Režie:
Věra JordánováScénář:
Jana ProcházkováKamera:
Petr PrimaHudba:
Jiří VáclavHrají:
Veronika Freimanová, Otakar Brousek ml., Zdeněk Řehoř, Lukáš Bech, Vlastimil Hašek, Ladislav Potměšil, Antonie Hegerlíková, Veronika Týblová, Jana Dolanská, Eugen Jegorov, Václav Kaňkovský (více)Obsahy(1)
Pohádka o hubaté, ale pracovité Andule (V. Freimanová), která má spoustu sourozenců a dobré srdce, vznikla podle předlohy Františka Kožíka. Andula je prostořeká nejstarší dcera chudého chalupníka (V. Hašek). Musí se starat o sourozence a o domácnost a má se co otáčet. Doma ji žádné štěstí nečeká, a tak se rozhodne jít do světa. Vydá se s bratříčkem do lesa k čarodějovi (Z. Řehoř), aby se přiučila kouzlům. Jenže Andulka žádné čáry nepotřebuje, stačí jí šikovné ruce, dobré srdce a chytrá hlava. A podle toho si pro sebe vybere i toho pravého ženicha. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Příjemná a milá pohádka podle předlohy Františka Kožíka, která je sice studiová, ale vůbec to nepůsobí tak uměle, jak to často bývá. Bezstarostný herecký výkon Freimanové pomáhá příjemnému a poklidnému ději o Andule, která sice moc krásy nepobrala, zato je pracovitá a plná chutí se něco naučit. A tak společně se svým malým bratříčkem odejde do hlubokého lesa k zestárlému čaroději, aby tak udělala nejen pořádek, ale i kus práce a ke štěstí tam přišla. Pohádka nabízí příjemnou hodinku bez nějakých výraznějších záporů. Hudba: Jiří Václav ()
Blbá a blbější po česku v roce 1982... Jako takovou krávu, jakou musela hrát chudák Freimanová, aby jeden pohledal, a klidně bych ji tomu tlustoprdovi nechal, ať si holka užije, až jí tu nevymáchanou hubu zavřou. A Ťulda taky nedostal zrovna moc inteligentní postavu ke hraní. A jako zápletku nahodit, že se má chlap vyjádřit... to by mnohé ženské dodnes seděly na ocet. Vtipné to rozhodně nebylo, spíše ujeté, a protože to není první podobná pohádka od tehdejšího ženského klanu ČsT, podezírám je, že občas psaly a točily pod vlivem nějakých omamných látek. (Třeba jsem dodnes nepochopil, jak tak starý pán mohl mít tak malé děti, pokud to všichni byli sourozenci Anduly.) ()
Veronika Freimanová v roli potrhlé Anduly je úžasné, stejně jako Zdeněk Řehoř v roli osamělého čaroděje. Je nuzný lesní příbytek byl pohádkově úchvatný. Jenže to je bohužel tak vše. Celou tuhle pohádku na nedělní odpoledne kazí ateliérová forma a především stáří, které se již na pohádce velice podepsalo. [344. hodnocení, 18. komentář, 57%] ()
Tak za prvé, Andula nebyla potrhlá, jen hubatá, oprsklá a ke všemu měla plnou pusu přebytečných keců. A za druhé, ten, kdo si do roly Anduly, co moc krásy nepobrala, vybere Veroniku Freimanovou, má nejspíš něco s očima. Ta by totiž pobrala dost krásy i s pytlem na hlavě. Exteriéry by pohádce slušely a vydělaly hvězdu navíc. ()
"Andulo, pomoz, těsto tady dělá věci, co těsto dělat nemá, Andulo, jeden z tvých asi pěti sourozenců tu sebou mlátí o zem, další nespí a ještě jiný se snaží naštípat dříví tupou stranou sekery." Pan otec se opírá o plot a skučí, že kdo mu opraví střechu. Do toho pobíhá rozverně pološílená Andula s úhledně spleteným copem a rozcuchanou ofinou, vede nepříjemným skojíkavým hlasem Veroniky Freimanové bodré řečí a vůbec potvrzuje to, co je tu nazýváno potrhlostí. Celé to je o tom, že Andula potřebovala jen najít šikovnou podnikatelskou příležitost, aby ukázala, co v ní je a zbohatla, a to zas potřebovala k tomu, aby mohla vést k morálním výšinám chlapíka, za kterého se rozhodla provdat. Nevím, zda to byly zrovna výšiny, kam ho přivedla, ale k tomu oltáři ho dovlekla. ()
Reklama