Oculus

,,ZNOVU SE POTKÁVÁME. UŽ MUSÍŠ MÍT HLAD...“ /// Neboj, neschyluje se k hromadný žranici ve fasfoodu. Spíš k malý seanci v baráku u zrcadla… Navnadí to už v povinný úvodní seznamovačce. Minulost se prolíná se současností a takovýhle strašeníčka já můžu. Teplota stoupá (hovno chřipka. V baráku…) … a navíc je tu pár zajímavejch nápadů – nebo spíš vychytávek, než to začne i hezky strašit. Malej (postav pár), ale rozhodně horor z vyšší ligy. Tam já mám třeba The Conjuring nebo (byť lepší) Sinister. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám zrcadlo, který by mně řeklo… vlastně vono ví (a umí) všechno! 2.) Thx za titule ,,malia“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (08.06.2014)

Vraždící máma? Vraždící táta? Vraždící dcera? Vraždící syn??? To je ale chujovina! Pohádka pro prťata na dobrou noc, u které zaručeně usnete dřív, než se objeví jeden z mála mizerných gore efektů v podobě utrženého nehtu... Čekal jsem buď brutální masakr nebo mrazivou atmosféru. Nu, dostalo se mi nudné slátaniny, kdy se prolínají dvě časové roviny bez ladu a skladu a vy stále čekáte, co z toho vyleze. Opravdu by chtěl režisér touhle ptákovinou postrašit diváky? Pche, klidně doporučím i největším strašpytlům - bát se není čeho! Zrcadlo - tak skvělý předmět, tolik možností, tolik děsuplných příběhů v literatuře i filmu....ovšem tahle hovadina k nim nepatří. V závěru, který jsem stěží dokoukal, jsem si přál, aby byly hlavní postavy zmasakrovány - bohužel, má prosba byla vyslyšena jen napůl a provedení muselo zahřát srdce každého cenzora. Italové by to takhle jistě nezprasili... (05.06.2014)

Po nedoceněných Střepech v hlavě další výživná zrcadlová věc (dlužno podotknout, že ptákovina s Kieferem Sutherlandem kope druhou ligu). Bubáci neotálejí s příchodem a jdou se seznámit s divákem hned v první minutě (aniž by jim to později ubíralo na děsivosti) a ultimátní zdroj všeho zla, charismatické starobylé zrcadlo, nedává lidským pohůnkům sebemenší šanci k nádechu. Jednoduše, tentokrát se nehraje o to, jak a kdy bude nepřítel poražen, ale zda dovolí obětem alespoň trochu té falešné naděje. Je fajn, že se tvůrci vybodli na lekačky i přímočaré běsnění a budují ZLO pěkně postaru, neobjasňují jeho původ, podrývají možnosti jeho porážky a dávají příslib rozvíjení mytologie (prasklina v zrcadle) - tady bych pokračování s nástavbou uvítal. A je tu dokonce funkční práce s postavami! V hlavní roli jinak schopné prolínání dvou časových rovin, minimalistická abstraktní hudba a supertěžká bezvýchodná atmosféra. Dobrý to bylo. A zlý. (04.06.2014)

Nemám problém s ohranými motivy, pokud je režisér namixuje dostatečně zručně a přidá k nim dostatek vlastních nápadů jako právě Flanagan. Ale paradoxně to bylo až moc chytré (racionální technický postup proti duchům), abych se u toho bál, navíc jsem byl zvědavý na to, co se nachází za zrcadlem a vstupuje do našeho světa a ne na rodiče propadající šílenství. Hudba i zrzka v hlavní roli byly fajn, celkově solidní a inspirativní hororová záležitost. (08.06.2014)

Pro mě jednoznačný důkaz toho, že aukce jsou jen pro nudné zbohatlíky a maloměšťácké trotly, nehledě na to, že jako správný narcis preferuji zrcadla, ve kterých vidím dokonale a v jasných konturách svůj ušlechtilý profil a ne takovou upatlanou, kýčovitou zrůdnost. Podstatně víc napětí zažiji vždy při příhozech na Aukru, na aukci pro lopaty a děsím se vždy o parník víc, než při sledování téhle nudy, tedy aspoň co se týče první hodiny (želpeytla filmy nejsou dvanáctihodinové, tedy až na výjimky), navíc hororové okamžiky při předávání vydraženého předmětu jsou až ultimátně brutální, mé rozšlapané pouzdro na brýle, jehož jsem byl dvacet vteřin hrdým, novým majitelem, by mohlo vyprávět. Zkrátka, větší psycho zažívají traumatizovaní kurýři, kteří svatému doručují balíky a balíčky... jo, a dobrá tedy, přiznám se, já to zkrátka nepochopil. Kdo je tedy ten Onanus? (05.06.2014)