Cesta ven

Po všech stránkách průměrný film. Chyběla mi tam su(y)rovost. Kritikům asi stačí málo. Pokud je vzorec k úspěchu: love story rozhádaných partnerů, výhružky na kameru, lámání rukou mimo kameru, střet s úředníky, zastavárna, prostituce, pak jsem výsledkem zklamán.-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zařazení do programu ČT týden před udílením cen ČL vnímám téměř propagandisticky. (14.02.2015)

Nejprve podlaha rozbouřená nejistotou, pak vlny naočkované jarem projít sklem k slovním obratům. Úder, po kterém se bahno vylije ze břehů. Mrtvé dno - průstřel naděje, cesta ven. ( Vyhnula bych se srovnávání s bratry Dardennovými a soustředila se na režisérovu výpověď o jednom očividném mikrosvětě.) (23.02.2015)

Cesta ven nabízí poměrně realistický pohled na cikánskou komunitu a chování bílých k nim. O cikánech, nebo bílých se neříká, že je ti lepší a že ti ostatní jsou svině. Všude je nějaký badass. Ať už ze strany cikánů, kteří hážou cihly na autobus, nebo bílých, kteří odmítají vydesinfikovat ubytovnu pro cikány a ohání se tím: ,,Že je tady nidko nedrží". Ovšem najdou se i takové první vlaštovky, kteří jsou trošku rozumní. Narážím na Žanetu, která byla účelně napsána jako ta hrdlička. Vcelku dobře ji hraje neherečka Dudová. Na to, že tuhle práci nikdy nedělala, tak se toho chopila dobře. A tím narážím na větším problémem a to zvolení neherců. Někdy to není úplně špatné, hlavně když chcete dobře udělat atmosféru filmu. To se mu podařilo dobře. Ovšem neherce bych volil do nějaké tragikomedie. Podobně jako to dělal Forman jeho prvních českých filmech (Hoří má pananeko, Lásky jedné plavovlásky). Sice se tam našel někdy i herec z povolání, ale převažovali neherci. No tak se z filmu stává černá komedie se smutnými prvky. Což ASI TAK BÝT NEMĚLO. Mělo to být sociální drama. Nechci to dávat za vinu nehercům, kteří opravdu nikdy nestáli před kamerou a chovali se jako postavy, které hráli. Ti prostě nedokáží zahrát něco vážného. Na druhou stranu, kdo by z cikánských herců zahrál něco vážného? A máme vůbec cikánské herce? Možná Radoslav Banga, ale to by taky nebylo ono. No je to těžké. Tohle si měl režisér pořádně rozmyslet, jestli opravdu chce točit takové drama, Kdyby ovšem zamýšlel udělat černou komedii (to co natočil), tak bych mu dal i čtvrtou hvězdičku. Takhle je to 60% (28.02.2015)

Nějak mi unikla dějová osa. Je tu sice hlavní postava, která se snaží žít v rámci možností normálně a lehce cupitá tomu štěstíčku naproti, ale to ztvárnění mi přišlo takové, asi to napíšu blbě, nepříběhové. Ale zase jako sonda do života cikánské komunity to bylo perfektní. Líbilo se mi, že se Václav nesnažil nějak moralizovat, či se zastávat cikánů, ale působil jako nezávislý pozorovatel. Samozřejmě že tu ten povinný útlak ze strany majoritní společnosti byl, ale ne tak intenzivní, jak jsem čekal a jak jsem se bál. Trefou bylo i angažování neherců z řad obyvatel cikánských ghett, kteří se pak ve svém přirozeném prostředí i přirozeně chovali. Klaudia Dudová, pokud zůstane u herectví, by mohla mít v českém filmu solidní budoucnost. Do Cesty ven jsem šel s předsudky a obavami, takže na konci jsem byl celkem příjemně překvapen. I přes tu spoustu much. 60% (01.02.2015)

Pokud by člověk chtěl být hodně jízlivý, nabude dojmu, že canneští pořadatelé byli líní dělat celou romskou retrospektivu, tak hledali něco jako důstojný multivitaminový džus, který pojal tak nějak od všeho z problematiky něco. A díky režisérovi Petru Václavovi ho skutečně našli. Připomíná encyklopedii, kde je doslova ode všeho, co vás k tématu napadne, špetka. Jde o film plný zkratek a těžko říct, jestli už to samo o sobě u tak komplikovaného tématu není poměrně likvidační. Navíc bohužel leckdy i dost polopatických zkratek, třeba když jde hrdinka prodat řetízek po matce a v následující scéně musí dcera pronést „mami, prodat ten šperk po babičce muselo bejt pro tebe fakt jako že těžký,“ aby opravdu každému divákovi došlo, v jaké svízelné situaci jsme se ocitli. (29.05.2014)