Frank

Alternativní alternativa. Už dlouho se mi nestalo, že by z nějakého filmu tak strašně moc čišelo jak je jiný. Nezávislý, který je zastřešen velmi kvalitním hereckým obsazením a naprosto sází na svou nespoutanost, teatrálnost a divokost. Opravdu, kdo by si dovolil svojí hlavní hereckou hvězdu chodit s obří plastovou hlavou po naprostou většinu filmu. Bavil jsem se, ale větší uměleckou hodnotu Frankovi nepřikládám. (26.09.2014)

Freak folková esej o kreativitě, vnitřních běsech, vysněných deskách a sociálních médiích zaujme především tím, s jakou lehkostí dokáže střídat polohy mezi srdceryvným patosem, zemitým humorem a vršením popkulturních odkazů. Zasazení zmíněných sociálních médií do samotného vyprávění, chcete-li do dramatického oblouku, můžeme číst tak, že tvůrci přicházejí s receptem na „vypořádání se s hypem" už během samotného filmu, bez nutnosti dalších ex-post diskuzí, přičemž to nelze vnímat ani trochu alibisticky. Nakonec je to vlastně takový malý osobní film, který v samém závěru možná hřeje o něco více než by měl, což plně vynahrazuje to, že jsem se u některých pasáží smál nahlas. (22.06.2014)

Frank je o týpkovi Jonovi, co se stane shodou náhod členem bizarní kapely, kde se cítí jak Alenka za zrcadlem a podivnou grupu se z pudu sebezáchovy snaží směřovat do konvencí. Oni mají dar, on má rozum. Chvíli mu trvá, než pochopí, že na Franka a jeho partu racionální kroky jako skládání písní a koncerty polknutelný masou mají rozkladný účinky. Cíl je děsí, cesta osvobozuje. Z filmu jsem paf přesto, že v práci se taky pohybuju mezi lidma, který jsou jiný, ale o dovolený si to nechci tahat do baráku, jenže jsem netušila, do čeho lezu, a bylo to tak nádherný a originální a čistý... a to křehký Frank zpíval o pochcanejch smradlavejch hajzlech ... ale taky "pojďte mě obejmout, miluju vás všechny". (06.12.2014)

Frank je neuvěřitelně příjemné komediální drama, které umí být veselé i dojemné zároveň. Abrahamson dokázal vytvořit díky svérázné skvadře dobře vybraných herců a svému svobodnému myšlení něco tak pohodového, že snad větší pohodu neznám. Domnhall Gleeson poslední dobou rozdává talent na všechny strany a hodně rychle se zařazuje k mým oblíbeným hercům, kde je samozřejmě i můj favorit Michael Fassbender alias Frank, který by se dal označit jako nejkontroverznější postava tohoto snímku. Už jen to, jakou zdejší skupina vytváří hudbu je značkou toho, že je tento film jako z nějaké vzdálené mírumilovné planety. Prostě skvělý zážitek. Scénu s Frankovým the most likeable songem ever jsem si pustila už asi sedmkrát. (01.11.2014)

Ťažká haluz tento film a ťažká aj na hodnotenie a to preto lebo aj okolo nás môžu byť ľudia čo majú nápad, ale pre niečo ho nedokážu uskutočniť. Frank je jeden z tých filmov čo majú síce napísané, že sú komédia, ale moc sa tu nenasmejete. Skôr film ako celkom vyznieva ako komédia a tak samozrejme aj zopár situácii na zasmiatie sa nájde (ja si teraz spomeniem len na jednu a to na tú v jakuzi - čo asi nie je spoiler, keď nepoviem čo sa tam dialo). Hlavný hrdina Domhnall Gleeson pôsobí ako nezrelí mladík čo nevie čo má skôr urobiť, ale chce byť čo najskôr slávny a preto sa pridá k bande "psychopatov" a to doslova, že každá jedna postava v skupine tvorcov hudby je trocha na hlavu. Postava čo hrala Maggie Gyllenhaal (Clara) sa mi najviac páčila, lebo bola tak nezdravo na hlavu a tiež to pani herečka dobre zahrala. Ako som už povedal keď chcete film, na ktorom sa budete stále smiať toto nie je on, ale celkové vyznenie filmu na komédiu/drámu sedí. (25.07.2016)