Návrat blbýho a blbějšího

Očekávání bylo obrovské a výsledek nezklamal. Je to prostě komedie šitá mě na míru. První díl je pro mě víc než jen film. Je to něco co přesáhlo mé hranice oblíbenosti. Tudíž ani nečekám, že to někdy nějaká komedie překoná. I dvojka je, ale super. Takže můžu všem fanouškům prvního dílu, popř. Jima Carreyho jenom doporučit. (09.12.2014)

Najvtipnejšie na tomto snímku je jeho zobrazenie v červených políčkach. Keď budem preháňať, neviem či som sa za celý snímok tri krát uškrnul. Nuž, čo zaberalo na skromného diváka pred 20 rokmi, dnes vyjde prinajmenšom márno trápne. Na slovensku máme jedno porekadlo, ktoré ako jedno z mála platí na 100% - Dva krát povedaný vtip prestáva byť smiešny. (26.12.2014)

Návrat vskutku osobitého rázu, oproti legendární jedničce rozdílný snad jen v tom, že "Blbý" je tentokráte "Blbější" a "Blbější" je nyní "Nejblbější" (jestli mi rozumíte..). Ano, je to nečekaně blbé, ale pouze v tom smyslu, že příběh většinou jen recykluje staré vtipy a situace a jako celek se podobá něčemu, co pod tíhou blížícího se zvonění načmáralo před hodinou na kus papíru osmileté dítě. ALE většina jednotlivých, ať už převzatých či originálních vtipů, si drží obdivuhodnou úroveň a hlavně je jich i na jednu scénu vždy tolik, že pár těch trapných lehce mezi ostatními zapadne. Z Carreyho i Danielse vyzařuje neskutečná živelnost a své postavy si nevídaným způsobem užívají, ale o to víc mě těší fakt, že náhlé záchvaty smíchu nebyly nikdy způsobené jejich pitvořením, nýbrž vždy promyšleným či zkrátka správně ujetým fórem napsaným ve scénáři. Jistě jsem se nechal dost ovlivnit vynikající atmosférou v přeplněném sálu, ale důležité je, že utracených peněz zkrátka a dobře nelituji, takže nad čtvrtou hvězdou jsem se rozmýšlel opravdu dlouho - ta ale přeci jenom pasuje, při vší úctě, k trochu vyspělejší formě zábavy... (01.03.2015)

Pánové Harry a Lloyd jsou opět na scéně, sice o dvacet let starší, ale naprosto stejně praštění. Je radost pozorovat tyhle dva ufouny po tolika letech a zjišťovat, že lze natočit pokračování, které má naprosto stejné rysy, jaklo před léty a neztrácí svojí originálnost a humor jim vlastní. Mimochodem film má vynikající soundtrack. Díky bratrům Farrellyovým za porci smíchu, kterou jsem u tohoto filmu prožil. Ač jde o sebepraštěnější a chvílemi naprosto ujetou frašku, vše funguje jako vynikající relax. A to já rád. (11.04.2015)

„Doprdele, to je tá najnudnejšia vec, akú som kedy počul.“ Hoci som bol na jednotke v kine a dobre si pamätám, že v temných 90. rokoch bolo len málo väčších hviezd než Jim Carrey, na dvojku som sa netešil. Nešlo o mizerný prequel. Dokonca nešlo ani o to, že podobný typ humoru mi už v tridsiatke nepripadá taký vtipný, ako v trinástke. Išlo o to, že Carrey a Daniels mi pripadali z fotiek z nakrúcania ako psychopatické hororové kreatúry a nie ako komické postavičky. Vo filme to ale prekvapivo funguje a väčšinu času som sa nezamýšľal nad tým, že obidvaja sú duševne chorí jedinci, ktorí by sa mali liečiť. Veľmi ma prekvapivo, že (napriek dvojhodinovej stopáži, blbému scenáru a desivým fotkám z nakrúcania) film obsahuje množstvo scén, ktoré ma rozosmiali (bicykel, tornádo, spievajúci nanorobot liečiaci rakovinu, adresa odosielateľa verzus prijímateľa, prebaľovanie, babička, syn zabitý na motorke, arašidové maslo, pes, vlak, takmer-upálenie, Harry v päťdesiatke so šokom zisťuje, že jeho japonskí rodičia nie sú jeho biologickí rodičia). Niektoré fóry sú zastarané a nevtipné (bitka s nindžami), ale nie je ich veľa. Najlepší film bratov Farrellyovcov od Niečo na tej Mary je. Ale faktom je, že ku koncu už sa to ťahá ako eidam v cesnakovej polievke. (07.12.2016)