Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Martial SolalHrají:
Jean-Paul Belmondo, Jean Seberg, Jean-Pierre Melville, Jean-Luc Godard, Richard Balducci, Jean-Louis Richard, Roger Hanin, Jean Douchet, Philippe de Broca (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Frajerský zlodějíček se na útěku před policií poflakuje ulicemi Paříže dokud nepotká krásnou Američanku... Mladičký Jean-Paul Belmondo v hlavní roli filmového debutu režiséra Jeana-Luca Godarda, v němž se poprvé objevila vzpoura proti konvencím a touha po tvůrčí i osobní svobodě a otevřel tak novou kapitolu dějin kinematografie. Režisér Godard svým celovečerním debutem vstoupil přímo do dějin světové kinematografie a definitivně stvrdil filmové hnutí Nové vlny. Jeho pastiš filmových žánrů zní literaturou, výtvarným uměním, filosofií i noirovým filmem, ale především zní energií a vzmachem šedesátých let. Godard posílá na osudový běh Paříží rebela, který navzdory všem a všemu neúprosně spěje ke svému konci. Godard je anarchista a stejně jako jeho hrdina překračuje pravidla, zažitá klišé a všechna očekávání. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (335)
Belmonda moc nemusím, no rešpektujem jeho herecké kvality, len mi je strašne nesympatický. To by ale nebol ten najväčší problém. Najväčší problém bola príšerná nuda, aleže fakt príšerná. Všetci chvália preslávenú posteľnú scénu, no mne prišla ako 20 minutové bľabotanie o ničom (skoro štvrtina filmu!). Tiež narozdiel od Pohŕdania tu stáli dialógy za deravý groš. Ani ten by som za to nedal. Keby sa v tej scéne pod paplónom bavili o hrncoch do kuchyne, bolo by to zaujímavejšie. A to nevravím o tom, že celkovo postava, ktorú hral Belmondo, bola povrchná a iritujúca. Taký idiotský šulin s tupými kecami. Takže nesymapatie na dvakrát. No a nakoniec tá príšerne trápna posledná scéna.... ale aspoň som sa zasmial. Podpriemer je tak akurát. 40/100 ()
S Milord od Edith P. (která mi zní v uších při psaní komentáře..), dostává A bout de souffle na ještě větší dynamičnosti. Opravdu, tenhle film má atmosféru, která každého milovníka Francie a její Nově vlny, dostane do kolen. Nějak neřeším fakt, že hlavní postava byla...ale jo, přiznejme si to, nikterak hluboce napsaná. Tím myslím, že jsem z ní nepadal do mdlob. Vždyť o tom člověku jsme se de facto nic nedozvěděli? Neb Belmondo ji zahrál, tak, že vám slovo rebelie a galantnost v jedné větě přijde jako úplná samozřejmost. A pohled na francouzské uličky a majestátní Eifelovku? Mé srdce zaplesalo a ukončilo svůj nepravidelný tlukot při pohledu na ně. ()
Scénář: Jean-Luc Godard .. -„Kdybych měl volit mezi zármutkem a nicotou, vybral bych si zármutek.“ Co ty? -Vysleč si už tu košili… ___ Nádech Bogarta, cigareta zapálená o cigaretu, poflakování se ulicemi Pařížeza zvuku jazzových nástrojů, drobné krádeže, lovení a oblbování žen, postelové konverzace, bezstarostná jízda a jeden osudový průser. ___ Škoda, že není více rozpracována ta vražda, jde jen o fatální (i filmařskou) zkratku, aby se podtrhl pozdější existencionální vývoj děje. Jinak Godard své dílo drží pevně v rukou a formálně si s žánrovými přechody zahrává skvěle. Jean - Paul Belmondo v rané roli svého problémového šviháka zvládá bravurně a skvěle sekunduje i špatně rozumějící (pointa) přítelkyně v podání Jean Seberg. ()
Udavači udávají, zloději kradou, zabijáci zabíjejí a milenci milují.. Jeden ze stavebních kamenů La Nouvelle Vague přišel ve své době s něčím, co nám nyní přijde naprosto přirozené (dlouhé záběry, poskočný střih, postsynchrony) a stylistické prostředky povýšil na úroveň vyprávěného příběhu. Ten se sice občas utápí v trivialitě a dialozích o lejnu (nedivím se, že Tarantino z Godarda uchcává), ale novátorská forma, zdánlivě nevinná femme fatale Seberg a frajírek, sexuální loudil a unavený Baby Bogard Belmondo dávají zapomenout na to, že celá ta existenciálně-kriminální romance stojí na stejné vodě, jako pokleslý žánr z kterého čerpá. Doteď nechápu, že známé gesto z filmu nebylo použito v reklamě na jelení lůj.. ()
Geniální film, který je i po padesáti letech tak svěží, jako by byl natočen včera. Režisér se absolutně nevěnuje vysvětlování podrobností. Nepotřebuje obhajovat svůj příběh konstruováním pravděpodobností. Prostě jen pomocí dynamického střihu, nebo spíše a přesněji, pomocí velmi volné vazby jednotlivých záběrů, které ovšem samy o sobě mohou být i poměrně dlouhé a statické, vypráví příběh. Činí tak pomocí nesmírně poutavé ruční kamery, která těkavě a zdánlivě zcela nahodile a reportážně snímá scénu, pomocí zcela přirozeného a nehledaného herectví, pomocí reálných zvuků a ruchů, ulice, pomocí drobných etud ta téma zcela banálních situací, jakými je zapálení cigarety či zakoupení novin skládá příběh dílek po dílku. Obrovské přirozenosti filmu svědčí i živelné kombinování angličtiny a francouzštiny s anglickým přízvukem v projevu Jean Seberg. Podobně přirozený a nenucený je i herecký projev J. P. Belmonda. Pro ty, kteří jej znají jen jako onoho rošťáka z populárních komedií musí být tato poloha nepochybě nesmírně překvapivá. Přirozenosti kupodivu pranic neubírá ani výborná jazzová hudba, která celý snímek rámuje, dodává mu eleganci a podtrhuje lehkost. Jednoduše geniální film... Ještě malé upozornění na závěr. Máte-li možnost, rozhodně se na něj podívejte v originále s titulky. Český dabing je tradičně špatný a přestárlý hlas Jiřího Krampola mohl pro mladistvého Belmonda zvolit snad pouze člověk bez jakékoli špetky soudnosti v těle... Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, Pohrobek ()
Galerie (47)
Zajímavosti (44)
- Jean-Luc Godard v rozhovore z roku 1968: „Keď som nakrúcal 'Na konci s dychom', myslel som si, že robím niečo veľmi špecifické. Režíroval som triler, gangsterský film. Keď som to videl prvýkrát, pochopil som, že som urobil niečo celkom iné. Myslel som, že nakrúcam niečo ako 'Syn Scarfacea' alebo 'Scarface sa vracia', no uvedomil som si, že som viac-menej nakrúcal skôr 'Alicu v krajine zázrakov'.“ (Arsenal83)
- Jean-Luc Godard si zahrál ve filmu cameo muže, jenž si čte v novinách o vraždě a poté sám jednu uvidí. (Terva)
- Úvodný titulok venuje film spoločnosti Monogram Pictures, ktoré produkovalo v tej dobe béčkové filmy. Titulok naznačuje, že snímka je Hollywoodu zaviazaná, ale určite nie obmedzená jeho normami. (Biopler)
Reklama