Neznámý v domě

Milovníci Bebelova rošťáckého úsměvu asi u tohoto filmu spláčou nad výdělkem. Já se sice mezi tyto "milovníky" rovněž řadím, ale jako správný filmový kreativec se okamžitě dokážu přizpůsobit dané filmové situaci. Film je krásný důkaz, že Bebel se neuměl ve filmech jen smát, rozdávat rány a balit holky, ale že v nich uměl především hrát. Bohužel zde trošku hapruje příběh, zejména závěrečná část byla na mé gusto zbytečně komplikovaná. Váhal jsem mezi třema a čtyřma hvězdičkama, ale za upřimnou citlovost, kterou jsem z filmu citíl se přikláním ke čtyřem. (24.03.2009)

Belmondo dokázal vytáhnout tohle průměrný soudní drama na vyšší level. Tentokrát nepředvádí žádný kaskadérský kousky, ale většinu času akorát chlastá víno. Škoda trochu pomalejšího rozjezdu. Závěr u soudu to ale zachránil a ty 4 hvězdy si film nakonec zaslouží. Jinak nejvíc mě dostala scéna, když si Belmondo v obchodě kupuje CD od Public Enemy. (28.11.2020)

Jean-Paul Belmondo dlho túžil splatiť svoj dlh divadlu, toť opomenutej láske... ,,Mrchožrúti“ a ,,Skvelá finta“ ako by boli predčasnou derniérou skvelého francúzskeho herca, práve oni predznamenali clivú rozlúčku s úlohami prchkých voľnomyšlienkárov a kaskadérskych frajerov. A aj keď napr. ,,Samotár“ (Le Solitaire) je pre mňa plnohodnotnou súčasťou Bebelových policajtských kúskov, už ,,Veselá veľká noc“ bola skôr než pre filmový pás koncipovaná sťa hra pre dosky znamenajúce svet. Jean-Paul nedokázal divadlu dlhšie odolávať a tesne potom, ako triumfálne oživil Keana a večného Cyrana z Bergeracu, našiel spolu s Georgesom Lautnerom súznenie v ďalšom spoločnom projekte, kde však hlavného hrdinu oslobodili od masky neohrozeného suveréna. V ,,Neznámom v dome“ akoby Jean-Paul dohrával existenciálnu bezvýchodiskovosť Sama Liona z ,,Denníka večného dieťaťa“... Život starnúceho muža, ktorý zlyhal v logickej nadväznosti ľudského bytia a smrťou manželky stratil aj lásku svojej dcéry, definitívne uviazol v pasci vzťahového i profesionálneho konca. Divadelné črty sú v tomto diele neprehliadnuteľné a zrejme by im viac svedčilo javisko... Najmä posledná tretina filmu redukovaná na konverzačnú statiku súdnej siene by bola v priamej interakcii so živými divákmi nepochybne silnejšia. ________ Každý film s legendou francúzskej kinematografie je pre mňa peknou a značne nostalgickou spomienkou na skutočnejšie príbehy než vídame v dnešnej produkcii a aj keď Bebel možno viac túžil po divadelnom uznaní a filmová popularita bola ,,len“ najbližšou alternatívou, radšej by som ho v stále skvelej fyzickej forme videl v ďalšej role charizmatického hrdinu s tvrdými päsťami či aspoň číro komediálneho extroverta. Na úlohy šedivých alkoholikov mal v roku 1992 ešte čas...:) (28.03.2009)

Zdvižený prst varující před závislostmi zabalený do detektivní zápletky. Záměr chvályhodný, scénář ale poněkud naivní. Jacquesi Loursatovi, který už hezkou dobu úspěšně buduje kariéru zříceniny, stačí jediná mrtvola v domě, aby se kvapem zrekonstruoval a předvedl návrat krále advokátů. A navíc mu jde o víc – chce získat na svou stranu nejen slepou madam s mečem a váhami, ale i naštvanou dceru Isabelle. Místy klopýtající příběh se celou vahou opírá o fantasticky hrajícího Belmonda, jedinou drobnou vadu vidím v tom, že jsem vraha odhadla na první pohled a pak už jen čekala, až (a jak) ho Jean-Paul usvědčí. (04.05.2016)

Tak v tomto filmu Jean-Paul Belmondo plně ukázal své herecké schopnosti. Děj by byl sám o sobě tak na jedno podívání, protože jako většina "detektivek" (v úvozovkách protože tento film nemá vyhraněný žánr) se po prozrazení řešení ztrácí kouzlo filmu. Ale Jean-Paul Belmondo byl v této roli tak dokonalý, až místy trochu dojemný, že se na tento film rádi podíváte znova (já tedy alespoň ano). Nevím co dodat, snad jen to, že ve skutečnosti všichni hráli výtečně, ale Jean-Paul Belmondo byl prostě nepřekonatelný... (14.04.2005)