Život je pes

Strandičky, na to vás užije! Kdo je to ale ten "vás"? Tohle je přece rodinný film; tak se na to podívejme z pohledu rodiny. Naše rodina zahrnuje 4 generace od sebe vzdálené zhruba 25 let. 1. Třiadevadesátiletá babička (moje matka): Ještě před pár lety jsem jí pouštěl Haasovy filmy z USA. Líbily se jí. Haas je pro ni pořád velký sentiment. Smysl těchto, ad libitum opakovaných srandiček, by pro ní už nebyl. ¨Postavy synovce, lektora a profesora, by pro ni byly už jen zmatečné. 2. Já a žena (na film jsme se dívali spolu): Po očku jsem se na ní koukal s žádostí, aby řekla: "Vždyť je to na jedno brdo, podíváme se na něco jiného." Dokoukali jsme se do konce. 3. Děti (máme tři): Pro ně by to asi bylo nejpříhodnější. Do pěti jsou v práci, pak jejich děti, a pak něco nenáročného, odpočinkového, rozptylujícího. 4. Vnuci (máme jich 7): Nedávno mi nejstarší z nich řekl (u příležitosti "Vynálezu zkázy"): "Řekni mi dědo, proč bych bych se já měl na něco takovýho koukat". Tady už cesta vůbec nevede. Jsme na konečné. Vystupovat. (05.02.2018)

Stále svěží komedie, která na svou dobu neuvěřitelně inteligentně pracuje s pointováním situací, návratnými motivy a hlavně slovním humorem, který bohatě čerpá s třeskuté dvojznačnosti. Navíc je děj podán dynamicky a graduje ve skvělém dvojnickém závěru. Haas ovládá plátno a Mandlová mu zdárně sekunduje, škoda, že Haasova škola z ní bez jeho přítomnosti vyprchala a znovu v ní musel talent dolovat až Vávra. Velmi příjemná byla i Svozilová v opravdu ulítlé roli milovnice vážné hudby a starších pánů. Výmluva typu "šla jsem po ulici a teď najednou začalo pršet a mně se srazily sukně. Já musela dělat malý kroky..." je jen jednou perlou z dlouhatánského slovního náhrdelníku. (25.11.2009)

Znovu a jinak. Setkání Friče s prostořekým Haasem lze obecně považovat za jeden z nejšťastnějších okamžiků v historii československého filmu, také proto, že umělecké renomé obou mužů nabývalo na intenzitě právě ve třicátých letech. Oba už patřili k zavedeným značkám – Frič úspěšně zápolil s neukázněným Burianem a Haas se mezitím zabydlel v masce postarších, hartusivých strejců, kam jej katapultoval Poláčkův Načeradec. Ale jak známo, změna je život. Crazy komedie byl žánr v Československu tehdy de facto neznámý a možná také díky velké dávce dravosti doslova vybízel k rychlému útoku. Frič v ní mmj. dokázal náležitě uplatnit i prvky (záměny a rychlé převleky), jež měly základ ve francouzské frašce, tzv. vaudevillu, a Haasovi bylo umožněno stvořit na plátně fantastickou dvojroli sympatického smolaře a usedlého hudebního vzdělance tak, že v některých okamžicích nebylo jasné, zda se skutečně stále jedná o tutéž postavu. Hugo Haas pak přes nesouhlas a protesty majitele Moldaviafilmu do hlavní ženské role prosadil Adinu Mandlovou, tehdy třiadvacetiletou začínající herečku, která se po prvních filmových nezdarech objevila ve zcela jiné formě. Hvězdnou sestavu tohoto veskrze autorského snímku doplňuje ještě Haasův starší bratr Pavel, nadaný hudební skladatel, jehož jazzové melodie přímo rozžívají genius loci prvorepublikových časů. Život je pes bezesporu náleží k prvním úspěšným vlaštovkám zlatého věku české komedie, je dílem stále svěžím a moderním, které suverénně obstojí i dnes, po více než osmdesáti letech. Máte rád vážnou hudbu? – Tedy, specielně vážnou. – A chodíte rád na koncerty? – Přímo šíleně. – Jé, to tedy budeme chodit spolu! – Dobře mi tak. (03.10.2008)

Vkusná čirá zábava bez filmařských efektů. 1) Jistě, že je to fajn film. Zábavný scénář téměř bez slepých míst, poměrně svižná režie, výborné herecké ztvárnění._____ 2) To, co mě fascinuje, není skutečnost, že o třičtvrtě století později se u filmu příjemně bavím (to se bavím i u antické dva tisíce let staré literatury), ale že tento film stejně jako mnohé další z období raného zvuku názorně ukazuje, že do kina resp. dnes více k obrazovce usedáme mnozí ne proto, abychom viděli smyslné či nesmyslné honičky, přestřelky, krev a násilí, ale abychom chvilku pobyli v přítomnosti Paní Pohody. Pobyl jsem a cítím se lépe. (10.03.2009)

Upraveno v květnu 2020. Film "Život je pes" je lehoučké hřejivé osvěžení. Je založen na charismatu a přirozené vzletnosti sebeironické jízlivosti ústřední filmové atrakce. Svůj úkol plní dokonale, vtip se jemně vznáší a v radosti ze života poletuje v každém aktu i obraze, hrdina je roztomilý a ač se k ženám staví škádlivě až neslušně, vítězem chvění je láska. Případný poklesek morální lze možné prominout pro jeho pohnutku o volání lásky i pro existenční potíže, jež chytře využívají aspekt hospodářské krize doby. Hvězdou rozkošné filmové veselice je Viktor Honzl (vynikající Hugo Haas, taktéž v roli profesora hudby Alfreda Rokose), nezaměstnaný hudební skladatel i jeho solidnější alter ego hudbení lektor a strýček Tomáš Honzl. Rozpolcení osobnosti je výrazem bezstarostného užívání si všech půvabů života i existenční nutností doby. Těžkosti jsou tou výzvou ke hraní. Významnou postavou je Hynek Durdys (velmi příjemný Theodor Pištěk), obezřetný majitel hudebního nakladatelství. Obě jeho dcery jsou ve věku vhodném již ke vdávání, dobromyslnost neodbytně nahání správné nápadníky. Hlavní ženskou postavou je Eva (zajímavá Adina Mandlová), mladší Durdysova dcera i jeho sekretářka v nakladatelství. Mladá moderní dívka dychtí přeci po kráse života a čisté lásce. K výrazným postavám patří také Helena (příjemná Světla Svozilová), starší Durdysova dcera, nešťastně zamilovaná do svého ženatého profesora. Dětinská romantika vidí tak svou šanci k naplnění skrze vizuálního náhradníka. Z dalších rolí: ochotný padělatel peněz Ralph Morrison (Ferdinand Hart), s Viktorovou liknavou platební morálkou nespokojený pan domácí (Alois Dvorský), či Viktorův komplic při získávání stálého zaměstnání (Jára Kohout). Film Život je pes je osvěžujícím pobavením, roznáší radost a smích. I když nejde o převratné dílo, svoji funkci odlehčené zábavy a radosti ze života plní dokonale. (20.09.2009)