Smolař

Vynikajúca komédia s prvkami akčného krimi, ktorá však najviac trpí tým, že sa o ne málo pokúšala. Dôraz sa, samozrejme, kládol na komédiu, boli tu mnohé vtipné miesta, no na Funesa predsa trochu málo. Odkedy som si prečítala obsah, čakala som vtipnú akciu, no bolo jej málo. Jedna vtipná prestrelka ("Streľ do kolies!" puf vedľa "Streľ do kolies!" puf a heroín v ťahu. "Pusť ma k tomu.") a bitka zlých so zlými to nevytiahne. No napriek tomu má film rýchly spád, nenudí, Funes a Bourvil dokonale vystihujú svoje postavy, lepšia voľba byť nemohla a človek sa zabaví. Polená, ktoré boli hádzané striedavo lumpom a pašerákom sú veselé a originálne (kockový cukor do benzínu? najbližšie vyskúšam:). Smoliar má od dokonalosti ďaleko, ale vďaka francúzskej elegancii, dychu doby a nadľahčenosti je to ideálny film na kedykoľvek. 84% (18.10.2011)

Kapku méně ztřeštěná, o to však výpravnější, road movie. Klasicky rtuťovitý De Funès dostal k mému zklamání docela málo prostoru Bumbrdlík Bourvil onu zbývající větší část nenaplňuje zrovna "srandou k popukání" a svým slizkým přístupem k ženám mi přišel chvílemi až otravný. A tím se dostávám k dvěma velkým , i když vcelku upozaděným, plus - krásným Danielle Rocca a Alidě Chelli. Svou přirozeností a krásou dokázaly alespoň trochu zjasnit vcelku šedivý film. Ale abych byl spravedlivý, tak i prostředí slunné Itálie a jižní Francie mělo svou působivost a některé pasáže byly, když už ne k "zabřichopopadání", tak alespoň k širokému úsměvu, v tomto ohledu se dá vzpomenout zejména přestřelka u fontány. Silnější trojka. (04.05.2015)

Mělo jít o vychytralý plán, nakonec se z toho stala bláznivá sledovačka – během které vlastně nebylo jasné – kdo je ve skutečnosti ten „smolař“. Zpočátku to byla vážně prdel - Bourvil perlil nejen slovně, ale i svými trampotami, balením holek a naivitou, Louis de Funès zase coby šéf povedené partičky gangsterů, kteří se sami často dostávali do problémů. Užíval jsem si to co to jen šlo, humor, postupné ztráty cenného nákladu i atraktivní děvčata – ovšem v poslední třetině tomu začal pomalu docházet dech. Možná to bylo tím, že to v TV končilo až po půlnoci a mě se chtělo už chrápat, možná tím, že tvůrcům začali docházet vtipné nápady – no nevím, každopádně lepší průměr. 60% (27.06.2018)

Gérard Oury je mistr komedií - Rabín Jákob, Velký šéf, Pošetilost mocných, Velký flám. Právě u posledního jmenovaného se sešel rejža, scénáristé, Louis de Funès i Bourvil. Jenže flám přišel až o rok později a třeba Velký šéf až roku 69. Podle mě se tvůrci i umělci teprve rozjížděli. Nedá se říct, že by Smolař byl špatný, ale co si budeme, stojí především na Bourvilovi. Tomu ale scénář nedává moc možností zazářit, spíše z něj dělají pitomce, co vždy stojí ve špatnou chvíli na špatném místě anebo právě naopak - stojí na správném místě, ale přitom neví, co se mu děje za zády. Tím pádem je Funès trochu upozaděn, ovšem své výjimečné chvilky má. Třeba ta, kde si auto spraví v podstatě sám a opravář a jeho syn na něj jen nevěřícně hledí. Nebo Louis de F. ve sprše se svalovcem, to je povedená scénka. Právě v té je mimochodem vidět, jak svalovec čeká v „zákulisí“ než má přijít na scénu. Jinak mě ale komedie spíš bavila tak napůl. To lepší měli prostě všichni ještě před sebou a i s ohledem na tyto komedie dávám za tři. (16.08.2022)

Hodně mě překvapilo, že hlavní roli zde má skutečně Bourvil, přičemž na Louise de Funèse zbyly skutečně ty druhé (i když hodně výrazné a nepřehlédnutelné) housle a fakt, že se za celý film potkají opravdu zřídka. Je znát, že jak dvojice Bourvil & de Funès, tak režisér Gérard Oury měli ještě co dohánět a dotahovat a k "Velkému flámu" urazit ještě dlouhou cestu. Přesto (i když vtipů, které by vás zvedly ze židle, je jen pár) působí hodně příjemně a spolehlivě pobaví. 75%. (17.01.2009)