Hudba:
Karsten FundalObsahy(1)
V roce 1965 převzala v Indonésii násilně moc armáda. Do té doby „malé ryby“ místního podsvětí, zloději či vymahači dluhů, dostaly od vojáků jediný úkol: zabíjet komunisty. Jejich eskadry smrti a představitelé režimu vyvraždili více než milion údajných komunistů, etnických Číňanů a intelektuálů. Dánští filmaři nyní vyzvali bývalé vůdce těchto jednotek, aby se pokusili své řádění ztvárnit v hraném filmu a proces zdokumentovali. Anwar a jeho druzi tak tančí minulostí ve stylizovaných scénách, oslavují „osvobození“ duší mrtvých komunistů, vyslýchají oběti převlečeni za gangstery z hollywoodských filmů 50. let nebo se prohánějí prérií a kosí nepřátele jako dobyvatelé Divokého západu. Natáčení filmu je soustem pro místní média a oživování nevyřešené minulosti vyvolává rozporuplné reakce Indonésanů. Vrazi vtipkují o svých činech v televizních show a jsou oslavovanými hosty státních představitelů. Dokument Způsob zabíjení je děsivým vhledem do myslí masových vrahů a sondou do společnosti, kterou pomohli stvořit. (Jeden svět)
(více)Recenze (51)
žánr tragikomedie dostal novej rozměr. naprosto bizarní, místy až surreálnej meta dokument, kdy chvílema pochybujete o jeho věrohodnosti. hlavního hrdinu režisér umně zneužil, ale co naplat, anwar mu do jeho tenat vstupoval rád. ()
Dějiny píší vítězové a v Indonésii jsou to takoví roztomilí maniaci, kteří vyvraždili víc než milion lidí. Sympaťák Anwar, jeden z nejdrsnějších gangsterů, nám ukáže, jak zabít bez toho, aby si člověk zasvinil balkón krví a k tomu nám zazpívá a zatančí a představí vnoučata. Krvavé dějiny a krásné tanečnice, dokument i kovbojka, kde jinde to najdete? Jeden z nejlepších "dokumentů" letošního Jednoho světa! ()
I ten nejstrašidelnější, nejbrutálnější a nejnechutnější horor lze sledovat s odstupem daným vědomím, že jde o pouhou fikci a že za těch 90 minut se budeme moci v klidu vrátit zpět do naší nudné životní reality. Způsob zabíjení však není horor ale dokument. Po jeho shlédnutí se nemůžete jen tak vrátit zpět, mávnout nad tím rukou a zapomenout, neboť tohle se opravdu stalo, lidé opravdu umírali a jejich vrazi si nadále žijí spokojeným životem. Nevím, co mě na tomhle dokumentu děsilo víc....jestli popis hrůz, kterých se je schopen člověk na člověku dopustit, nebo lehkost, s jakou o nich samotní vykonavatelé tohoto politického teroru hraničícího s genocidou mluvili, či naprostá absence nejen individuální ale i celospolečnské sebereflexe tohoto hrozného období indonéských dějin. Jeden z nejsilnějších dokumentů, jaký jsem kdy viděl. ()
Klobouk dolů před člověkem jménem Joshua Oppenheimer, jeho umanutostí a odvahou... ()
Hodně silný a nepříjemný zážitek, tedy za předpokladu, že vám nepříjde normální, když se moderátorka diskusního pořadu v národní TV obrací s úsměvem na sveho hosta se slovy: ".. Anwar and his friends developed a new more efficient system for exterminating communists. It was more humane, less sadistic and avoided excessive violence." Protože v Indonésii to za normální stále ještě je (a nejedná se o formát ala Tabu). A samozřejmě se dostane i na chladnou demonstraci tohoto jeho vynálezu, a to přesně na místě, kde opakovaně "gangster" zabíjel - Anwar údajně ~1000 vražd; celé čistky odhad milion zavražděných během jednoho roku. Nápověda pro náruživé domácí kutily -> použil drát a pytel. Podobných absurdně perverzních nepochopitelných situací jsou celé (pro mě dosti dlouhé!) dvě hodiny narvány k prasknutí. Aktéři z čistek z let 60-tých hrají sami sebe ve fiktivním filmu, netušíc, že z toho bude nakonec trochu jiný dokument, než si původně myslí. Víc k tomu teď nemám chuť psát. [80%] ()
Zabít člověka je špatné, to chce film říct? Či, že i dnes se lidé chlubí zabíjením ve velkém? Či, že vrazi se stávají váženými občany? Či, že politici hrají na city davu a řeknou cokoliv? A nakonci je nám blivno z nás samotných? Nic to vlastně neříká, jen ukazuje již dávno odhalené a opakující se. ()
So stopážou to režisér určite prehnal, no ako tu píše niekto iný, je to potrebný pľuvanec do tváre súdnemu dvoru v Haagu, aj celému nášmu "demokratickému" systému. ()
Unikátny dokument, nie pre slabé žalúdky. Odhaľovanie základu zla a ako ľudia dokážu racionalizovať aj to najkrutejšie správanie. ()
Reklama