Bakaláři - Série 7 (1978) (série)
Obsahy(1)
Na každého jednou dojde, i na starého mládence, pro kterého hospoda, kamarádi a vínečko byl celý svět... Povídka vypráví o starém mládenci – hospoda, kamarádi, vínečko, to byl jeho svět! Ve dne pracovitý a všemi vyhledávaný zedník, večer stejně vyhledávaný společník. Takový život vedl až do svých 45 let, kdy pro něho nastal osudný den. V hospodě při popíjení s kamarády se seznámí se svobodnou sestrou (L. Geprtová) hostinského (V. Menšík) a protože má pocit, že ona jediná mu rozumí, rozhodne se se Zuzankou okamžitě oženit. Jeho kamarád Karolko (J. Moučka) je oddávající úředník, a tak jeho úmysl za přispění přátel hned v noci realizuje. Jenže ráno se Jožin probudí a v posteli leží jeho novomanželka a on si uvědomí, co se stalo... (Česká televize)
(více)Recenze (18)
Agitka o tom, že v době normalizace by měl být každý sezdaný a vychovávat Husákovy děti (?). Přestože Jiří Sovák byl za svého života známý nočními tahy s přáteli, jeho opilec působí nepřesvědčivě a hostinský Vladimíra Menšíka jej herecky totálně převálcuje. Příběh také působí dost křečovitě, pero scénáristovo asi řádilo dost významně. Libuše Geprtová se nesměje snad ani na jediné fotce v galerii na ČSFD a podobně je tomu i v tomto snímku. Papundeklové interiéry jsou hrozivé, takže kladem je snad pouze excelentní obsazení. ()
Co já si pamatuju, tak oni ti Bakaláři byli vždycky takový levný studiový a narychlo natočený tv inscenace, který neměly žádný zvláštní kvality, i když v nich hrály skutečný hvězdy. Jožin je toho skvělým příkladem. Sovák se v počátku bodře potácí hospodou, hlaholí se sousedy a přestože byl i v civilu zasloužilým alkoholikem, tahle role prostě nepůsobí moc přesvědčivě a myslím, že to chlapci moc nezvládli. Navíc tam jsou dva naprosto absurdní úkazy. Otroubená Geprtová, čerstvě zapuzená svou dlouholetou láskou, najednou v hospodě kejvne na nabídku k sňatku prvnímu smradlavýmu ožralovi, kterej se jí přimotá do cesty, to vážně nepůsobí moc uvěřitelně. Dále pak Sovák, kterej celej večer vyřvává nějaký kecy o staromládenecký svobodě a posmívá se ženatým kámošům, se následující okamžik pustí právě do nabídek sňatku první sukni, která se kolem něj mihne a světe div se, taky vzápětí ten sňatek uskuteční; nevím, nevím, ale já bych takovým pokrytectvím musel hrozně pohrdat a takovej chlap by byl strašně k smíchu. ()
Toto je bohužel příkladem toho, že ani výborní herci nezachrání strašný námět. Pokud je toto opravdu pravdivé, tak by mě jen zajímalo pokračování. Jak dlouho spolu vydrželi, kolik dětí měli nebo zda žena dokázala u Jožina změnit zájmy z hospody na domácí pohodu. Lidé, kteří se vezmou poté, co se poznají v hospodě nemohou být zcela normální. Ona si vzala chlapa, který ji opilý žádal o ruku, ačkoli ho viděla pár hodin. On si v opilosti chtěl vzít ženu o které nic nevěděl, vůbec ji neznal. A svatba v noci je totální bizár. Ovšem co nám připadá dnes bizarní bylo za socialismu běžné, tak možná na tom něco pravdy bude. ()
Odříkaného chleba největší krajíc. Málo platné, je to tak. Roztomile žoviální Jožin má na vše odpověď a ve všem jasno. Jenže pak mu cestu protne okouzlující Zuzanka. A jak to tak obvykle v životě chodí, pod vlivem alkoholu člověk dokáže i věci, které by za střízliva nezvládl. Úsměvná a milá povídka, bylo mi potěšením. ()
Jožin je starý mládenec. Hospůdka, kamarádí, vínečko to je jeho život. Jednou přijede do hospody hostinského sestra Zuzana, svobodná paní. Jožina úplně okouzlí a on si ji chce v opilosti vzít. Je neoblomný a tak v noci vzbudí předsedu ať jde oddávat. Ten je pro každou legraci a tak je oddá. Ráno Jožin vystřízlivý a letí na výbor svatbu zrušit. Předseda řekne, že není důvod svatbu rušit a ať jde domů a přijde později. Přijde do baráku a tam uklízeno. Jožin je spokojený a teprve teď se dozví, že tu večerní svatbu mu chlapci sehráli jen tak a jestli se chce oženit, tak musí znovu. ()
Reklama