (18.07.2013)

|| Scenár: James Vanderbilt | Hudba: Harald Kloser, Thomas Wanker | Produkcia: Emmerich, Fischer, Kloser, Vanderbilt, Larry Franco, Laeta Kalogridis | Distribúcia: Columbia | Štúdio: Centropolis, Mythology | Rozpočet: 150 miliónov $ | Tržby: 205,366,737 $ || Zaslúžene komerčná stagnácia. Možno to znie divne, ale pre mňa sa Emmerich odtrhol z reťaze po Patriotovi len podruhý krát. Servíruje jednu patosoidnú scénu za druhou, a nechcene humorné tiež. Všetky ostatné scény sú síce fajn, a je i pár pamätihodných, no ako celok je to skôr nepodarok, ktorý si nemám potrebu pustiť znova. Fuqua-ov Olympus has fallen je 2x napínavejší a akčnejší zážitok, aj napriek tomu, že patosu sa neubranuje o nič lepšie. 60% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (08.12.2013)