Něžné vlny

Odcházel jsem z kina a v uších mi zvonilo... Na tváři blažený připitomělý úsměv a na kalhotech pár kapek první krve. Nebojte, ne ze studenta Šmída, ale z jedné zrzavé propasti hříchu. Moje ruka v kapse kalhot zádumčivě potřásala (ne, verbale, tím opravdu ne!) svazkem klíčů, po čtvrtstoletí laskání neviditelnou rukou trhu vyleštěnými do sametova. Reklamní billboardy podél cesty na mě majetnicky pomrkávaly, jak blahé paměti pěticypatá hvězda na fasádě sídla ÚV. Samozřejmě všechno dobře dopadlo. Pár studentů přišlo na Národní o zuby, Strana přišla o vedoucí úlohu a zrzavá mořská panna o panenství. Jo, a jeden mlátička z Pohotovostního pluku o koule (a když ne o ně, tak o hrdost určitě). Byl jsem happy, byl jsem dojatý. Я был счастлив. Přitom po traileru jsem se dost znechuceně ušklíbnul, že tuhle hrůzu tedy ani náhodou! Třeskutý humor a hřiby jak z Mrazíka? (Pamatujete, jak tam medvíďata běhala po zadních a v náručí nosila stejné monstr hřiby?) Jenže mraku z Černobylu člověk neunikne. Nakonec jsem se k Něžným a nostalgickým vlnám dostal i já, jak slepý k houslím. Podobně jako velký Vojta na Národní, případně jako malý Vojta spolužačce pod sukni. Týdeník, úvodník, „Nezapomeňte tento film ohodnotit na ČSFD" a už to jelo. Na plátno vyběhly spermie a byl konec. Ne filmu, mé mrzutosti. Hravý pan Vejdělek mé obavy hravě převálcoval a nakonec za skotačivého bušení do kláves klavíru úplně pohřbil. Přímo tam pod těmi okny. Nadsázka až na půdu (na které se zabednil jeden domnělý paroháč), romantika jak z praku a jedna bílá laboratorní myška, která zacupitala pod sukýnku na patách sedící školačky. Chlapec holčičce odvážně zalovil pod sukní, chvíli tam šmátral po myšce (a po myšce?), pak ji polapil a ... a myšička byla najednou zrzavá! Vejdělku, Vejdělku, ty čímane jeden! Ty máš z prdele kliku, že netočíš v Americe. Dopadl bys jak Polanski! ;-) (27.01.2014)

"Teda to je nechutný !! Podívej se !! Oni si snad holej i podpaždí !!" ;) Kýčovitá poezie na setrvačník, ještě vyprázdněnější než další rádoby nostalgické bijáky, jež Vejdělek "vykrádá".. Další překrásná a milá Vyprávěj!da pro uplakané nostalgiky s obsesivně fetišistickými obtížemi, které eskalují ve výkřiky typu "Takovou teplákovku nosila moje máma !!".. A tak jen zvažuji, zda mě víc irituje účes Hynka Čermáka nebo ta zoufalá scéna z revolučního náměstí, s níž si Vejdělek honil triko již při propagaci.. Podvratné (či naopak jakkoli konejšivé) asi jako pohlazení obuškem od fízla.. (17.11.2018)

Nikdy bych sama sebe netipla na to, že se mi bude po dlouhé době líbit český film, a hle, vida ho! Výborný Hynek Čermák i Táňa Pauhofová v sondě do života cholerického smolaře, který právě tu druhou vlastnost předal synovi. Lokace byly perfektně vybrané a já se vlastně celý film jen tak usmívala, neboť zkušenosti s cholerikem mám a to se fakt jedna nenudí. Takže za mne dobrý! (27.11.2021)

Vejdělkovi komerční počiny mam poměrně rád, ale Něžné vlny mi přijdou jako totální přešlap. Sice opět nezklame technická stránka nebo vizuálně krásné interiéry, či exteriéry, jenže sebeironický příběh s hromadou náhod nefunguje. V pozadí blížícího Sametové revoluce vás postavy příliš nezajímavý, přispívá k tomu i fakt, že hlavní herec Robert Cejnar vypadá jak Justin Bieber. 50% (18.12.2014)

pohodová oddechovka (byť příběhově poněkud mdlá),u které jsem se párkrát i vydatně zasmál a upřímně jsem ani nic víc od Vejdělka nečekal.Herecky nejlepší (a nejzábavnější) ve vedlejších rolích,kde si svůj standartd odvedou Hynek Čermák,Táňa Pauhofová nebo Jan Budař.V hlavních rolích to pak po hříchu až taková sláva není.Lucie Šteflová si odvede svoje a je dostatečně hezká,ale Robert Cejnar zrovna nepřesvědčil...60% (29.05.2014)