Tom na farmě

Ve srovnání s podobně laděnými filmy musím udělit psychologickému dramatu Xaviera Dolana nadprůměrné hodnocení. Příbuzní i kolegové zemřelého mladíka se zaplétají postupně do sítě lží, jednak aby matka zůstala ušetřena toho jaký její syn vedl život a také kvůli tomu aby se rodina nedostala do problému. Ze začátku to vypadá, že vývoj příběhu bude předvídatelný, ale naštěstí se tak nestalo a Dolan rozjíždí nápaditou dramatickou jízdu, která má spád. Také, jak jsem se dočetl v některých komentářích, občas nelogické chování hlavního hrdiny má ale v příběhu svou důležitou roli a připadalo mi uvěřitelné. (11.07.2014)

Dolan jiný a jinak. Výrazným vyšinutím ze série stylistických či dokonce surreálných imaginací, představujících po formální stránce klíčovou charakteristiku režisérovy tvůrčí dílny, zamířil čtyřiadvacetiletý Dolan k novým, dosud nepoznaným odstínům filmové dramaturgie, která se v jeho rukou stává neobyčejnou podívanou. Temný, děsivý, nelaskavý a nepřátelstvím i nevraživostí prostupující snímek je hazardní psychologickou hrou s minulostí i přítomností, vyhrocenou v několika momentech až k zoufalému zápasu o existenci sebe sama, ve světě, který, jak vidno nabízí různá řešení neobvyklých situací, do nichž se titulní hrdina tak trochu proti své vůli s postupujícím časem stále citelněji zaplétá. Prostředky, jakými je ústřední konflikt rámován, se tentokrát omezují na atmosfericky působivou část příběhu, tedy na svým způsobem odosobněné prostředí venkovské farmy, paralyzované také četnými naturalistickými obrazy všedního dne. Dolan, bez nejmenšího zaváhání zvládající obě strany kamery, se v roli homosexuálního mladíka "odjinud" bravurně dokázal vyhnout laciné sentimentalitě a divákům nabídl vyrovnaný herecký duel v partnerství s charismatickým Pierre-Yves Cardinalem. Tom na farmě je, stejně jako předchozí i následující filmy tohoto kanadského rodáka, fascinujícím, osobitým dílem, v němž lze i přes občasná klopýtnutí rozpoznat talent, přesahující svým extravagantním pojetím hranice severoamerického kontinentu. #Mezipatra 2014 (22.11.2014)

Už to predchádzajúce Dolanove "veľdielo" Laurence Anyways ma akosi nezaujalo, tak som trochu dúfal, že tento krát to bude o niečo lepšie. No s poľutovaním musím uznať, že Dolanov štýl mi proste opäť nesadol a ani Tom à la ferme u mňa nezaznamenal zmenu názoru na tohto kanadského režiséra/scenáristu/herca. Námetovo to ani tentokrát nebolo vôbec na zahodenie, ale ten štýl, ktorý sa silou mocou snaží pôsobiť nesmierne psychologicky pôsobí v konečnom dôsledku až neprirodzene. Obzvlášť, keď správanie takmer všetkých postáv zostáva pre mňa viacmenej nepochopiteľné... (04.08.2014)

Pocitová žánrovka kladúca dôraz na šifrovanú psychológiu postáv, účelnú izolovanosť fikčného sveta a silu provokatívnych náznakov. Hľadať v tom vnútornú logiku či zmysluplné motivácie je celkom zbytočné, kedže sa jedná o záležitosť pudovú a teda racionalitu zámerne odopierajúcu. "Tom à la ferme" považujem skôr za dômyselnú hru s divákom, kedy sa nad jednotlivými výstupmi musí aktívne premýšľať, spájať ich do prípadných súvislostí a širších významových rámcov a predovšetkým pristúpiť na striktné pravidlá fráze "takmer nič nie je také jednoduché ako to na počiatku vyzerá". Táto čisto ponurá, prevažne depresívna a prejavom utlmená poloha je na Dolanovi zaujímavá a to či už na plátne alebo spoza neho... (17.07.2014)

Asi jsem si měl protentokrát přečíst obsah, protože filmy o gayích fakt nemusím. Tady na mě ale naštěstí nečekali žádné sexuální scény, tak to bylo v pohodě. Každopádně i tak se mi Tom na farmě nelíbil. První čtvrt hodina vypadá celkem slušně, ale pak to jde dost dolů. Celé je to takové chladné a bez atmosféry, hlavní hrdina Tom se chová strašně nelogicky (už po tom pohřbu, kdy se pořádně ukáže, co je rodinka jeho přítele zač bych v nejvhodnější a nejbližší chvíli zdrhl k jakémukoli autu a jel pryč (obzvlášť, když na té farmě byla auta dvě a on uměl řídit) nebo bych aspoň využil šance a zavolal policii, ale to Toma vůbec nenapadne, místo toho poslušně poslouchá magora Francise - a že těch příležitostí neměl málo), byl mi nesympatický a jeho jednání jsem vůbec nechápal. Resp. chápal bych ho, kdyby Dolan pořádně přitlačil snad na všechno, hlavně na psychiku postav, která je zde hodně slabá. Vlastně o Tomovi víme jen to, že chodil s Guillaumem (jak se poznali a jak umřel Guillaume film samozřejmě neřekne, to by bylo moc práce se scénářem) a že pracuje v reklamce - btw, to v té reklamce nebylo nikomu divné, že se Tom tak dlouho neozval? Prostě to je celé blbě vymyšlené a po stránce psychologického thrilleru sakra slabé. Přitom natočené a zahrané je to dobře, ale nedrží to pohromadě a ve scénáři je spousta mezer. A to z toho námětu šla vyždímat dost, ale Dolan na to evidentně neměl koule (což je u gaye celkem blbý, hehe) a tak z Toma na farmě zůstává jen zmršený a nevyužitý potenciál. Bohužel. 2* (28.05.2020)