Lady a Tramp

Příběh Romea a Julie ve psím provedení se šťastným koncem a určený pro děti. A nejen pro ně. Film jsem viděl jako malý kluk asi před třiceti lety v kině, v té době se hrálo hodně dysneyovek, ale oproti jiným, si tento film pamatuji nelépe. Což samozřejmě nebyla pravda, neboť po včerejším shlédnutí jsem zjistil, že z příběhu už jsem hodně zapomněl, ale zůstaly chutě a pocity. Vím, že v dětství na mne silně působily vztahy mezi oběma hrdiny, nechápal jsem, proč náhle Lady Trampa nechce, když se ve psím útulku dozvěděla některé intimnosti z jeho života. Vůbec všechny zmínky o antouškovi, jeho povoz, psí útulek a možnost, že psa někdo utratí, ve mně vzbuzovaly ohromný pocit nebezpečí a strachu o hlavní hrdiny. Scéna, kdy Baryk skončí pod převráceným povozem a vy máte za to, že zemřel, je tak silná, přestože velmi jemně pojednaná, že i dnes mne vzala u srdce a byl jsem moc rád, když jsem v závěrečném happy endu zjistil, že Baryk žije. Nedalo mi to, abych při sledování filmu nesrovnával dřívější dysneyovky se současnými animáky. Lady a Tramp je zvláštní film, není to pohádka, pokud jako pohádku nechápete to, že zvířata spolu mluví, ale mluví jenom mezi sebou a nikoliv s lidmi. A když už jsme u toho mluvení, nikdo nepronáší hlášky, ale smysluplné věty, které slouží příběhu. Jako v každé správné klasické dysneyovce se i tady zpívá, ale opět nikoliv samoúčelně, jak tomu bývá dnes. Jo to byla doba, kdy se ještě točily krásné animáky a kdy byl obsah příběhu důležitější, než forma jeho vyprávění. P.S.: Moje dvě kočky mne donutily, pod hrozbou poškrábání, dopsat tuto doušku: Tento sentimentální film vyzdvihuje neexistující city u psí rasy a naprosto politicky nekorektně vyobrazuje členy nejušlechtilejšího živočišného druhu, to jest kočky. (14.12.2005)

Nádherná pohádka pro nejmenší. To byli ještě krásné a nekomplikované pohádky. A nádherně nakreslené. Dobře ve srovnání s dnešními pohádkami nic moc, ale když vezmu v jaké době to vznikalo.... Když jsem uviděla tetiny kočky, tak jsem se si vzpomněla, jak jsem se jich jako malá bála. Pěkné vzpomínky:) (23.01.2013)

Disneyho klasika je ozdobená další z ikonických scén, ve které si Lady a Tramp společně pochutnávají nad romantickou špagetovou večeří. Skvělá animace je samozřejmostí, písně jsou ve snesitelném množství a část okouzlující atmosféry vyplývá z toho, že tento film pro děti vznikl v polovině 50. let. I proto Tramp nenuceně oslovuje Lady jako "bitch". (13.08.2012)

Už jako malá jsem měla tuhle pohádku moc oblíbenou a když jsem se teď k ní dostala po tolika letech, ani trochu mě nezklamala. Stará poctivá disneyovka, s typickými sborovými písničkami, romantickými západy slunce a hezkým příběhem. Nejvíc mě pobavila dvojice italských číšníků, kteří obsluhují Lady a Trampa u večeře, to jsem se fakt zasmála :D (29.09.2011)

Ano, je to hezké, ten příběh je pěkný, ale vzhledem k tomu, že už ho člověk viděl mockrát v modernější podobě, už to není úplně ono. Na druhou stranu je tohle snímek 60 let starý. Opět se ukazuje, jak moc je Hollywood závislý na myšlenkách, které tvůrci přinesly už dávno, a nejsou moc schopni o nějakou zásadní inovaci. Škoda, že jsem tenhle snímek neviděl dřív. A škoda, že jsem ho viděl s českým dabingem. (24.01.2014)