Králové léta

Publikum v narvaném kině kolem mě mi při projekci přišlo o poznání vstřícnější než já. Ne že bych tento film sledoval s nezájmem nebo že bych se nezasmál pár slušným fórkům, ale popravdě mě to celé spíš jen... nudilo. Snad je to mým věkovým odstupem od hlavních postav, že mi jejich problémy přišly nicotné a vzdálené, a příliš sympatií jsem si k nim nenašel. Což je zrovna u tohoto filmu dost problém, protože nějaký příběh zde hraje až druhé housle, a akcent je zde položen právě na postavy. Herecké výkony jejich představitelů mi přišly spíše slabší (zvláště Erin Moriarty je vážně strašná), a extrémně mě iritovaly ty jejich umělé fousky (protože nevěřím, že byly pravé). Pokud jde o celkové technické zpracování, hodnotím ho jako slušný řemeslný standard, který neurazí, ale ani nenadchne - osobně mám třeba pocit, že stejným stylem kamery se dneska točí většina podobné (rádoby)nezávislé produkce, a podobné filmy mi už začínají v hlavě splývat. Když si k tomu přidáte variování notoricky známých motivů (milostný trojúhelník, generační propast, hledání identity...), kterého jste zde svědkem, nemůžete se ubránit dojmu, že se vám tento film skoro jistě za chvíli spolehlivě vykouří z hlavy, protože splyne s hromadou podobných filmů, kterých jste už museli vidět mraky. (29.04.2014)

Odchází mi přítel. Stojím na bahnitém břehu řeky Styx a sleduji jak se Cháronova loďka za vrzání vesel pomalu vzdaluje v mlhách. Ještě vidím jeho siluetu i ten typický úsměv co jsem měl tak rád, ale už je vlastně pryč... Obolos již byl převozníkovi zaplacen. Nejde dělat vůbec nic. Nic!!! V duši mám bolest a tak jsem si řekl, že milý film o přátelství, o partě kamarádů v lese označený dokonce jako komedie bude to pravé. Koneckonců tu leckdo nešetřil superlativy a padlo zde i přirovnání k mému milovanému Malickovi. Očekávaje od filmu asi něco víc jsem si jej pustil. Film je točen v amerických reáliích  a tomu odpovídá i samo vyprávění. Pochybuji, že Amíci znají čundry jaké jsme my zažili za totatlity. Celá příroda patřila jen nám, lesy nebyli ničí a nikdo vás z nich nevyháněl pomocí dronů s termovizí. Mohl přijít hajný, ale když viděl, že se chováte jak máte, chvilku pokecal, zakouřil a šel dál. Případně doporučil další místo s pěknou zátokou či skaliskem. Hoši z filmu si žití v lese vzali po americku. Tedy když už, tak s barákem. Ale i tak v tom mile zaznělo to rebelství mládí a puberty, kdy se z milovaných rodičů najednou stávají trapní exoti se kterými opravdu nejde žít pod jednou střechou. Jenže většina rebélií vydrží jen tak dlouho dokud nedojdou zdroje a v případě nezkušených zálesáků nucených chodit pro potraviny do nedalekého KFC zdroje dochází setsakramentsky rychle. když pak někoho napadne prozradit ono tajemné místo dívkám, věděl jsem, že k závěrečným titulkům už nebude mnoho minut. Nevím jestli to bylo mou fakt mizernou náladou, nebo podivnými dialogy a hodně zvláštní místy až strašidelnou postavou Biaggia. Zkrátka balzám jež jsem ve filmu hledal jsem nenalezl. A možná je to nakonec dobře, aspoň že mně k tomu všemu ještě nerozsekal film. Dávám tedy jen za 2 hadí uštknutí. * * (12.08.2023)

Taková malá letní pohodovka o přátelství a o soužití s rodiči, kterých měl snad každý z nás jednou za čas plné zuby. Biaggio je jedna z nejdivnějších filmových postav jaké jsem kdy viděl, za celý film se o něm člověk nic nedozví, kromě toho, že je to pomatený magor s dobrým srdcem. Jeho postava by vydala na celý film. Celkově není moc co vytknout, Králové léta jsou prostě malý a upřímný film. A mě se líbil. 75% (08.08.2016)

Kdo záviděl dobrodružství Tomu Sawyerovi a Huckleberrymu Finnovi, bude mít k závisti nový důvod, neboť Joe i Patrick (Biaggio se, jakožto neinstitucionalizovatelné individium, nepočítá) si svoji krátkou svobodu užívají tak plně, jak to dovedou pouze děti... Kouzelný výlet do vakua mezi ztraceným dětstvím a dospělostí v nedohlednu, provázeného nejvyšším stupněm opovržení k osobám, které nazýváme rodiči i nejistotou ze sebe sama, kdy jeho první polovina je slastnou směsicí vzrušení, těšení se z přírody a radosti z volnosti, s kamerou oprašující vlastní, hluboko zapadlé zážitky z prázdnin, letních lásek a osobních rebelií, ač sarkasmus otce Toye byl už tak trochu přes čáru a humor Keenanových poněkud tlačený, zbytek filmového času jakoby přebíral nevyhnutelnost konce nového bytí a spolu s ním odkráčel do stavu nezáživného vystřízlivění... Sladký Nick Robinson, skvělý soundtrack, milé pokoukání. (30.12.2013)

Přesně ten typ filmů, co teď hodně letí. Nezávislé vážné komedie, které si plynou ve svém poklidném tempu, nemusí se každému zamlouvat, ale většinou asi až tak moc nevadí. Sranda to moc není, pokud se chcete opravdu zasmát, ale má to svoje kouzlo. Tohle je zrovna určitá snaha jít proti dospělým trochu jinou cestou. Ten film je dobrý, je nápaditý, má zajímavé scény, zajímavé postavy, Biaggio je naprosto výborný. Není to moc velká sranda, je to celkem vážné, ale líbí se mi filmy, které dokáží spojit dnešní svět s přírodou a nevyznívá to jako zbytečná agitace. (09.02.2014)