Milenci z polárního kruhu
Los amantes del círculo polar
Les Amants du cercle polaire
Lovers of the Arctic Circle
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Gonzalo F. BerridiHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Najwa Nimri, Fele Martínez, Nancho Novo, Maru Valdivielso, Ángela Castilla, Pep Munné, Joost Siedhoff, Beate Jensen, Jaroslaw Bielski, María Isasi (více)Obsahy(2)
Může-li existovat věčný sníh, proč by nemohla existovat věčná láska? Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.
Námět by se mohl zdát poměrně banální. To, co z něj však činí filmové dílo mimořádné hodnoty, je způsob, jakým jej talentovaný scenárista a režisér vypráví. Jak kdosi velmi trefně poznamenal: „...tento film je z těch, o kterých se dá těžko mluvit. Ten se prostě musí vidět!"
Magickou atmosféru vyprávění dotvářejí impresivní záběry Medemova kameramana Gonzala Berridiho, stejně jako působivá hudba dalšího Medemova stálého spolupracovníka, Alberta Iglesiase. Film byl nominován na národní cenu Goya za nejlepší původní scénář, na MFF v Benátkách 1998 byl uveden v hlavní soutěži.
(Česká televize)
Recenze (164)
Čo je napísané, je napísané. Maktub. Nestane sa moja vôľa, len vôľa Božia. A vôľa osudu. Všetko je vopred nalinkované, môžem robiť, čo chcem, osudu neuniknem. Kde ma, Bože, položíš, tam budem ležať. A muchy, zožerte si ma. Presne tak... to nie je. Extrémna osudovosť je tu zobrazená takým zvláštnym "medemovským" štýlom, že to vo mne zanechalo len akýsi neurčitý chlad... asi ako spoza toho polárneho kruhu. ()
Po půlnoci už přeci jen člověk nedává tolik pozor, aby zaznemanel tu nádheru, kterou sleduje. Možná proto na mě neměli Milenci takový dopad. Přesto mě udivovala snaha Medema o originalitu. Když překousnete možný rodinný incest (heh) a kulhající poslední čtvrthodinku, budete rozhodně nadšeni. Otto-Ana...no moje jméno by k nim neštýmovalo vzhledem k tomu, že není palindromem ani co se na nehet vejde.... :), takže raději jen Otto+ Ana ()
Pane Bože, to byla břečka. ()
.. Život je kruh. Nenechte se ale mýlit. Neznamená to, že osud je předem daný. To, jak náš kruh bude velký, jestli bude pravidelný, to si volíme My. Tím jak po své cestě kráčíme .. .. Není začátek, ni konec .. .. Neexistuje náhoda, ale vše se od ní odvyjí .. .. Je tak jednoduché myslet jen na sebe. Tak jednoduché, že to děláme všichni .. .. Je tak jednoduché jednat hloupě. Tak jednoduché, že to děláme všichni .. .. Milovat znamená být zodpovědným i za toho, jemuž lásku dáváme a jehož lásku přijímáme. Proč si váhu té zodpovědnosti tak málo lidí uvědomuje a cení .. .. Na místa svého kruhu a kruhů nám blízkých či osudem spjatých se pravidelně vracíme. To jak probíhala naše předchozí návštěva se odráží v tom, jak probíhá ta přítomná .. .. Je těžké být lidským všemi aspekty. Přináší to až moc chyb do našeho rozhodování .. .. Život je kruh. Cesta po něm je nekonečná, každým krokem povědomější. A bolestnější .. .. Nechce se mi za to děkovat, opravdu ne. ()
On a ona. Vyprávění, které se pohybuje na pomezí standartní dějové linie a flashbacků, umně namíchaných do jediného plynulého celku. Souvislosti mezi vším, na každém kroku. Otto a Ana se stávají sourozenci poté, co Ottův otec pojme za ženu Aninu matku. Mezi nimi je ale něco jiného. Nikdo to neví, protože v jejich rodině se příliš otevřenosti nenosí (Otto neví, kde pracuje jeho otec; později otec neví, kde pracuje Otto). Otto je fixovaný na matku, ale citovou náplastí se mu stává Ana, která v něm vidí reinkarnaci zemřelého otce. Když matka umírá, odchází ode všeho pryč. Stává se pilotem, neboli tím, co měl od dětství nejvíce fixované ke svému jménu; létá daleko na sever. Ana prchá za polární kruh, který se jim stal určitým středobodem existence. Ve vzduchu visí setkání dvou lidí, jejichž citový život nikdy nebude normální. Tvůrci využívají bizarních situací a absurdních rozhodnutí postav k zrcadlení nesmyslnosti a osudovosti těch vztahů, které člověka pohlcují, ale nedovolují mu pro vlastní odlišnost pokračovat běžnou cestou. Otto s Anou tak putují na sever, očekávajíc toho druhého, aniž by museli cokoliv svým blízkým přiznávat. Stačí jim dostatek vzájemné podobnosti. Některá dějová odhalení se zdají být zbytečná, přesto se z nich těšíte - viz celá linie s německým pilotem a rodinnými souvislostmi. Scénář je jedním velkým řetězcem drobných překvapení, setkání i míjení se, uzavírajících se kruhů, přičemž poetika "beze slov" se k závěru stává jedním velkým tragikomickým kolotočem. Film mi slzy v očích nezanechal, ani mě nijak zvlášť emocionálně nedrtil, přesto pro svůj obsah i zpracování zůstává velkým zážitkem. Jo - scéna v prodejně s kupováním srdce je dokonalá. ()
Žiadnemu z režisérov sa nepodarí tak rýchlo dostať moje emócie mimo kontroly...Julia Medema právom radím na môj režisérsky piedestál - najviac ma na ňom fascinuje ako dokáže prepojiť jednotlivé detaily tak, že pôsobia sugestívne. Príbeh stavia na fantazijných predstavách, túžbach hlavných postáv, nejednoznačnosti a rôznych symboloch. Tentokrát je určujúcim pocitom príbehu zvláštne ironický fatalizmus. ()
Musím s potěšením přiznat, že si mne španělská kinematografie získává na svou palubu… Již dříve jsem dostala příležitost seznámit se s výbornými režiséry. Pány jako kupříkladu Amenábar, Almódovar a právě Medem, díky nimž mohu španělskou tvorbu zařadit do pomyslného žebříčku. Julio Medem opět nezklamal a i nyní potvrzuje své kvality…. Příběh, který vás oněmí a s úžasem zjistíte, jak hluboce se vám vryl pod kůži. Že ne? Ale ano! Nebraňte se, není se čeho bát, jen usedněte, nechte plynout čas a sledujte naplno milostné vyprávění osudové lásky viděný ze dvou rozdílných úhlů pohledu. Děj plný zvratů, vzpomínek na dětství, souhry náhod, očekávání. Čas změn a proměn střídající se se smutnými okamžiky. Křehký příběh lásky v ústřižcích, které mne tak bavilo skládat. Mladí lidé, svobodní a volní jako vlaštovky z papíru, jejichž utajená láska až za hrob hory přenáší, bláhoví milenci dorozumívající se beze slov pouze gesty a letmými pohledy. Láska si umí vytvořit pevné pouto, tudíž nacházejí skulinky a neustále si k sobě hledají cestu… Nastávají nečekané situace, kdy život proběhne před očima doslova v jedné vteřině… Kdo za to může? Osud? To on svedl je? Jen hraje si s nimi jako s loutkami a především na něm závisí, za jakou nitku zatahá. Jednou spojí je, podruhé rozdělí. Ne vždy jsou jim náhody nakloněny. A proto blízký člověk, o kterém si myslí, že je daleko, se ve skutečnosti nachází blíž, než by se dalo očekávat. Dost už slov, těch stačilo by. Jen závěrem přiznám se, že snímek zakotvil se v hlavě a neopustil myšlenky mé, dokud neusnula jsem. ()
Isteže, obdivujem Medemovu schopnosť splietať a rozplietať, unášať i zastavovať, konštruovať a dosiahnuť stanoveného cieľa. Celé to romantické fluidum, akási povznášajúca reminiscencia pradávneho romantizmu 18. storočia, v ktorom nevšední hrdinovia prežívali nevšedné okamihy a udalosti, dostávali sa do víru času a priestoru riadeného vyššou mocou osudu je, ak je vskutku práve to spôsob, akým zručný tvorca svoje menu podáva, očarujúce. Zreteľne vnímam plochu subjektívnej reality, ktorá nám je vo filme predkladaná. I dichotomický princíp, kedy sa nám dostáva jediného rozhodujúceho momentu z pohľadu chlapca, neskôr muža a dievčaťa, neskôr ženy. A tiež zamlčanosti, otvoreného poľa, nedopovedanosti, ktorá pomáha odvracať zrak od nezreteľnej, až takmer absentujúcej zápletky k prostému plynutiu príbehu. Avšak práve uzamknutím do chladného severného pólu, ktorý všetko prepája, vzniká odťažitá konštrukcia, ktorá sa ma nedotkla. Láska, ak má oklamať moje zmysly, musí byť vášnivá, horúca, nevypočítateľná, hravá, tiež však neúprosná, nenávistná a sebecká - nie len rafinovane naaranžovaná, inteligentne zinscenovaná a precízne zohraná dvojicou osudom predurčených jedincov. Na niektorých miestach sú už pokusy o prepojenie do dokonalého tvaru vyslovene násilné. Aj preto sa u mňa výpoveď míňa účinkom. S odstupom mi to navyše príde ako dosť banálny film. 60% ()
Spôsob, akým je celý príbeh zaľúbenej dvojice prerozprávaný, ma zo začiatku iba silno zaujal, neskôr však priam až magicky očaril. Možno tu je trocha veľa náhod, ale prečo nie? V živote je možné takmer všetko, aj takýto prapodivný sled udalostí. To je ako vyhrať na športke, človek s tým moc nepočíta, ale raz za čas sa to jednému z mnohých miliónov podarí. Samotný príbeh tu pekne dotvára perfektná hudba, môžem len odporúčať. 80/100 ()
Krásný film, který se mi velmi líbil. Představitelé ústřední dvojice postav, Otty a Any, jsou výborní a jejich vysoce nepravděpodobný příběh je vyprávěn sympatickou formou, která střídá pohledy obou postav - to je jedna z hlavních předností tohoto snímku, Při sledování jsem se ovšem nemohl ubránit dojmu, že jsem zatím od Medema neviděl žádný další film, který by se mi líbil tak jako SEX A LUCÍA, který stále považuji za režisérův nejlepší film (a jeden z mých nejmilejších filmů vůbec). Je to právě téma sexu, ve kterém podle mě Medem exceluje - nevybavuje se mi jiný současný tvůrce, který by v současné protivně přesexualizované filmové produkci dokázal s takovým umem na filmovém plátně sugerovat autentický a intimní zážitek ze sexu - na tomto poli je pro mě Medem králem, který nemá konkurenci, a k jehož filmům mám z tohoto důvodu velmi blízký, skoro až niterný vztah. Škoda, že MILENCI ZE SEVERNÍHO PÓLU se tomuto mistrovství jen blíží - scéna, v níž Otta potají v noci navštíví Anu v jejím pokoji, je však úchvatná, a tvoří jednoznačně vrchol celého filmu. O to víc zamrzí, že zbytek filmu tak dobrý není, a ze zvláštního závěru jsem vyloženě zmatený. Jak chápat onen dvojznačný konec? Kdo to ví, odpoví... ()
Velmi neotřelé již tím, že horkokrevní jižané dávají přednost studenému jihu. Což ovšem rozhodně není nejdůležitějším aspektem filmu. Láska, nenávist, míjení, šťastné i nešťastné náhody, z této směsi Medem vytvořil okázalý cirkus citů, barev a vizuálních zážitků. ()
Sex a Lucía je pouze jedna, ale jedním dechem dodávám, tento Medemův snímek za ním o moc nezaostává a především Julio Medem je u mě PAN " vypravěč " lidských příběhů a osudů..... a ten konec, to byla jedním slovem NÁDHERA. Proč se mi na jazyk dere věta, že vzít si to " do parády " hollywoodská produkce, dočkáme se hodně " nepříjemného závěru a totálního vystřízlivění ". p.s. co se týče kamery, střihu a hereckých výkonů stejné jako u Sex a Lucía ( tedy bez nejmenších námitek, na nejvyšší možné úrovni ) . Naprosto přirozené! ()
Moje prvé stretnutie s Juliom Medemom nedopadlo nijako slávne. Milenci sú určite nadpriemerným filmom, ktorý mal na to, aby bol mimoriadnym. Nestalo sa, a hlavnú vinu na tom má scenár, z ktorého ani herci nedokázali vyťažiť maximum. Rašomonovské pohľady z dvoch strán už neprekvapujú, skôr zakrývajú istú bezradnosť. Opakujem, že film je nadpriemerný a vôbec neľutujem, že som ho videl. ()
tvorba julia medema ma stale viac presviedca o tom, ze je daleko lepsim filmarom ako vele uspesny pedro almodovar. medem je majster filmovej naracie, jeho hra s prvkami nahody, prepojenia, vitazstiev, sklamania, lasky, ma uchvacuje ako nic na svete. milenci zo severneho polu su krasnym filmom o vyssie spomenutych veciach. ()
Snad potřeba světu ukázat, že milenci se vyskytují i za severním polárním kruhem. jiný důvod, proč byl tnhle film natočen neznám. ()
Ale áno, ja verím na osudové náhody. Sama som zažila pár náhodných situácií, pri ktorých som si povedala, že boli presne ako z filmu. Na jeden film ich tu bolo síce veľa, ale netreba zase všetko brať vážne. Treba sa nechať unášať na magickej vlne tohto príbehu. Do polovice ma to nejako extra neohúrilo, ale druhá polovička bola parádna. ()
První film režiséra Julio Medema, který jsem viděl. Rozhodně zajímavý a originální. Minimálně VELMI dobrý. Rozhodně 4*. Myšlenka míjení dvou lidí, kteří stojí vedle sebe, jeden druhého svým konáním ovlivní (například takovou drobností, jako cigaretovým kouřem), ale vlastně se nepotkají, je jedinečná - na druhou stranu jsem měl pocit, že už toho je v některých chvílích moc. Po přesunutí děje do Finska přestal být film křišťálově čistý. Přesto stojí MIlenci polárního kruhu za to. ■ Výborný komentář napsal FateKEEPER. Cituji kousek (lépe bych to nenapsal): "Ve vzduchu visí setkání dvou lidí, jejichž citový život nikdy nebude normální. Tvůrci využívají bizarních situací a absurdních rozhodnutí postav k zrcadlení nesmyslnosti a osudovosti těch vztahů, které člověka pohlcují, ale nedovolují mu pro vlastní odlišnost pokračovat běžnou cestou. Otto s Anou tak putují na sever, očekávajíc toho druhého, aniž by museli cokoliv svým blízkým přiznávat. Stačí jim dostatek vzájemné podobnosti." ()
Po Zrzavé veverce můj druhý Medem v pořadí. Nevím proč, ale něco z atmosféry filmu mi silně připomínalo Tykwerovy Zimní spáče. Možná ty náhody, které rozhodují o našem příštím osudu - občas neškodí, když si to člověk uvědomí. Film je poskládán střídavě z pohledů Otta a Any a všechno do sebe zacvakne až na konci. Vynikající. ()
Nebude náhodou, že ani další Medemova ponurá romantika mě neoslovila, jeho kombinace osudovosti, milostné tragiky a dvojitých pohledů nepůsobí skutečně díky melodramatickým postavám, které v jeho filmech nežijí, jen se tak potácejí... ()
Tento film je poriadne ...ako to nazvať... ÉTERICKÝ!!! Vznáša sa nad ním jemná aura tajomnosti, opojenia, sexuality a milostnej alchýmie. Dvaja hlavný predstavitelia zacyklený v kruhu života so všetkými strasťami a slasťami, zakázaným aj povoleným. Tragické, krásne...osudové! Podporené nádhernou prenádhernou formálnou stránkou aj zaujímavým prostredím(prostredie okolo fínskej chaty..ach!)...Medem hrá poriadne na city ale ani ja si neviem racionálne zdôvodniť, prečo už druhý krát po tak výbornom filme (pred tým Sex a Lucia) nedávam plný počet!!! ()