Nepravděpodobná romance

Nepravděpodobný je přístup toho psychologa k pacientce. Nepravděpodobné je, že ženská s vizáží Alžběty Pažoutové se bude živit jako uklízečka. Místo romance jsem dostal psychologické drama. Berenika Kohoutová skvěle vypadá a ani jako o herečce bych o ní neřekl nic špatného. Jenže scenárista a režisér to tím věčným přeskakováním docela zabil. Nehledě na to, že patrně z úsporných důvodů se obsadil i do třetí největší role ve filmu a herecky v ní dokonale selhal. (14.04.2016)

Nekonečná křeč a smutná ukázka relativní technické zručnosti bez schopnosti dát své práci smysl. Prvních +-pár minut jsem byl nadšený, ještě když mluvili mimo kontext zjevně reální svěřenci Beřkovic, neslo to punc syrovosti a zaujalo mě to. Když měl film začít dávat smysl, naprosto pozřel sám sebe a patrná bezradnost v tom, jak a o čem vyprávět následujících deset minut, prýštila na povrch bez ustání. Docela by mě zajímalo, jestli hrdinka byla záměrně hnusná nána, co dohnala svého údajně brutálního manžela k sebevraždě (aniž bychom viděli, že on by jí udělal cokoliv špatného), nebo jde o další omyl neexistence přesvědčivých motivací a interakcí postav. Jako příběh založený na nespolehlivém vypravěči to ale selhává ve chvílích, kdy sledujeme jiné postavy, tedy koncept se rozpadá. Skutečně tristní výsledek. Film na úrovní cvičení studenta FAMU, které projde s odřenýma ušima jen proto, že učitelé už se nechtějí koukat na přepracovanou verzi. Hodnocení osciluje milimetry nad odpadem. (28.10.2013)

Moje první setkání s režijní tvorbou (pro mě až dosud zcela neznámého) Ivana Vojnára nedopadlo nakonec vůbec špatně, naopak. Jak jsem ten film vnímal zpočátku rozpačitě až znuděně, postupně mě to začalo vtahovat a ke konci už mě to téměř dokonale dostalo. Film mě od začátku nadchnul nádhernou kamerou, jakož i hereckou přítomností mé velké oblíbenkyně Bereniky Kohoutové (skutečnost, že se v jedné z hlavních rolí objevuje i sám režisér, filmu v mých očích jen přídává na zajímavosti). Překvapivě výborná mi přišla i Alžběta Pažoutová, které se pro svou roli výborně typově hodila. Nakonec mi i sedlo to netradiční zpracování, které rezignuje na tradiční chronologické vyprávění a místo něj přichází se svébytnou obrazovou koláží výjevů s mnohoznačným výkladem. Zasazení většiny děje do prostředí psychiatrické léčebny mi rovněž sedlo a působí neobyčejně autenticky - u mnoha epizodních postav ve filmu jsem se nemohl ubránit dojmu, že to nejspíš byli neherci - skuteční chovanci ústavu. Ačkoli je to hodně osobitý film, který určitě není pro každého, osobně si myslím, že je zde strašně nedoceněný - za mě 4 hvězdy zcela bez problémů. (10.04.2016)

Je situace, kdy A a B jsou spolu; divák očekává vývoj podle vzorce C nebo D. Proto přichází scenárista s variantou E, F nebo dokonce G. Pak ovšem nastane chvíle kdy začne divák očekávat i situace H, CH nebo I. A scenarista se dostává do stavu J, K a L. Bohužel uvěřitelnost nás opustila už někde u písmene G. (Abeceda není nekonečná) Zase na druhou stranu musím vychválit herecké výkony. Také jste měli pocit, že čtete knihu kde chybí každou chvíli několik stránek? (30.10.2013)

Pro mne příjemný fajn film, který se odlišuje od běžné tvorby, protože 1) řemeslně solidní provedení 2) poprvé musím uznat, že Berenika Kohoutová umí hrát 3) docela hodně nahých scén, ale žádná lesbická divočina, jak by se dalo u plakátu a tématu čekat 4) většina děje se odehrává v psychiatrické léčebně 5) Berenika má prostě hezký prsa a tady jí to sekne navzdory tomu, že se mi ve filmu jako femme fatal nikdy nelíbila (18.02.2017)