Plyšový medvídek

Vyplísní pelíšky vedví, Casanovy v bílém, mramorového bytí? Sametové, sterilní intimity, když "co je v domě, je pro něj jen motýlí, jeden dotek, prchavý průlet?" Alain Delon má své dny a noci. Dny k uzívání, noci ke kárání. Povýšený egocentrik a kariérista, klopící zrak před okolím svým, nevnímajíce bezpáteřní a prostopášný úděl svůj, rozevlátým tyranem emocí druhých. Rekomando k úvaze, k vytrestání sobce, pohybujícího se chybně. Tak dlouho se chodí za polibky, pod cizí sukně, až skončíte ve stoce svého "charakteru." (29.12.2014)

Poslední filmová spolupráce dua Delon - Deray. A to je právě to dilema, protože ať chci nebo ne, promítá se mě do hodnocení děvka jménem nostalgie. Vždycky pro mě byla, je a bude radost koukat na Delonův bezemoční obličej v momentě kdy já napětím ani nedýcham, vždycky se rád kouknu do těch jeho očí, které mě napovídali, kdy se mám usmát, kdy plakat, a kdy proklínat celej svět. Nikdy nezapomenu na Derayho poctivý přístup k divákovi a jeho emocím. Jenže tady všechno bylo ani ne z půlky. Ta čtvrtá hvězdička je výraz mé úcty a respektu k oběma pánům a jako jakýsi dík za všechno co kdy spolu v kinematografii dokázali a rozhodně nepatří k tomuhle filmu. (14.09.2010)

Naprostý souhlas s mými souputníky. Tohle je prostě slabota. Deray a Delon dokázali společně točit filmy jiného kalibru a jiné třídy. Film je nudný, příběh téměř až blboučký. Delon mi v roli šéfa kliniky vůbec neseděl. Jediné co se mi líbilo, byly jeho filosofické rozpravy s přítelem. Pohled na jeho manželku a milenku a tedy pohled na tisíckrát otřepané téma, mne po pěti minutách, zejména v úvodu snímku, dovedl do pocitu takové nudy, že jsem dokonce zvažoval vypnutí, tedy mého vlastního mozku. Mít plyšového medvídka pro štěstí je možná dobré, možná je to pověra, nevím. Každopádně vlastnictví takovéhoto medvídka by mělo zůstat v utajení a ne o něm točit film. (15.07.2013)

Každý člověk má právo na slabou chvilku i na omyl, pánové Deray a Delon si obé vybrali mírou vrchovatou v Plyšovém medvídkovi. Ten film nemá příběh, nemá spád, nemá zápletku, je to jen čiročirá nuda. Pánové, kteří mají za sebou skvělé filmy, by se neměli dopouštět takových excesů. Jedna hvězdička za nástin toho, jaký je pan profesor sobecký zmetek. A také z úcty k těm dvěma velikánům francouzského filmu, byť za tohle spíše zasloužili ztrestat důtkami. (23.07.2011)

Velké štěstí bylo, že všechno to, co se stalo, bylo odkrýváno postupně. Vždycky jen takový střípek vzpomínky, který tvořil jednoduchou skládačku. Delona mám jako herce ráda, ale tady spíše proplouvá příběhem a tváří se u toho jako by šlo o něco zbytečného. Tak to měl ale zřejmě napsané ve scénáři. Konec filmu byl naprosto předpokládaný. Jinak by to ani dopadnout nemohlo. (25.07.2011)