La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
Čierny Tulipán
The Black Tulip
Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Tento film jsem milovala, krásná vzpomínka na dětství/mládí, můj hrdina a nezapomenutelný, okouzlující Alain. :) ()
Já si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu (až na vyjímky) málokdy plně užít. Navíc u mě nemůže fungovat nostalgie. Ale i tak je Černý tulipán celkem v pohodě záležitost, která navíc sem tam překvapí i vtipným humorem, kterého by klidně mohlo být víc. Taky jsem nikde jinde neviděl, že by záporáka dopadl kůn. Občas je jen trochu moc takové agitační a podivně kruté. Jinak mě ani moc nenapadá, co k tomu psát. Ve stejném roce vznikl první Četník...To bude asi pořád takové pěkné retro. Tohle je určitě ucházejíci, ale pro mě určitě nikterak oslnivé a částečně i vyčpělé. ()
Romantické filmy mají vždy své kouzlo a pokud tam ještě hraje hlavní roli charismaticky muž - idol všech paní a dívek - nu pak je se na co koukat. Námět filmu je velice neotřelý a zajímavý. Jednovaječná dvojčata-chlapci- využiji této své výhody a potrestají "horlivého a zakomplexovaného" policejního komisaře a také vyděračského místokrále. V hlavní dvojroli kdo jiný - Alain DELON. No myslím, že i když má ten film na hrbu 43 křížků, tak se bude ještě dlouho líbit a nejen mladší generaci. Nevidím důvod, proč bych mu nedala 5*. ()
Nádherný, svižný, dobrodružný příběh, který je stále tak barevný jak vzpomínka z dětství. Jen škoda, že změnili ten starý dabing, kde Delon hlasem pana Lakomého říká s brněnským přízvukem: "Gyjoméé". Proto 1hvězda dolů. ()
Mohu jen potvrdit, že Alain Delon byl nezapomenutelný a velmi okouzlující. Pořád se na film dobře kouká a pořád se u něho stejně dobře bavím. Neztratil nic z toho, co divákovi nabízel v době svého vzniku. Trošku dětinské a zároveň bláznivé mi přišlo, když Delon hrál se svým koněm na honěnou. Na druhou stranu to film zase o něco více odlehčovalo. Vždycky se na tehle film ráda podívám. Člověk se při něm může alespoň na pár chvil zasnít. ()
Kápek mě iritoval Delon s hlasem pana Lakomého, ale jinak fajn film. ()
Film mého dětství. Nejlepší Delon! ()
Jeden z filmů mého dětství, na který se nezapomíná! ()
.....historicko-dobrodružná komédia,ktorej chýbala voľnosť,hravosť,väčší vtip a hlavne sama seba brala príliš vážne...a samozrejme tak ako skoro v každom filme A.Delon zomiera - tu - aspoň tak "napolovicu" ....fešák bol,ale šarm chýbal.... ()
Reziser Christian Jacue /Fanfan Tulipan/ natocil tentokrat len priemerny film, v ktorom su sice nejake tie dobove historicke realie /par mesiacov pred padom Bastily vo Francii/ a sermovacky, ale jediny, kto tento film taha, je Alain Delon /Quan La femme s´en mele/. Okrem neho mi nikto nic nehovori. Dialogy su priemerne, sermovacky obcas aj nudia a reziser sa teda po slavnom Fanfan Tulipanovi velmi nepredviedol. Znesitelny priemerny film s Delonom - to jo, ale nic viac. 60 % ()
Opäť jeden z filmov ktoré som videl niekedy v období prevratu v roku 1989. Dnes som si ho pozrel po 30 rokoch s tým, že som si okrem názvu a jednej malej indície nič nepamätal. Pozretie neľutujem a film beriem vysoko nad priemerne. ()
Sladký dobrodružný romantizmus plný Allana Delona. Ten film dávali v kinách aj pred večerom (pre mládež od 12 rokov) chodievali sme na to so spolužiačkami, akosi boli vždy po filme prítulnejšie, keď sme ich domov vyprevádzali. A my sme chodili s vyhrnutými rukávmi a mávali sme do tmy prázdnymi rukami akoby sme mali ešte kord v ruke, kým nás mamky nezahnali od bránok domov. Ach jo ... :) ()
Jako mladej sem to zbožňoval.60%. ()
----- "Svoboda je kost hozená lidu, aby si vylámal zuby.“ ----- Alain Delon a "Černý Tulipán" patří neodmyslitelně k sobě … v příběhu, který zůstává stále stejně mladý: Je opojný jako život, věčný jako láska, svěží jako jarní vítr a neodolatelně přitažlivý jako dobrodružství - neztrácí tempo a všechny překážky zdolává bez viditelné námahy, s nedbalou elegancí a s lehkým, bezstarostným a maličko znevažujícím furiantským úsměvem ... hlavu až někde v oblacích ... a v srdci bláhovou víru v lepší svět. ()
"Zapamatujte si dobře to jméno, vstoupí do historie!" A, ano, tímto filmem se jméno Alain Delon zapsalo i mně, tehdy školou povinné, do srdce, a od té doby v něm nepřetržitě koluje, z jedné komory do druhé, ona velká platonická láska, která při každém setkání vlévá do mysli ty vzácně oblažující pocity. U vrchnosti v nemilosti. Nuže, sejměte masku toho muže. S kordem v ruce proti bohaté smetánce. S rozmařilým úsměvem loupí šperky, drahé kamení, mince z pokladnice. Vkrádá se do salónků, zašněrovává střevíce, jako správný svůdce láme dámská srdce. Dobový šibal, padouch, nezbeda, který neztrácí svůj šarm, i když jeho tvář zdobí nemalý šrám. Jeho bratr, na vlas stejně pohledný, v zastoupení. Domýšlivé aristokracii sráží hřebínky, z úst odnímá pýchu, stříbrné lžičky, talířky. Do zbraně, do kola. V souboji dočká se své odměny, tak zvesela. S pozdravem podepsán uhrančivý a báječný Černý tulipán. ()
Akási príchuť nostalgie zostáva hlavným darom tohto krásneho, ľahkého filmu o bratstve, legende, láske a spravodlivosti v priestoroch Francúzskej revolúcie. 8/10 ()
S knížečkou Alexandra Dumase to sice nemá nic společného, protože ta líčí románek mezi nespravedlivě odsouzeným pěstitelem tulipánů a dcerou žalářníka, na druhou stranu jde o důstojného reprezentanta francouzských "blockbusterů" - trocha šermu, trocha nadsázky, trocha romantiky, trocha humoru, trocha národní hrdosti, a to vše s Delonem v nejlepší formě. Není to žádne veledílo, u nás je populární hlavně proto, že se k nám za socialismu nedostávala ta každoroční sériová produkce stereotypních dobrodružství, ale přesto potěší i po vícerém shlédnutí. ()
Pro nás, co o francouzské historii víme asi tolik jako o štěpení jádra, nepředstavuje zápletka žádný intelektuální problém. Černý tulipán, stejně jako Old Shatterhand, patří k mému dětství a dodnes je jako staré přátele ráda vidím. A pořád dávám přednost spíš bratru Drsoňovi než Jasoňovi. :-) ()
Nádherné historické dobrodružství z krásných časů (filmografických a v podstatě i historických). Alain Delon je ve své dvojroli naprosto fantastický. Akce, vtip, romantika, výprava, všechno tu je, všechno funguje. Černý tulipán je jedna z nejlepších žánrových věcí vůbec a k předloze mého oblíbeného Alexandra Dumase se rozhodně časem taky dostanu. Doporučuji všema deseti! 85%. ()
Černý Tulipán je na prvním místě komedií. Christian-Jaque již několikrát předtím slavil úspěchy s odlehčeným osvěžením dobrodružného žánru historického ukotvení. Černý Tulipán má vše, co lze od určení tohoto druhu zábavy očekávat. Hrdina má charisma, důvtip i pohlednou tvář, ženy nabízejí půvab, udržované vnady i rozkoš náruče, odlehčení nesklouzává do trapnosti, lehkonohý sarkasmus si pohrává se slovíčky, pocity i vlastní národní historií, duel pohybů si potrpí na kavalírství, prostředí je hýčkáno hřejivou vzpomínkou na velikost minulosti času a dobro s rovností vítězí nad úpadkem aristokratické vrstvy. Navíc je tu poťouchlý kůň Voltaire. Ve francouzštině se humor stává neposedně vířivou ohňostrojovou kuličkou, ze které vystřelují záblesky slovních duelů i pestrobarevně jásavá příchuť rozverné nálady. Hlavní postavou šarmantní zábavy starého střihu je La Tulipe noire (velmi dobrý Alain Delon), postrach šlechty v jihofrancouzském Roussillonu a celého okolí. Rozdělení úlohy na Guillauma a Juliena de Saint-Preux lze brát jako rozdvojení osobnosti, přičemž ta méně ušlechtilá a přirozeně odvážnější část musí být po splnění úkolu obětována ve prospěch vyššího zájmu zásadních historických změn. Hrdina je udatný, má smysl pro spravedlnost a vyznává estetiku krásy. Hlavní ženskou postavou je Caroline „Caro“ Plantin (atraktivní Virna Lisi s hlasem Martiny Sarcey), energická dívka s revolučním zápalem na prahu nové historické epochy lidí a společenského uspořádání. Láska dělá zázraky a překonává i přirozené stavovské hranice. Důležitou postavou je baron La Mouche (velmi zajímavý Adolfo Marsillach s hlasem Michela Rouxe), generál místní policie. Je sebevědomě povýšený a požaduje prokazování patřičné úcty svému výsostnému postavení, přesto je bezradný v pronásledování a chytání fantoma strachu zdejší šlechty. Nejrozkošnější postavou taškařice je princ Alexander Grassillac Morvan-Le-Breau (velmi příjemný Robert Manuel), velitel armádního pluku, táhnoucí na pomoc své aristokratické Paříži. V každé situaci si zachovává hrdost, miluje, šermuje, vzdává hold síle okamžiku historie a zmateně nedokáže nalézt ztracený čas. Výraznější ženskou postavou je markýza Catherine de Vigogne (atraktivní Dawn Addams s hlasem Nadine Alari), nejurozenější a nejsmyslnější dáma kraje. Milostný románek s dobře stavěným hrdinou se nechce vzdát dalšího pokračování, vždyť smyslnost je naplněním. K výraznějším postavám patří markýz de Vigogne (příjemný Akim Tamiroff s hlasem Serge Nadauda), autorita Roussillonu a Catherinin ctihodný manžel. Přátelství s Guillaumem ho hřeje, hrozba lidové revoluce ho děsí. K výraznějším zde patří také Plantin (příjemný Francis Blanche), Carolinin otec a vůdce revolučních myšlenek kraje. Šlechtický původ jeho nastávajícího zetě mu přidává vrásky, ale ze zápalu pro věc to nic neubírá. Z dalších rolí: koketně hravá Guillaumova služtička Lisette (atraktivní Laura Valenzuela s hlasem Anne Caprille), či Guillaumova pravá ruka v akci dobrodružství Brignol (José Jaspe). Černý Tulipán je zábavním filmem ve starém poctivém stylu filmařské práce. Nadhled u vlastní historie a rozverně veselá nálada formy si dokáží udržet míru vkusu i radostného osvěžení. Lidé jsou příjemní, kulisy zářivé, nálada uhrančivá, humor jásavý. Černý Tulipán je příjemnou zábavou k odreagování. () (méně) (více)