U konce s dechem

Film, který zahájil Novou vlnu je zároveň jejím asi nejlepším představitelem - neokázalá kamera, dlouhé scény točené za plného provozu na pařížských ulicích, přirození herci a jimi pronášené přirozené dialogy "o životě". a navíc, velký Godardův objev - světácký Jean-Paul Belmondo. (26.04.2009)

Nevím,možná se některé filmy musí vidět v době svého vzniku,ale tuhle podívanou jsem vzdal v polovině filmu. O sociopatech se dnes točí spousty filmů,ale tenhle je strašně nudný...a rozhovory "vo ničom" , i když - s krásnou Sebergovou- tomu dodávají korunu...trnovou.. (01.12.2010)

Nevím, proč mě tento film vůbec nebavil... Ničím mě neinspiroval... Naopak mě odpuzoval svou prázdnotou... Obdivovaná klasika holt nemusí být vždy terno... (11.09.2011)

U konce s dechem může člověk být po velkém výšlapu, dlouhém běhu, nebo když už nemá z čeho žít. Michelu Poiccardovi, rebelu bez příčiny s duší a morálkou sobeckého dítěte, došel dech až příliš brzy - ve chvíli, kdy zjistil, že to světlo, které viděl na konci tunelu svého zmateného života, byly jen mžitky před očima. Na Godardův styl si teprve zvykám, ale Belmondo ve své první hlavní roli mě naprosto dostal. (26.11.2012)

,,Budu na tebe čučet dokud budeš čučet ty." :-) Vskutku okouzlující Jean-Paul Belmondo v Godardově debutu o takové jedné bezstarostné rebelii. Snímky nové vlny mě začínají celkem bavit, takže příjemná podívaná. Celý zážitek mi zkazil akorát dabing Jiřího Krampola a občas až příliš dlouhé dialogy. FIN. (18.03.2013)

Príbeh veľmi neriešim, ale tu nastal môj stret s veľmi svižnou originálnou filmárčinou. S dokonalou charizmov ústrednej dvojice. Najväčším plusom pre mňa boli rozsekané strihové sekvencie s chirurgicky presnou synchronizáciou s dialógmi a (inak celkom milou) hudbou. Vôbec mi nie je jasný postup akým sa toto dosiahlo, ale vetrím, že sa s tým piplali nepriamo úmerne tomu, ako to ľudia dokážu vôbec zaregistrovať. Niekde v polovici sa mi dostalo malej dávky deprivácie, keď som si položil nepríjemnú otázku "prečo sa film nemohol tejto myšlienky držať" (obdobné scény šli raz týmto a raz klasickým spôsobom), ale to k záveru pomaly ustupovalo. A to keď som pochopil, že tu sa nič iné nerobí ako to, že sa zúrivo experimentuje! Utvrdila ma v tom hopsavá jazzová muzička podfarbujúca Belmondove konverzačky so ženami, ktorá ako keby sa zatúlala k úplne inému filmu. A tiež neviem ako je to možné, ale hudbe sa tu podarilo dokázať podporiť skľučujúcu atmosféru, ktorá je úplne opozitná voči atmosféry jej vlastnej. PS: Bolo mi povedané, že pojem Godard je pre pózerských onanistov meno, ktoré znamená, že film sa im určite bude páčiť, nech je to akákoľvek zlátanina... Ja som sa s týmto menom stretol prvý krát dnes. To iba tak... na okraj... pre úplnosť... :) (31.05.2013)

Belmondo je pravý padoušský hrdina. Nenudil jsem se ani na okamžik - Godard umí. (31.05.2006)

Nesdílím toto nadšení pro Godardovu prvotinu. Pohrdání, jo to už bych řekl má šťávu a zanechá otisk. Dialogy zde jsou stupidní, filmařsky je to odfláknuté (aby se ušetřilo je policista zabit a není to vidět-skáceli komparsistu v lese za 100 franků). Belmondo trpí spoustou volného času bez dialogu a tak radši tahá gitanku, že by zapálil stoh. Vydržel jsem u toho 30 min. (17.06.2008)

Tenhle film je pěkná slátanina, ale má neskutečné kouzlo. Je mi přímo do pláče z toho, že frajery jako byl JanPavel hrajou teď mamrdi jako je Chčejning Totem a podobní nýmandi, kteří se herecké škole vyhnuli s lehkostí, se kterou Belmondo tady pálí žváro za žvárem. /// Sheeni Saunders, stále tě miluju. (23.09.2013)

,,Největší přání v životě?" ,,Stát se nesmrtelným a potom zemřít." (01.02.2014)

Godard vtrhl se svým debutem do kinematografie jako velká voda – záběry roztrhané na kousky, ruční kamera, nápisy-vzkazy pro diváka, improvizace, pohledy do publika, upozaděné vyprávění atd. atp., to je všecko dávno v učebnicích, ale hlavně se to báječně snoubí s příběhem nebo spíš dynamickým portrétem chlapíka, jehož jediným morálním imperativem je nebýt za sraba a jít pořád dál, dokud je kam a dokud stačí dech, a holky, která se stejně neúnavně ptá po významu slov a provádí na sobě a na svém okolí všelijaké experimenty, aby zjistila, co vlastně cítí. Na blažené výkřiky divácké rozkoše to u mě ještě není, ty se dostavují až u děl o něco novějších, hlavně u Petříčka a Alphavillu, ale je to úctyhodné vykročení úplně novým směrem. (05.10.2014)

To nejlepší co vzniklo z francouzské nové vlny. Všechny scény a dialogy jsou tak realistické a skutečné! Skvělá hudba a výborní herci. Belmondo opravdu září, víc než ty jeho bílé ponožky k tvídovému saku. (05.12.2005)

Belmondo, Francie, cigarety, kafe, líbačka pod dekou, styl, elegance... Už jsem říkala Francie? Miluju starý francouzský filmy s anglickejma titulkama, při kterých jásám nad každým záběrem. Breathless je přesně ono. Michael (Belmondo) je trochu cynik, má rád holky, peníze, auta. Patricie je půvabná mladá novinářka, která má své ideály a nechce si je nechat okouzlujícím záletníkem zkazit. Oba dva spolu pořád laškují, tu a tam si dají pusu na tvář, sejdou se ve městě a pak se zase pohádají. Film je o to stylovější, čím je černobílejší. Osobité, nabité, stylové, zvláštní, jiné. Pokud máte rádi nestárnoucího Belmonda, Francii a dialogy v posteli, U konce s dechem je přímo pro Vás. A sledujte, jak si Jean Paul přejíždí prsty na rtech. Ooch. (08.05.2008)

Na novou vlnu hodně slabý debut, na němž je vidět, že se jen lehce zkouší, oťukává, učí... A tak nakonec působí jako úplně prázdná, pseudointelektuální nuda s nesympatickým hrdinou a pitomoučkou hrdinkou. (25.04.2010)

"Ty seš vážně veš"...Stejně jako Jean-Paul posledním dechem vysloví tohle prokletí své osudové lásce (a práskačce zároveň), uplně podobně tituluji sám sebe, neboť se, ač považován za milovníka francouzské kinematografie a Belmonda, nestávám dalším nadšeným fanouškem tohoto melancholického dramatu, který tak nějak letmo projel, ale vůbec se neobtěžoval u mne přibrzdit nebo dokonce zastavit...... (12.06.2011)

Francouzská nová vlna. Belmondo jako gangster neodolatelný. Klasika, která JPB proslavila a podle mne jedna z jeho nejlepších rolí. (11.11.2015)

Debut Jeana-Luca Godarda znamená okrem iných vecí aj medzinárodný prelom J-P Belmonda. Treba ale povedať, že Godard sa týmto filmom stáva i jedným z koryfejov Francúzskej Novej Vlny práve vďaka nekonvenčnému spojeniu prostriedkov rôznych žánrov s vlastnou fragmentálnou štýlovou technikou. Jeho obrazové a zvukové zvraty striedajúce sa v rýchlom tempe otvárajú divákovi nové pohľady na udalosti a "dos pesosovská" koláž vsunutých rozhovorov, filmových citátov a dokumentárnych scén vytvára plastický obraz vtedajšej spoločnosti. (18.03.2008)

Stylově (a formálně) originální. Obsahově originální a přitom nijaké. Zajímavé dialogy (někde mezi existencialitou, pseudoexistencialitou a banalitou) bez emocí, celý film bez emocí. Geniální hudba. Sečteno podtrženo? Bezstarostná jízda padoucha, který neví co se životem a je mu všechno jedno. Všem je tu všechno jedno. (18.11.2009)

Zajímavě pojaty film o jakémsi prázdném rebelství, jenž musí skončit tak jak končí. Protože pro mě rebelství, jenž nemá žádný účel, žádné směřování, je jen lacinou a prázdnou pózou. Jakési nesmyslné vzepětí vůči společnosti, nekonstruktivní a spíše tedy povrchní. A přesně takový je i hlavní hrdina. Naopak hrdinka a její podnětný přístup, jakési hledání sama sebe, toho co cítí, čím je, mi obzvláště imponovalo. Hodně mě zaujala i scéna s interview s autorem jakési knihy, jenž měl snad patent na pravdu. Jeho prázdné, avšak pěkně znějící odpovědi mě pobavili. Nevím, do jaké míry se můj výklad setkává s autorovým záměrem, ale to je snad i jedno... (21.02.2011)

Je to dobrý film. V rámci belmondovek bych ho zařadil někam do druhé desítky. To není výsměch, jen ta laťka je zkrátka nechutně vysoko. Jean-Luc Godard natočil tříhodinovou klasickou detektivku. Pak z ní vystříhal téměř všechnu akci, až zbyl odpočinkový letní film bez děje, do něhož občas problesknou prvky známé z kriminálních filmů. Výsledek je překvapivě soudržný, i když bych byl radši, kdyby nebyly dialogy tak banální. Za Belmnonda, sice teprve na vzestupu, ale už o tolik dál než skoro všichni ostatní a za Jean Seberg s ikonickým účesem, ovšem tu pátou hvězdu přidat musím. (23.04.2023)