Dozvuky

Je to dosť podobné Habermannovmu mlynu aj filmu o Sekalovi a preto ma vo filme vedela strhnúť hudba a kamera, celkovo ako bol podaný tento v podstate jednoduchý a smutný príbeh o zločinoch minulosti. Kde je Poliak, tam hľadaj žida, či nenávisť k Rusku, aspoň taký mám občas pocit nielen z filmov, ale aj reality. Oba tie národy majú povesť kšeftárov, ľudí, ktorých iní nemajú radi, no hlavne mám pocit, že tomu akoby západnému svetu a židom sa Poliaci podliezajú a toto mi ukázalo zas pravý opak, kde sú schopní ich ešte vraždiť skrz svoj katolícky fanatizmus a skrz tie ich majetnícke túžby. No, keď si to tak uvedomíte, tak aj film ukazuje Poliakov v horšom svetle pred židmi, takže možno na tom podliezaní bude niečo pravdy, aj keď neviem, či to mám brať ako snahu vysporiadania sa s minulosťou alebo len jeden z mnohých filmov, kde zas niekto niečo zaplatil, aby vôbec niečo aj v Poľsku ohľadom kinematografie bolo. Keďže veľa ich filmov nepoznám a tu zrovna spolupracovali aj s Rusmi a aj sa tam objavila napríklad naša Fialová, tak mám dojem, že sú na tom tiež biedne a to sú veľká krajina. Záver je slabý, veľa nechýbalo a hodnotil by som to lepšie. Čo ma trocha udivuje je, že ruskú povahu akoby som začínal chápať, ale tú poľskú hrubiánsku a výbušnú na veciach, ktorým oni sami pripisujú váhu a ktorá mi príde tajomná, do tej sa neviem vžiť. Štýlom je tento film skôr klasika, nevybočuje, ale dá sa. (03.03.2015)

No jo, Poláci se opět nebojí rýpat pořádně hluboko do vlastních řad. Celkově ten film není úplně bezchybný, občas to bylo lehce kostrbaté v návaznostech a závěr byl překvapivě uspěchaný, klidně mohlo být ještě třeba dvacet minut navíc. Na druhou stranu je potřeba opět ocenit onen specifický polský "realistický touch", stupňující se syrovost (i když jsem si po zkušenosti se Zlým domem a Růženou pořád představoval, kam až by ten marasmus vystupňoval takový Wojtek Smarzowski :). No a taky mě hodně bavil výtečný a pro mě dosud neznámý herec Ireneusz Czop. A ještě se mi hodně líbilo, jak komplexně Pasikowski pracoval se zdánlivě nenápadným a nepodstatným detailem, ukradeným kufrem v úvodu filmu, kvůli čemuž musel hlavní hrdina neustále chodit pouze v obleku - takže si ho musel neustále prát (což je záminka k "meziscénám") a navíc jej tento look vizuálně ještě více vyděloval z nepřátelského prostředí vesnice. Nejpodstatnějším zprávou kterou Poklosie velmi sugestivně vysílají je ale onen neustále implicitně přítomný obrovský vykřičník, totiž jak dalekosáhlé s nesmazatelné následky má válka. A právě válka dává nejlepší příležitost oné pověstné svini, která se může skrývat v každém... (21.12.2013)

Oba hlavní představitelé byli výborní. Hudba, která se dostala až na dno duše. Staré rány a zločiny, které čas, náhoda , nebo osud, vyplaví na povrch za cenu obrovských lidských tragédií. Nezažila jsem válku, nejsem věřící a ten šílený hon na Židy je pro mně nepochopitelná utopie, kdy člověk člověku vlkem. A tak se z Ameriky po dvaceti letech vrací Frank za svým bratrem do rodného Polska, aby nechtěně byl hlavní postavou dramatu, o který nestál a znamenal pro jeho osobu obrovskou ztrátu iluzí. Když se chcete zachovat správně a když to někoho zničí. Vážně oceňuji Poláky, že se k válečným hrůzám postavili čelem, byť bolestně mířili do vlastních řad. Pro mně velmi silný film. Nejen o smrti, ale i o naději. (06.10.2014)

Tak už aj Poliaci si natočili svoj film o Židoch a hriechoch minulosti. A je to presne taký vypočítavý konštrukt, skýtajúci bytostné komplexy minulé i súčasné, akého som sa obával. Zo začiatku to vyzerá veľmi nádejne - František sa po 20 rokoch vracia z Ameriky do Poľska, kde v rodnej dedine žije jeho mladší brat, ktorého žena aj deti opustili. Už od príchodu neustále cíti cudzie oči na chrbte. V úvode sa film tvári, ako by chcel dôsledne vybudovať pomalými krokmi nábeh až na buranský exploitation. Vo chvíli, keď sa začne rozvíjať zápletka a na scéne sa objavujú židovské náhrobné kamene, ustupuje pôvodný nádych čoraz neúprosnejšiemu moralizovaniu, sprevádzajúcemu detektívne odhaľovanie dlho utajovanej pravdy. Z filmu sa stáva opovrhnutia hodná politicky orientovaná, takmer didaktická snímka, ktorej účelom je zobraziť reálny súboj s nespravodlivosťou v podobe sfanatizovanej dediny, spojenej kolektívnou nenávisťou. Navyše je často film nechtene vtipný, obsahuje veľmi podivne zvolenú hudbu a v závere dosahuje absurdného tlaku na diváka v prospech posolstva a ústrednej myšlienky. "Svet je už dostatočne zlý, nerobme ho ešte horším." Toto nie je moja šálka kávy. Dve hviezdy za relatívne slušnú technickú stránku (kamera!), sympatického predstaviteľa hlavnej role a prekvapenie v podobe Zuzky Fialovej. 40% (25.08.2014)

,,Statečný Kalino, a ty statečný Kalino, pravdu chceš znát? A jsi si jistý že tě ta pravda neotráví?“  Ten příběh pogromu v Jedwabném znám už z divadelní hry  Tadeusze Słobodzianka Naše třída. Oproti této skvělé hře má film podobu jakésiho thrilleru či detektivky, v níž v roli „vyšetřujících“ vystupují dva bratři (Józef a Franciszek), mezi nimiž (kvůli emigraci jednoho z nich v 80 letech do Ameriky) jinak panují spíše napjaté vztahy. Napjaté vztahy od začátku panují i mezi Józefem a zbytkem vesnice. Musím přitom říct, že když jsem viděl obraz obilného pole se spoustou židovský náhrobků, vůbec jsem se tomu napětí nedivil a trošku jsem i dával za pravdu výtce Franciszka adresované Josefovi: „Proč se kurva staráš radši o mrtvé než o živé“. Ale jak postupně to napětí ve vesnici rostlo, mě film totálně vcucnul. A když už by se napětí dalo krájet, přišla (možná zbytečně rychle) překvapivá pointa a po ní ještě mrazivý závěrečný obraz ukřižování… Uff... (13.09.2022)