Tři bratři
-
Tre fratelli
-
Three Brothers
Drama
Itálie / Francie, 1981, 113 min
Režie:
Francesco RosiHudba:
Piero PiccioniPlakáty
Obsah
-
Na farmě v jižní Itálii umírá stará žena. Její manžel svolá syny: právníka Raffaela, věřícího snílka Rocca a dělníka Nicolu. Když dorazí domů, každý z nich se střetává s minulostí a sní o tom, co by se mohlo stát: Raffaele si představuje svou smrt, Rocco sní o záchraně neapolské mládeže před násilím, drogami a korupcí a Nicola si představuje, jak se miluje se svou odloučenou manželkou. Mezitím starý pán se svou vnučkou zkoumají chod farmy a společně truchlí... (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film(30.6.2004)
-
DaViD´82
Nakousne se tu kdejaké palčivé téma (nejen) Itálie (nejen) osmdesátých let, ale nic se z toho ve výsledku nevyvrbí, nic se nedořekne, nikam to nevede. Jako úvodní epizoda seriálu by to fungovalo lépe, byť i takhle je to dostatečně kvalitní. Jenom je to ve výsledku vlastně o ničem, jakkoli se to snaží být takřka o všem.(25.4.2010)
-
sportovec
Zpracování ruské klasické látky, přenesené do moderní Itálie počátku osmdesátých let minulého století, se ukázalo jako plodný a šťastný čin. Symbolický závěr filmu (vdovec si navléká na prsteník druhý, manželčin snubní prsten) činí zadost klasice, vlastní děj naopak bouřlivému dění v zemi, v níž vrcholí řádění extremistického levicového teroru Brigatte rosse. To tvoří obsah života nejstaršího z bratrů, soudce; partnerská trápení nejmladšího, do nichž je jakoby mimochodem zahrnut tradiční vnitroitalský konflikt sever-jih prohloubený stávkou, a defektní mládež prostředního-vychovatele, vedle tohoto ústředního tématu jaksi zanikají. Retrospektivy i praespektivy všechna témata prohlubují a zesilují; zejména to platí pro osiřelého starce. V souhrnu tak vzniká plnokrevný obraz společnosti jihoevropského státu, který si v ničem nezadá jak s vrcholnými díly tehdy postupně pomíjejícího neorealismu, tak s velkou vlnou levicové autorské části italského hraného filmu, jak ji ztělesnili z různých zorných úhlů Luigi Comencini, Federico Fellini, Carlo Lizzani, Giuliano Montaldo nebo Ettore Scola.(6.3.2010)
-
gudaulin
Typický příklad filmu, kde vysoké procentuální hodnocení dělá jen malá skupina hodnotících. Tohle opravdu není film, který by mohl lámat rekordy návštěvnosti a patří do kategorie, které říkám ušlechtilá artová nuda. Jak napsal DaViD'82: "Nakousne se tu kdejaké palčivé téma (nejen) Itálie (nejen) osmdesátých let, ale nic se z toho ve výsledku nevyvrbí, nic se nedořekne, nikam to nevede." Má to velmi ospalé tempo a žádnou gradaci. Pokud srovnám tuhle unylou záležitost s Božským od Sorrentiniho, pak ten druhý snímek představuje přímo režijní klenot, výbuch nápaditosti a případ, kdy vás scénárista nutí o zhlédnutém přemýšlet a hlavně ani na moment nenudí. Film má sice luxusní obsazení a téma, které si přímo říká o vysoké ohodnocení, ale to zpracování mě zkrátka nepřesvědčuje. Těká to od nikud nikam a za chvilku na ten film zapomenete. Hodinu a tři čtvrtě filmového rozjímání, které by se dalo natočit nepoměrně dynamičtěji a zajímavěji. Celkový dojem: 45 %.(31.5.2011)
-
LiVentura
Velmi citlivá a dobře zvládnutá filmařina. Poklona panu Rosimu. Mistr Noiret klasicky skvostný ve své herecké "malosti"... Sonda do života jedné nesourodé bratrské trojice, která k sobě nachází cesty až teprve po smrti matky.! Musím uznat, že jsem opravdu rád a se zájmem sledoval jednotlivé scény filmu o lidech a pro lidi..(19.3.2010)
-
WANDRWALL
Osudy těchto tří bratrů je přivedou i do situací, které bych řešit nechtěl.(30.9.2010)
-
Aky
Poklidné, pomalé, rodinné rozjímání po smrti matky. Prošpikované sociologickými úvahami o terorismu, které se neubránily drobnému mentorování. Právě pro ten kazatelský tón jednu hvězdičku ubírám. Jinak moc povedené.(21.3.2010)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(15.2.2009)
-
Cimr
Jeden z filmů, které NEmusíte vidět, než umřete. Po jeho zhlédnutí nejste o nic chytřejší, než před ním. Zpočátku se mi něčím moc líbil, má docela hezkou atmosféru - hudbu, barvy. Scéna smrti staré ženy je natočena velmi hezky, citlivě. Ale po čase mě Tři bratři začali upřímně trochu štvát. Nakousnuta je tu celá řada problémů (mafie, partnerské potíže, smíření se ztrátou milovaného člověka, dětská kriminalita..), ale čekal jsem, že se budou nějak sofistikovaně proplétat nebo řešit a ne že nám film ukáže, že prostě jsou. Každý z bratrů má nějaký problém - a tím to končí. Film jde od ničeho nikam, negraduje a nebaví. A podobnost s Čechovem? Kromě názvu žádná.(30.10.2011)
-
MJMilan
Souhlas s DaViD'82, nakousne se toho mnoho, je to divatelné, ale ve výsledku z toho nic není, což je po té hodině a třičtvrtě celkem zklamání. Jinak rarita, že tu hrají de facto oba hlavní představitelé hlavní role seriálu Chobotnice, která se natočila pár let po uvedení Tří bratrů.(15.2.2011)
-
d-fens
ocenenia : Oscar 1982 - Nominácia na najlepší zahraničný film(1.2.2012)
-
KatRi
Jasně, pohřeb prožívá každý člen rodiny jinak. Každý je taky úplně jiný. Jenže co je na tom tak zajímavého? Nikam to nevede....snad jen k odchodu smutečního průvodu na hřbitov....a život jde dál. Není to špatný film, jen nevidím žádný smysl ani žádnou výpověď.(25.5.2010)
-
ClimbVibe
Od tohoto snímku jsem si hrozně moc sliboval. Začátek je moc krásný a ve filmu se vůbec najde dost pěkných míst, ale celé je to takové "přeplácané" všemi možnými problémy "současného světa", že to působí trochu jako guláš.(10.9.2011)
-
xaver
Otec a tři synové. Takový ten klasický námět, který již byl tolikrát v různých podobách popsán a ztvárněn. Každý ze synů je samozřejmě jiný, ale podstata problémů zůstává. Co bude dál. Pro každého z bratří mám jednu hvězdičku, takže dohromady mi to dalo 3. Na víc to nevidím. Ano to hvězdné obsazení tomu nepomohlo.(23.3.2012)
-
tomtomtoma
Zajímavá sonda o setkání tří bratrů, jakožto ukazatel společnských a politických problémů. A to právě prostřednictvím tří bratrů Giurannových. Nejstarší Raffaele (dobrý Philippe Noiret), soudce v Římě, a třaskavě nevybíravé metody levicových a jak se říká teroristických uskupení, pro něž je vražda především symbolem a nezáleží až tak na osobnosti. Souzení těchto lidí je pak životu nbzpečno. Prostření Rocco (Vittorio Mezzogiorno), silně věřící vychovatel polepšovny v Neapoli, a jeho vize o čistém společenství bz zločinů a jiných neřestí. Nejmladší Nicola (dobrý Michele Placido), dělník v Turíně, a jeho nspokojnost se sociálním zabezpečením obyčejných lidí a s tím související existenční nejistoty. Ovšem ne všechny metody jsou prospěšné ke zdárnému splnění změn. Cesta násilí i proti násilníkům nemůže přinést takový výsledek, pro který jsme do boj šli. A jeho frustrace z partnerského rozpadu. Ale nespokojenost na jednom místě vyvolává nspokojenost na místě druhém a dostáváme se do kruhu nespokojenosti, ze které není cesty ven. Protože ve svém důsldku chybí lidem lidskost jako celku. U jdnotlivců by se našla, ale pak by logicky musel přestat fungovat tento systém. Další zajímavé postavy: samozřejmě otec Donato Giuranna (Charles Vanel a jako mladý (Vittorio Mezzogiorno), Raffaelova ustrašená žena (Andrea Ferréol), zvláště o manželův život, Nicolova stará známá Giovanna (Maddalena Crippa), Nicolova žena Rosaria (Rosaria Tafuri), a Nicolova malá dcerka Marta (Marta Zoffoli). Příjmně poklidné, i znepokojující zároveň, přítomnost prolínaná s minulostí a fantaziní budoucností. Život, jako čas k užívání si všech krás, malých a prostých. Ale s jasnou a čistou myslí.(22.5.2011)
-
Looka
65% některé dialogy - Noiret v hospodě mezi venkovany, nebo rozprava všech tří bratrů před spaní zní opravdu šroubovaně... Jinak celý film působí civilně a atmosféra chudého jihu v kontrastu s bohatým avšak odcizeným průmyslovým severem je navozena citlivě.(27.6.2011)
-
rey17
4,5* Smutný film o lidech, kteří se "poznají" až po smrti matky (a to ještě ne zcela). Film reflektuje stále aktuální témata nejen Itálie...(21.6.2010)
-
moorks
Nadčasové drama se zajímavými herci. Přestože jsou jejich role různě výrazné, snímek působí jako celek s výpovědí jedné generace své doby. Doby, která jakoby trvala stále i dnes nebo aspon nějaké jeji části.(30.7.2010)