Da Vinciho démoni

Géniové - to je moje. Je mi jedno, jestli byl Da Vinci opravdu tak geniální, jak ho vykresluje seriál. Chci tomu věřit, tak mě v tom nechte. A chci věřit i tomu, že byl tak neskutečně sexy, i když o tom docela pochybuji. To by byl přece dokonalý a to nemůže být nikdo. Ale je to jen seriál, tak co? Ale není to jen postava Leonarda, co mě u seriálu drží, i když on je samozřejmě ten hlavní důvod. Tím druhým důvodem je jeho věrný pomocník Zo, ten si mě dokázal získat možná ještě o malinko víc. Baví mě s Leem luštit šifry a proplouvat různými záhadami - od jedné k druhé a ještě dál. První série byla vynikající, ale ta druhá mě asi zaujala ještě o krapet víc. A nejen protože se odehrává ve "Vespuccii". Seriál je plný zvratů a nečekaných zápletek, díky kterým se nikdy nenudím. Už se těším na třetí sérii. Jsem zvědavá, co se stane, až Leonardo zhasne kanon. (25.01.2015)

SEZÓNA 1: Nakonec se dalo, ale se spoustou výhrad. Titulní figura se profilovala jako egoistický nezodpovědný floutek ztrpčující život všem kolem sebe, který z problémů vždy vybruslil díky obrovské porci štěstí a na poslední chvíli sestrojených "fantasy" udělátek. Hlavně se ale dlouho nic nedělo, Da Vinci tápal a utápěl se v pochybách, vizích, vzpomínkách, snech, proroctvích; mnohem výživněji působily intriky a podrazy mezi Florencií a Římem, tzn. mezi rody Medici, Pazzi a papežem (u něhož ta naprostá arogance a zkaženost "božskou" mocí již překročila hranice parodie). No aspoň mne úchvatné prostředí renesanční Itálie přimělo zavzpomínat na Assassin's Creed II (a rozehrát Brotherhood), kde jsem si všechny ty pamětihodnosti mohl s Eziem prolézt pěkně dle libosti. SEZÓNA 2: Přesunutí jedné linie do Jižní Ameriky rozhodně přineslo kýžené oživení, jelikož dění kolem (dvojníka) papeže či dobývání Florencie a Medicejské banky záživností zrovna neoplývalo. Ubylo vizí a postavy nabraly na sympatičnosti, ale jinak žádné extra zlepšení. SEZÓNA 3: Odražení vyloděných Turků u Otranta a zabránění jejich invazi do Itálie uzavřelo Da Vinciho cestu (asi i tu duchovní a objevení sestry rodinnou), přestože nejasný ideologický svár mezi tajnými mocichtivými uskupeními Labyrintem a Syny Mithry nadále trvá. No nevím, možná se to nemělo tvářit tak vážně, ale tu rozkodrcanou kárku jsem do finiše dotáhl spíše z povinnosti. (18.06.2013)

V tomto prostředí jsem jako doma. Florencie, Řím, papež, politické tahanice a samozřejmě Da Vinci. Skvělé téma, dynamicky natočené, plné historických fakt, kterých bych se ale držela trochu víc a netahala tam např. Draculu, ačkoliv chápu že to primárně není historický seriál ale spíš fantasy. Možná je to má láska k The Borgias a Assassin's Creed, možná jsou Da Vinciho démoni fakt tak dobří..Nicméně "Každá otázka, kterou zodpovíš, vede jenom k další otázce.." :) Jo, a musím pochválit Blakea Ritsona, ten mi zůstane pod kůží ještě hodně dlouho! 1. série - 9/10, 2. série - 9/10, 3. série - 7/10 (11.11.2015)

Vždycky hodnotím seriály až po shlednutí všech dostupných epizod... Viděl jsem první sérii a hned si musím Da Vinciho přidat do oblíbených ( sbohem Big Train :( ) a ohodnotit. Co říci závěrem...např. opravdu povedené dobrodružství... EDIT: druhá sérka je ještě lepší. Proč tam sakra nemohli šoupnout Ezia... :D (02.06.2014)

I přes téměř paralelně se odehrávající sérii Borgias se Goyerův nový výtvor nesnaží konkurovat jim, ale spíše vypadá jako kombinace americké obdoby moderního Sherlocka a druhého dílu herního Assassin's Creed. Na historii se zde totiž z vysoka kašle a víc než na cokoli jiného se hraje na efekt. Efekt je to sice zatraceně levný, jen málokdy se vytáhne nad kýč, klišé a dnes už, zdá se, nutnou erotiku a krev, avšak dohromady je to tak šílený koktejl, navíc tažený výborně zvolenými charismatickými herci, že z letošních premiérových sérií vychází nová vlajková loď Starz co do zábavy asi nejlépe. A pokud se bude i v dalších řadách tahat za vlasy podobně jako v dílu s karpatským knížetem nebo tajnou vatikánskou knihovnou, rád je budu Goyerovi žrát dál. Po druhé sérii mi však nezbývá, než hodnocení snížit. Její předchůdce totiž co do vyprávěného příběhu vychází jako pouhý úvod, zatímco pokračování už se naplno pouští do samotného příběhu... a v zábavě i poutavosti selhává. Zdejší dosud relativně zábavná italská politika se už zdá se vyčerpala úplně a je tak zkratkovitá, zabírá tolik času, a zároveň je pro hlavní děj naprosto irelevantní, že už vypadá jako pouhá berlička tvůrců pomáhající odpoutat pozornost od podobně nezvládnutého dobrodružství Da Vinciho v novém světě. To se totiž věnuje podivným zkouškám a rituálům, zatímco cesta i samotné strasti v neznámém světě a nadšení z objevování nepoznaného jako by byly stejnou samozřejmostí jako nákup na florentském trhu. Vzhledem k pojetí seriálu je to sice nejspíš logické, ale nic to nemění na tom, že vše, co se v Macchu Picchu stane neuvízne v paměti tolik jako originálně přehnaná renesanční odysea, ale spíš jako otravné oddalování jakéhokoli posunu v zápletce. (18.06.2013)