Reklama

Reklama

Návrat velkého blondýna

  • Francie Le Retour du grand blond (více)
Trailer

Obsahy(1)

Když hraje na housle, je obdivuhodný, když si hraje na agenta, je k popukání. Pierre Richard postrach tajných služeb... Houslista Francois Perrin byl zcela náhodně vybrán v davu na letišti jako vějička, na kterou se měl chytit ctižádostivý náměstek velitele tajné služby plukovník Milan. Ten se totiž chystal intrikami zkompromitovat nejvyššího šéfa a obsadit tak jeho místo. Náměstek Milan strojil na záhadného velkého blondýna ty nejdůmyslnější léčky, poslal na něj svou nejsvůdnější a nejschopnější agentku Christinu a pak už měl jediné přání – zlikvidovat ho. Ale vše se mu jaksi vymklo z rukou: Christina se do Perrina zamilovala a do pečlivě nastražených pastí padali především Milanovi lidé a posléze i on sám... Pokračování veleúspěšné komedie režiséra Yvese Roberta Velký blondýn s černou botou, patří mezi to nejlepší ze zlatého fondu francouzské komedie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (107)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Řada gagů, zvlášť ty, v nichž Richard uniká dík svojí popletenosti z nástrah, je opravdu dobrá. Nejzdařilejší je v tomto ohledu "ukázka karate". Děj filmu ovšem přešlapuje na místě, neboť se potřebuje vrátit tam, kde začal. Zvláště první půle v Riu je ubíjející, jen vrší pokusy o zabití/záchranu a vede ke ztrátě zájmu o dění. Navíc náměstek velitele tajné služby Perrache ztratil svou integritu z prvního dílu, v němž v mezích možností chránil Richardovu postavu a představoval jakési svědomí tajné služby - tady je jednou takový, jindy makový. ()

Jirkacek 

všechny recenze uživatele

Francouzské komedie z dvacátého století podle mne patří k tomu nejlepšímu, co tento žánr v historii evropského filmu mohl nabídnout. Mám je už od malička velmi rád a dá se říci, že jsem na nich vyrůstal, přičemž jednou z jejich nejvýraznějších postav tehdy byl Pierre Richard. Po právu jsem si jej zařadil mezi oblíbené herce a na každý jeho film jsem se velice těšil. Během jeho nejbláznivějšího období sedmdesátých let natočil roku 1972 vynikající film s poněkud dlouhým názvem Velký blondýn s černou botou, který jsem v televizi viděl nejméně dvakrát a o dva roku později přišel na svět Návrat velkého blondýna. Abych tomuto špionážnímu snímku mohl dát objektivní počet hvězd a zároveň napsat zasvěcený komentář, po letech jsme si jej pustili doma na naší TV znovu. Znovu jsem tak obdivoval vynikající práci francouzských filmařů, kteří si udělali velkou legraci ze všech tajných agentur a špionážních centrál na světě. Dokázali vše dovézt až do absolutního absurdního humoru a já se tak dokonale pobavil u tak starého snímku, který by mohl některým novějším komediím půjčit pár deka vtipných situací. Vše začalo v pařížské centrále výzvědné služby, které šéfoval plukovník Louis Marie Alphonse Toulouse, jehož ztvárnil můj oblíbený a zároveň legendární herec Jean Rochefort. Ten byl pozván k novému ministrovi (Jean Bouise), který ho požádal, aby mu přivedl superagenta Françoise Perrina, jehož pochopitelně Udělal to na popud vyšetřovatele Milanovy smrti kapitána Cambraie (Michel Duchaussoy), který podezříval Toulouse z toho, že kvůli případu Velký blondýn spáchal jeho podřízený a zároveň konkurent sebevraždu. Toulouse chtěl blondýna smést ze stolu a tak zavolal ministrovi zprávu o Perrinově smrti, ten si ovšem zatím užíval líbánky s milenkou, kterou byla blondýnka z prvního dílu a bývalá agentka Christina (Mireille Darc). Šéf výzvědné služby tedy za ním poslal své agenty Prince (Hervé Sand) a Fešáka (Henri Guybet), aby blondýna zabili, ten však díky shodě okolností šťastně přežil. Přesto Cambrai navedl ministra, aby požádal o dopravení mrtvoly do Francie pro udělení Čestné legie, takže Toulouse musel uspořádat fingovaný pohřeb. Poté kapitán Cambrai obvinil Toulouse z vraždy Perrina a tak šéf odletěl do brazilského Ria, kde blondýna přemluvil, aby předstíral, že je agentem zpravodalské služby a přiletěl s ním do Paříže. Po příletu Perrin zahrál Cambraiovi přestřelku, aby ho přesvědčil, že je skutečně agentem, což pro men byla jedna z nejzábavnějších pasáží v rámci 81 minut filmu. Nicméně díky postřehu Perrinova kamaráda Maurice Lefebvra (Jean Carmet) Cambrai zjistil, že měl v pistoli slepé náboje. Toulouse chtěl nechat Perrina zastřelit, aby ukončil celou komedii, ale když se to jeho vrahům nepodařilo, naplánoval vraždu na Perrinův večerní koncert, kde celý film vyvrcholil další úžasnou scénou. Druhý díl blondýna byl podle mne ještě zábavnější než ten první, což se u dvojek tak často nestává. S úrovní komedie jsem byl tedy velice spokojen a třeba se někdy na ni zase podívám. Suma sumárum, snímek Návrat velkého blondýna ode mne získal čtyři blonďaté hvězdy ****. Tního orchestru Paulette Lefebvre, která byla manželkou Maurice Lefebvre, který byl Perrinův kamarád. Došlo tak na tradiční bláznivé situace, které dokázaly rozhýbat naše bránice a o to hlavně v tomto filmu šlo. Za pouhých 90 minut pak celý příběh skončil, což mi bylo docela líto, ale naštěstí režisér Yves Robert, který si zde zahrál dirigenta, natočil o dva roky později pokračování, které podle mého názoru bylo ještě lepší, než první díl. Jak vše dopadlo neprozradím, ale rozhodně film doporučuji ke shlédnutí. Suma sumárum, Velký blondýn s černou botou ode mne získal tři černé hvězdy ***. () (méně) (více)

Reklama

topi80 

všechny recenze uživatele

Platí zde totéž, co pro první díl. Čekal jsem o dost třeskutější legraci, a i když tu Pierre Richard dostává víc prostoru k šaškování ("Vy nejste ten na karate?") než v prvním dílu, opět se tu o zábavu stará hlavně hláškující Jean Rochefort. Za povšimnutí stojí v oboudílech výkon Jeana Carmeta, jehož postava skutečně vzbuzuje lítost a já si říkám, že bych ho docela rád viděl v nějaké dramatické tragické roli. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Bláznivější, ztřeštěnější a snad ještě zábavnější příjemné odreagování o člověku, který je opět zatažen do hrátek a vzájemných pokořování dvou velmi ambiciózních lidí. Houslista François Perrin (dobrý Pierre Richard) s velkou suverenitou přijímá sebevědomou masku superšpióna, aby ochránil svou vysněnou lásku Christinu (Mireille Darc). Hrané sebevědomí, vrozená popletenost a věrný přítel Maurice Lefebvre (Jean Carmet) mu pomáhají z velmi zapeklité situace v nejedné humorně parodické podívané. Šéf špionáže plukovník Louis Marie Alphonse Toulouse (dobrý Jean Rochefort) se přitom jen snaží zbavit velmi dotěrného kapitána Cambraie (Michel Duchaussoy), který si na odhalení plukovníkova zločinu hodlá udělat jméno. Použití návnady se mu však vymkne z rukou. Z dalších rolí: nový ministr obrany (Jean Bouise), vyděšený z podivné hry, Perrache (Paul le Person), nejbližší Toulousův spolupracovník a stále tak trochu ochránce nebohého hudebníka, Paulette (Colette Castel), Mauricova žena, a agenti Fešák (Henri Guybet) a Princ (Hervé Sand), nešťastní z neschopnosti zabít svůj cíl. Svižné, bláznivé, zamotané, zábavné, velmi příjemné odreagování. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Oproti prvnímu dílu, působí blondýnův návrat parodičtěji a nejvtipnější perly se tentokrát nenecházejí v obrazových kompozicích, ale v dialozích. Některé scény jsou dokonce velmi totožné s prvním dílem (agenti v bytě, orchestrové finále ), ale jsou dovedeny ještě do větší komičnosti. Vladimír Cosma podpořil ztřeštěnější vyznění filmu rychlejšíma skladbama. V některých scénách připomíná snímek spíše grotesku (karate souboj blondýna s vrátným ), jindy si zase Pierre neodpoustil předvést své skvělé pohybové gagmenství (tanec v pokoji ). Film srší vtipnejma nápadama, originálníma scénkama a chytrým humorem. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (4)

  • Scenárista Francis Veber pojmenoval některé postavy podle měst nebo městských částí. Příkladem je Toulouse, Cambrai, Perrache atd. Chtěl tak předejít podobnosti se skutečnými osobami. (Komiks)
  • Hlavní hudební motiv (hudba Vladimir Cosma) vyzvánějí také zvony na pohřbu Velkého Blondýna. (gug)

Reklama

Reklama