Tragéd Fantozzi

V poradí druhý film o účtovníkovi Fantozzim je opäť plný Fantozziových trapasov a šialených nápadov jeho kolegu Filiniho. Komediálna klasika, kedy sa na diváka valí gag za gagom bez toho, aby sa niekto mazal s nejakým dejom, alebo logikou. Ja sa pri tom bavím priamo kráľovsky. Scény s Filínim boli neprekonateľné - hlavne ich polovačka. Lepší diel zo série filmov o účtovnom Fantozzim. Tri štvrtiny filmu strieda jeden vtip za druhým, posledná štvrtina síce akoby strácala tempo a po ohňostroji situačného humoru v predchádzajúcej časti je trochu rozvláčny. Ale aj tak ide o film pri ktorom sa divák s chuťou zasmeje. Bohužiaľ ani tu mi veľmi nesadol koniec. Tento snímok je ako stvorený v prípade že neviete čo s načatým dňom. (15.09.2019)

Fantozzi sa mi páčil keď som mal 12 rokov, ale teraz tie jeho príhody nemôžem vystáť. Nemá to hlavu ani pätu, scény za sebou nasledujú bezo zmyslu a humor, založený zväčša na tom, že Fantozziho niekto niekam trafí alebo niekam spadne, je zúfalo nevtipný a trápny. Jedinú hviezdu dávam za štipku náznakov skutočného humoru v niektorých scénach. 2+/10 (24.08.2009)

První pokračování příběhů pana účetního Fantozziho (Paolo Villaggio), o kterém se dá napsat naprosto shodný komentář jako k první dílu. Některé skeče jsou zábavnější, některé méně. Ty zábavnější byly později mnohem vtipněji natočeny znovu jako součást Malérů pana účetního I a II. Asi nejzábavnější scénkou bylo nucené sledování prastarého ruského filmu, pod přísným dohledem jednoho z ředitelů firmy, ale i tato scéna by potřebovala trochu pošťouchnout. Škoda že tu nejsou půl hvězdičky, tento a stejně tak první film by byly přesně na 2.5*... (10.07.2014)

Fantozzi na druhou, tak i tak je to blbost na xtou, ale baví, a to je hlavní. Problém je v tom, že já si na Fantozziho vzpomenu hlavně díky tomu, že jezdí cyklozávody, což bylo v prvním díle, a proto jsem ho měl tak rád. Druhý díl je taky velká zábava, ale ten problém je právě ten, že v něm není žádná dost silná scéna, kterou bych si rád zapamatoval. Nechci na to nijak nadávat, je to už trochu větší blbost, a trochu autoři všemu nadsazujou, ale stále je to obdobná legrace, která postupně v dalších dílech snižuje kvalitu. Každopádně já se u tohohle zasmál rád, i když to všecko vzešlo z blbosti samotného Fantozziho, který evidentně věděl co dělal, protože mi to občas přišlo fakt ujetý až moc. I když kam se na to všecko hrabe jeho rodina. Už fakt, že tak dokonalou rodinu dokázali autoři vymyslet, dokazuje, že tenhle film, zas tak nenormální oproti předchozímu rozhodně není. (06.04.2008)

Objektivně bych druhému tragédovi Fantozzimu měl dát 3 hvězdy, jsou to spíš scénky pospojované k sobě, než plnohodnotný film s příběhem. Ale za to, že mi prodloužil život a vyplavil neuvěřitelné množství endorfinů, dávám víc. Opravdu jsem často řval smíchy, a u kterých komedií se vám to dnes stane?! Počet trapných a průměrných gagů je tu podle mě menší, než těch výborných a některé scénky se dostávají až do metafyzických oblastí humoru. Poprvé jsem viděl film asi někdy v dětství nebo dospívání s dabingem v televizi. Protože jsem se od té doby naučil italsky a žil nějaký čas v Itálii, pustil jsem si jej nyní v originále a zážitek se znásobil. Některé slovní hříčky se nedají dobře přeložit a pokud znáte italskou povahu, vidíte jak si s ní Fantozzi pohrává a paroduje. Filmoví fajnšmekři ocení, že Fantozziho šéf pouští zaměstnancům umělecky hodnotné filmy. Jenom mě mrzí, že nedorazil avizovaný československý film s německými titulky a místo něho museli zaměstnanci vidět již poněkolikáté Křižník Potěmkin. Zajímalo by mě, který náš film by jim pan ředitel pustil. Podle všeho to vypadá, že v sedmdesátých letech v Itálii vnímali československé filmy jako artové. (24.12.2023)