Bláznivý Petříček

Pokud chcete pochopit tento film, musíte se na něj podívat nejméně dvakrát, protože skoro v každé scéně je nějaká narážka nebo myšlenka. Po pvním zhlédnutí neříkejte, že se vám nelíbil, ale zapřemýšlejte o něm a po čase se k němu vraťte. Sami uvidíte, kolik jste toho přehlédli. (02.07.2013)

Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1985/86. (13.06.2014)

Jistě Bláznivý Petříček je místy nesnesitelně zdlouhavý, ale krásná, nespoutaná Karina je naprosto skvělá a ani netradiční Belmondo není k zahození. (25.04.2015)

Dadaistický film nedávající vůbec žádný smysl. Neskutečně nudný, bez děje, vůbec vtipný. Nechápu vysoké hodnocení ostatních. (30.03.2021)

...mno, dokázal jsem zhlédnout 40 minut a už nedokážu nakliknout pokračování. Strašlivá nuda... (06.10.2021)

Zatiaľ k začiatku roku 2022 jediný film, ktorý hodnotím ako odpad, a to hovorí o všetkom. Na tomto filme neviem nájsť jediný pozitívny moment, teda jeden by sa našiel, keď si JPB v závere obalil hlavu dynamitom a odpálil to, som si vydýchol konečne. Trápny a najslabší výkon Belmonda v celej jeho filmografii, absolútne nudný dej, proste odpad, bodka. (05.01.2022)

Tento film byl u nás od své kinopremiéry (1967) dlouho nedostupný. Nezaznamenajíc jeho obnovenou premiéru ve filmových klubech (1985), uvedení na DVD (2007) ani jeho televizní premiéru (2017), dočkal jsem se jej teprve teď díky vysílání na ČT art. Jako dítě jsem od filmu díky názvu, hlavnímu představiteli a typickému snímku s Bébelem na přední kapotě automobilu očekával jakousi akční komedii. Chyba lávky! Po těch dlouhých letech jsem sice díky literatuře a internetu svá očekávání notně korigoval, ale stejně jsem na film připravený nebyl. Dostal jsem v podstatě trochu nepřehlednější U konce s dechem, jenom barevné a širokoúhlé. Něco mezi artem, noirem, existenciálním dramatem, milostným příběhem a téměř i muzikálem. No, bude to chtít vidět znovu (prve zmíněný UKsD se mi začal líbit teprve napotřetí). Zbývá dodat, že Belmondo měl v době vzniku Petříčka za sebou kromě UKsD či dramat Horalka a Statek už také divácké hity Cartouche, Záhadný kontraband, Muž z Ria nebo 100 000 dolarů na slunci a ve stejném roce, kdy měl premiéru Petříček, si zahrál také v dalším "de Brocovi" Muž z Hongkongu. (13.02.2024)

Poetická filozoficko-pacifistická road-movie se zpěvy a tanci, prošpikovaná odkazy na výtvarné umění i literaturu, protkaná kriminální linkou, proložená absurdními gagy. Režisér maximálně využívá celou škálu výrazových prostředků, které filmové médium nabízí, a skládá je do působivé pocitové koláže. A kdo chce, i nějaký děj tam najde... (12.03.2010)

Tak jsem hledal něco, čím bych si spravil "oko" - a konečně jsem se dostal k Petříčkovi. Teda - to je jízda, nejen po mých oblíbených místech, ale hlavně myšlenkami a obrazy - až do konce! Jak prožít život? (28.02.2011)

/Pierrot le Fou ! My name is Ferdinard. I have told you often enough./ Šialené Godardovské dialógové hrátky, v ktorých si každá postava hovorí svoje a nepočuje druhú, akoby jazyk bol tým najväčším vrahom komunikácie medzi ľuďmi. Dvaja mladí ľudia stratení v dobe, uvrhnutí do vodopádu myšlienok, ktoré divák hádam ani nedokáže prijať všetky na jedno posedenie. K Pierrot le fou sa stále vraciam, pristihnutá so zápisníkom v ruke a vždy očarená iným pohľadom na danú situáciu v existencii človeka. (22.01.2012)

Anarchistický, experimentálny a tak trochu škandalózny film, v ktorom je použitých desiatky postupov, strihových, kamerových, ale ako celok to nevyzerá dobre. Je to dosť zmätočné, a niekedy je problém pri filme vydržať. Zachraňuje to aspoň Belmondo. Určite má Godard lepšie filmy. (28.07.2014)

Já si nikdy na poezii nepotrpěl. Tím méně na tu, která se ani nerýmuje a podobně jako jistá umělecká díla jen připomíná skládku těch nejvzletnějších hovadin, které autora po ránu napadly. Kupříkladu Bordel a jeho Opilý koráb pro mne v sobě nemá víc umění než skutečná kocábka plná ožralých námořníků. A i tenhle prostinký příběh byl tak zaházen všemi těmi obraty, až v nich přestal být patrný. Že by další autor, který se ušlastal a ve světlé chvilce vyplodil příběh jehož celý děj se vejde do dvou vět v popise, přičemž jediné umění bylo natáhnout to na délku Iliady? Hodnotit nebudu - Belmonda mám rád a i v tomto prapodivném díle byl skvělý - i když je to blbost a x-tá myšlénka na téma láska nebo něco ještě originálnějšího, v jeho podání to zní dobře, proto bych jemu nerad křivdil. (11.12.2014)

"Možná, že sním ve stoje. A to mi připomíná tanec, hudbu a mou tvář. Dospěli jsme do epochy dvojitých lidí. Nikdo už nepotřebuje zrcadlo. A mluví sám se sebou. Když Marianne řekne, 'Je krásně', na co myslí? Vidím jí před sebou, jak jen říká, 'Je krásně'. Jinak ne. Jen tehdy. Ale nač to vysvětlovat? Jsme... jsme stvořeni ze snů a sny jsou stvořeny z nás. Je krásně, lásko. Ve snech, ve slovech i ve smrti. Je krásně, lásko, je krásně v životě." (01.10.2017)

nepozeratelna hovadina (14.12.2017)

Nejdůležitější moment je úplný konec, kdy divák (snad) pochopí (konečně), co tím chtěl Godard říct. (25.04.2020)

60 % (18.08.2020)

Ten snímek bych jedním slovem zhodnotil jako "whaaaat". "Neříkej mi Petříčku, jmenuju se Ferdinant". Pořád jsem čekal, že se to celé odehrává v hlavě Belmonda nebo té dívky. Čekal jsem, že se každou chvíli probudí a zjistí, že se mu to zdá apod. Ano, vskutku experimentální film v plném smyslu slova. Jsem zvědav až se na něj podívám po čase. (29.01.2023)

Film jako droga. (12.02.2024)

Jen pro silné nátury. Dobré nápady zabalené do slupky divácky neuchopitelného stylu, který odporuje konvencím, aby... (si asi pohrával s očekáváními od media filmu?). Bez klasického pojetí děje, psalo se za pochodu. S omáčkou rádoby filosofování k tomu. Stopáž subjektivně dvojnásobná. Godard, no. (18.02.2024)