Doucement les basses
L'uomo di Saint-Michel
Easy Down There!
Režie:
Jacques DerayKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Claude BollingHrají:
Alain Delon, Paul Meurisse, Nathalie Delon, Julien Guiomar, Paul Préboist, Lionel Vitrant, Philippe Castelli, Carlo Nell, Georges Guéret, Gilbert Servien (více)Obsahy(2)
Raději sutanu než chtivou ženu... Jediné, co Simona zajímá, je duchovní rozjímání a služba Bohu. Na ženy chce úplně zapomenout, zejména na svou manželku, která zemřela. Ale najednou se v kostele objeví muž, který tvrdí, že jeho žena žije a on je jejím manželem. Simon je rozpolcen, vstoupil do kněžského řádu a teď se cítí být vydírán. Chce se snad jeho „mrtvá“ žena k němu vrátit? Alain Delon komedii Hlavně v klidu! sám produkoval a samozřejmě se obsadil do hlavní role. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Delon se mnohokrát neúspěšně snažil hrát si na Belmonda. Vždy to skončilo krachem, zde je to přímo ukázkové fiasko. Tam, kde by charismatický a především živelný Bebel bavil, nudí chladný Delon. Není to až tak úplně špatně napsané, ale je to rozhodně hodně špatně obsazené. Výborný je Meurisse, jeho biskup nepostrádá šarm a grácii, navíc obstarává veškerý humor. Jedna velmi slabounká hvězda pouze za Meurisse. ()
"Otče, jsem manžel vaší ženy." Jacques Deray se po psychologickém dramatu Bazén a stylové gangsterce Borsalino pustil do komedie. Opět s Alainem Delonem a opět s výborným výsledkem. Delon dokázal překvapivě lehce vyměnit image ostrého hocha za kleriku a kolárek, a ač byli v době natáčení s Nathalií už pár let rozvedeni, chemie mezi nimi funguje - alespoň na plátně - bezvadně. Sestavu doplňuje Paul Meurisse jako rozšafný biskup a Julien Guiomar coby manžel č. 2. Třešničkou na dortu je kostelník Paul Préboist, jako obvykle v malé roli, a jako obvykle nezapomenutelný. Opravdu mimořádně zdařilá komedie, kterou divák docení tím víc, čím víc se orientuje v církevních reáliích. "Propast volá! Ámen." ()
Tak tohle nemělo chybu. Alain Delon v komedii je tak trošku vzácný úkaz, ale tady mě neskutečně bavili, především jeho vnitřní nebo i vnější monology. Chlapík, který se stáhne po umrtí své ženy do kláštera, aby velmi záhy zjistil, že jeho mrtvá žena není až tak mrtvá a usmyslela si, že svého Alánka chce zpět a nějak jí nevadilo, že je vdaná za nějakýho bambulku. Alaina všechny tyhle informace hodně rozloží a tak jednu chvíli před ženou utíká, v jiný kvůli ní rozmlátí celej bar a v jiný rozjímá s církevním otcem "Mají ženy duši, otče?" "o tom nechali kněží hlasovat a vyhrálo, že ano." "aha" "ale bylo to těsné 302 pro a 300 proti." "takže stačily dva hlasy a byly zvířata? " "ano" "a nemohlo by se hlasovat ještě jednou". Prostě pompézní dialogy a krásně komický náhled do chlapovi duše ze kteoru cvičí ženská. Navíc Alain a jeho ex v hlavní roli maj mají mezi sebou neskutečnou jiskru a něco mě říká že se vysloveně protlemili natáčecíma pauzama. ()
Alain Delon na mě vždy působil jako člověk, který se bere hrozně vážně a nemá smysl pro humor. Není mi ale úplně nesympatický a na většinu jeho krimithrillerů do poloviny sedmdesátých let, které většinou měli na starosti ti nejrenomovanější francouzští scénáristé a režiséři sedmdesátých let, se opakovaně rád dívám. Hlavně v klidu! je ale komedie a na herci, který se proslavil chladným vytupováním, je vidět, že se do komediální polohy kněze, který najde svou domněle mrtvou manželku, vyloženě nutí a není mu přirozená. Delon se tímto snímkem sám chtěl vymanit z gangsterské škatulky, moudře však pochopil, že přes komediální pole jeho cesta nevede, vrátil se k vážnějším žánrům a odlehčenější polohu nasadil úspěšněji v sebeironických rolích ve filmech Kdo nastaví kůži a Poloviční šance. ()
Můj ty svatý Vatikáne. Zvaž můj úřad. Vrátila se. Bezbožná. Nebožka - choť. Ochotná Siréna, s atributy vamp. Zamlží nejeden žalm. Já, její maják na cestě. Argonaut, s vlastnostmi Othella. Kvůli ní. Roztrhám roucha celibát. Pohleď. Namísto k lidu. Zrak upírám. K oltáři. Se ženu. Nevážně. K odvážnému Amorovu kroku. Posvětit "staronový" stav. ()
Reklama