Králové léta

Nečekala jsem ani, že se tak královsky pobavím u tohoto filmu. Když pominu ten nereálný základ ( jako například, že když si někdo jen tak postaví dům uprostřed lesů, tak jim na to nikdo nepřijde; dovolování si na policisty apod..), tak musím zhodnotit celkový dojem z filmu a ten byl více než dobrý. Naprostá většina hlášek, které neztrácely na pádnosti už díky tomu, že herec, který měl možnost je říkat, nehnul ani brvou... Líbily se mi i občasné detailní záběry přírody. Nejvíce mě ovšem pobavil Moises Arias už jen svým vzezřením :-D. P.S. Myslím si, že film je také docela dobře ztvárněnou vidinou snu, který měl snad každý - žít někde sám bez všeho hluku a zmatku kolem. I to dětské myšlení se mi moc líbilo :-). (22.08.2014)

Miliardu zábavných a pravdivých scén ze života s prudícími rodiči často zpomaluje až příliš vášnivý střih a hlavně kopa nevěrohodných dialogů jak mezi dospělými, tak i puberťáky. Anebo jsem na tuhle letní indie žánrovku zrovna neměl úplně sluníčkovou náladu, taky možnost... Každopádně už špinaví, smradlaví pralidé nepochybně věděli, že pozvou-li si dva chlapi do jeskyně ženskou, bude zle! (20.07.2014)

Boha! Chce se to tvářit jako oduševnělý snímek o útěku teenagerů do divočiny, ale příběh je tak plytkej a děj nahodilej, bez emocí nebo hloubky, že to musí urážet každého trochu náročnějšího diváka. Chce se to tvářit jako drama i jako komedie, ale není to ani jedno. Chce to ukázat křehkost dospívání, ale ukáže to bandu kluků, kteří postaví chtrč v lese a u toho zabijí pár nevinných zvířat... (01.11.2019)

Odchází mi přítel. Stojím na bahnitém břehu řeky Styx a sleduji jak se Cháronova loďka za vrzání vesel pomalu vzdaluje v mlhách. Ještě vidím jeho siluetu i ten typický úsměv co jsem měl tak rád, ale už je vlastně pryč... Obolos již byl převozníkovi zaplacen. Nejde dělat vůbec nic. Nic!!! V duši mám bolest a tak jsem si řekl, že milý film o přátelství, o partě kamarádů v lese označený dokonce jako komedie bude to pravé. Koneckonců tu leckdo nešetřil superlativy a padlo zde i přirovnání k mému milovanému Malickovi. Očekávaje od filmu asi něco víc jsem si jej pustil. Film je točen v amerických reáliích  a tomu odpovídá i samo vyprávění. Pochybuji, že Amíci znají čundry jaké jsme my zažili za totatlity. Celá příroda patřila jen nám, lesy nebyli ničí a nikdo vás z nich nevyháněl pomocí dronů s termovizí. Mohl přijít hajný, ale když viděl, že se chováte jak máte, chvilku pokecal, zakouřil a šel dál. Případně doporučil další místo s pěknou zátokou či skaliskem. Hoši z filmu si žití v lese vzali po americku. Tedy když už, tak s barákem. Ale i tak v tom mile zaznělo to rebelství mládí a puberty, kdy se z milovaných rodičů najednou stávají trapní exoti se kterými opravdu nejde žít pod jednou střechou. Jenže většina rebélií vydrží jen tak dlouho dokud nedojdou zdroje a v případě nezkušených zálesáků nucených chodit pro potraviny do nedalekého KFC zdroje dochází setsakramentsky rychle. když pak někoho napadne prozradit ono tajemné místo dívkám, věděl jsem, že k závěrečným titulkům už nebude mnoho minut. Nevím jestli to bylo mou fakt mizernou náladou, nebo podivnými dialogy a hodně zvláštní místy až strašidelnou postavou Biaggia. Zkrátka balzám jež jsem ve filmu hledal jsem nenalezl. A možná je to nakonec dobře, aspoň že mně k tomu všemu ještě nerozsekal film. Dávám tedy jen za 2 hadí uštknutí. * * (12.08.2023)

Popravdě řečeno mi na filmu objektivně vadilo docela dost věcí (v čele s podle mého názoru nepříliš přesvědčivými dětskými herci - kluci z Mud od Jeffa Nicholse jsou o několik tříd výš), ale přesto má v sobě něco, čím jsem se nechal okouzlit. Příjemné nezávislé pokoukání. (10.09.2013)