Kdysi byli bojovníky

Ty asociace na cikány se přímo nabízí, ale přeci jenom zatímco Maorové byli relativně donedávna vytlačováni na okraj společnosti, naše cikány se kdekdo snažil všelijak integrovat a podporovat. Oba přístupy skončily stejným nezdarem, jen s Maory se na jihu polokoule nikdo tolik nepárá. Tamahori tak podal nám ne neznamý obraz života etnické menšiny na městské periferii, kde v početných rodinách vládne násilí a alkohol, tedy obraz brutální a zalézající hluboko pod kůži. Pohřební haka mi zježila zátylek. Škoda teatrálního konce, ale v celkovém kontextu je to jen chybějící tečka na celkově vbezchybném diktátu. 95% (17.03.2013)

Hodně drsný film z prostředí maorů, kteří v civilizovaném světě už jenom vzpomínají na to, jak byli národem hrdých bojovníků. Někteří svoji hrdost, zděděnou po svých předcích dodnes neztratily, jiní své frustrace utápějí v alkoholu. Herecké výkony jsou brilantní, hlavně pak Temuera Morrisona v roli neurotického ochlasty a rváče, kterého když jsem viděl poprvé, tak jsém si říkal "Proboha, kde sebrali toho magora? To snad nemůže být ani herec!" Z celého filmu má divák pocit neuvěřitelné autentičnosti. Lee Tamahori si otevřel dveře do Hollywoodu. (04.01.2003)

Spočiatku sa zdá, že ten namakaný chlapík ktorý práve prišiel o prácu je milujúci otec no je to tupé násilnícke hovädo ktoré celí deň chlasce pivo, večer celú krčmovú posádku dotiahne domov a žúrka pokračuje. Potom zmláti ženu a ráno po opici celú opuchnutú zdrbe ako to preboha vyzerá... Dej je dosť jednoduchý a tam kde by sa v inom filme len rozbiehal tu končí no i tak je to silný film, ktorý nemôže nikoho nechať ľahostajným. (03.12.2006)

Co mi to jen, do prdele, připomínalo? Ubohé, uzurpované etnikum, které macešská, civilizovaná společnost odmítá zaintegrovat a otevřít mu svou hřejivou náruč sociálních výhod a prosperity, fotr přičmoudlé, agresivní, vypatlané hovado a nefachčenko, co chlastá, hraje automaty a sem tam na každodenních, hlučných večírcích rozkope držku svojí staré, která "pečlivě" pečuje o jejich deset fakanů, tedy vlastně devět, protože Dežo je v pasťáku za čorki autorádií, hodný strýček Horvát jim sem tam po chlastačce vyprcá jejich třináctiletou dceru a všichni společně hrozně nadávají na tu zkurvenou většinu, která s nimi nechce žít ve společné domácnosti a dávat jim, chudákům, štědré podpory. Aha, už vím, Kdysi byli kočovníky! Evidentně i Nový Zéland by uživil zdatného deratizátora! (23.01.2013)

Máte filmy, kde se mohou sekat hlavy jak na běžícím páse a klimbáte u toho. Tenhle je drsný právě proto, že není pohádkou ale běžnou realitou. Citíte se ženou, která každý den odklízí zas a znova trosky po mejdanech a maskuje monokly, cítíte s dětmi, co se někde v koutě krčí strachem, jestli fotřík zabije dřív matku nebo je, a nakonec cítíte i s ním, protože možná i on je oběť- pýchy, hlouposti, malosti? (14.12.2004)