Reklama

Reklama

Velký blondýn s černou botou

  • Francie Le Grand Blond avec une chaussure noire (více)

Obsahy(1)

Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)

(více)

Recenze (173)

topi80 

všechny recenze uživatele

Já tedy čekal o dost třeskutější legraci. O tu se zde navíc ani tak moc nestará Pierre Richard, jako spíše agenti v čele s cynicky  hláškujícím Jeaem Rochefortem. Nejde tedy o komedii, která ve vás vyvolá třeskutý smích, spíše o takovou úsměvnou anekdotu a pohodu, která z tehdejší ještě nemultikulturní a nezničené Francie vyzařuje. ()

BDMarty007 

všechny recenze uživatele

Klasická komedie s Pierrem Richardem. Pro mě je to jako celek spíše slabší, občas skoro trapné, chvílemi mě to dokonce trochu iritovalo, zejména pak postava jeho kamaráda v kulichu. Na druhou stranu nejvyšší policejní šéf a jeho pravá ruka byli povedení, a od nich také zaznívaly nejpovedenější repliky, které byly nejen vtipné, ale i velice moudré. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Tak toto je uz doslova kultovy film. Richard s kazdou botou roznej farby /jedna cerna, druha hneda/ je vyborny dodnes a konecne tymto filmom prerazil - aj ked vlastne prerazil uz s Roztrzitym. Yves Robert za kamerou odviedol doslova genialnu pracu a k filmu sa da vracat aj po X rokoch - pre mna rovnaky kult ako Spencerova Suda a Licha. 100 % ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Pierra Richarda mám velmi rád. Kromě faktu, že je to komediální herec již od pohledu, což si člověk nejvíce uvědomí právě zde ve chvíli, kdy sjíždí na jezdících schodech, vypadá velmi sympaticky. Jeho herectví je velmi přirozené a nenásilné. Velký blondýn má sice zajímavou zápletku, jenže ta končí na tom, že François je nadále už jen sledován. Sám přitom zažije pár humorných situací, film spíše sestává z různorodých scének hlavního herce než z uceleného vtipného scénáře, ale celkově je film spíše úsměvný a zase tolik mě nepobavil. Ovšem hudba byla perfektní, tu člověk z hlavy jen tak nevymaže. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Nejdříve se mi to nelíbilo vůbec. Po čase trochu. Po dalším čase hodně. Pak ale zase ne. A nyní už vůbec ne. To jsem si myslel, ale pak jsem to znovu přehodnotil a zjistil, že prostě některé gagy jsou podle mého soudu prvotřídní a především - ve filmu je často nepřehlédnutelné nedorozumění mezi lidmi, díky němuž s vzájemně považují za někoho jiného, situace se skrz t stávají dramatičtějšími, než by byli, pokud by se držely postavy Buddhova - Nedorozumění je jen následek neznalosti! A vražme si to kam chceme, a často je to trefná pravda. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (16)

  • Scenárista Francis Veber pojmenovával své postavy podle známých měst jako například Toulouse, Milan, Perrache atd., aby tak předešel podobnosti se skutečnými osobami. (SeanBean)
  • Titulkový úvod nejsou žádné filmové triky, ale reálná karetní magie v podání iluzionisty Gérarda Majaxe. (chamonix)
  • Na samém konci filmu si na letišti Francois (Pierre Richard) převáží Christine (Mireille Darc) v kufru s motivy známého francouzského návrháře Louise Vuittona. (necisty)

Reklama

Reklama