Žena v kleci

Ženě v kleci se dá opravdu hodně věcí vytknout. Nepříliš silnými postavami a slabou interakcí mezi nimi počínaje, překombinovanou motivací zločince konče. Nicméně vypravěčská struktura je rozhodně zajímavá a zejména ve druhé polovině tahle jednoduchá kombinace aktuálního a minulého dění akceleruje ke klasickému, leč stále funkčnímu finále. (28.04.2020)

Mám pocit, že jakmile si jednou vytvoříte lásku pro skandinávské detektivky, nikdy se Vám z duše již nevytratí. O to větší radost mi dělá, že v té sérii knížek, které nikdy nestihnu přečíst, se naštěstí objevila i taková, kterou se Seveřani rozhodli zfilmovat. K sérii příběhů Oddělení Q od Olsena jsem se ještě nestihl dostat, ale Žena v kleci mě zaujala na první pohled. Horší to bylo v momentě, kdy jsem film rozkoukal. Trvalo mi totiž tak půl hodiny, než jsem si na plno dokázal zvyknout na Carla. Jeho postava byla taková nevýrazná, nemastná až neslaná, ale vše to vynahrazoval Assad, který roli sympaťáka nastavil hned od počátku. Postupem času jsem si ale zvykl na vyšetřování obou a hodně tomu pomohl i samotný příběh, který vysloveně neměl chybu. Závěr byl sice trošku děravej a odfláklej, ale pro to nadšení a radost z toho, že Seveřani se rozhodli něco takového zfilmovat nemůžu dát méně, než čtyři hvězdičky. (15.06.2015)

Občas i neuvěřitelné je možné, ale přece jen se toho tady přehnalo přes moje oči trochu víc najednou, počínaje hororovou scénou se zuby a konče tím zázračným finálem, takže i když jsem vysloveně milovnice severských filmů, tak tady to Mikkel malinko přepísknul a emma tudíž zůstane při zemi s trojkou jak vyšitou. (14.02.2014)

Slušná detektivka severskýho štryhu, která má vynikající neurčitou první půlku a nevraživýho hlavního hrdinu, jenž má tak nepříjemný charakter, až jsem z něho byl celej bez sebe. Je velká škoda, že se tvůrci zbytečně uchýliti k polopatickýmu vysvětlení, čímž degradovali celý příběh a potažmo i film na slabší 4*. Divím se, že to proběhlo našim kinem, protože tenhle kousek vypadá absolutně nepovšimnutě. Jako krimi jednorázovka naprosto OK. 70% (20.02.2014)

Žena v kleci byla první, ale já si ji nechal shodou náhod tak nějak na konec. Řeč je o knižní sérii dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena. Další tři (filmová) zastavení vůbec nebyla špatná (některá – Složka 64 – dokonce vynikající). Jsme tak na začátku fungování oddělení Q, které má za úkol třídit staré nevyřešené případy. Prostě papírování, o které nikdo zrovna nestojí. Možná nadšený muslimský asistent Assad. Naopak vůbec ne komisař Carl, který se po nevydařené akci (jeden kolega mrtvý, druhý ochrnutý) vrací k policejnímu sboru, ale na oddělení vražd je brzy. Úkol je jasný (třídit a uzavírat), ovšem Carl je tvrdohlavý polda, takže se mu hned první spis nepozdává: sympatická politička, která měla před pěti lety záhadně zmizet při plavbě na trajektu. Jelikož jsem dřív viděl zmiňovaná tři pokračování, aspoň nyní jsem se tak trochu dozvěděl, proč je sebedestruktivní a věčně nakrknutý komisař Nikolaj Lie Kaas místy takový idiot. Nesnesitelný vyšetřovatel přišel o kolegy, navíc ho tíží krachy v osobním životě. Co se případu týče, je možná škoda, že má divák náskok před vyšetřovateli. To, že o političce leccos víme, nás mírně připravuje o napětí a momenty překvapení. Vadí i trošku zjednodušené charaktery, víc bych toho třeba rád věděl o Assadovi nebo i záporákovi, proč se rozhodl páchat „zlo“ zrovna pět let. A ještě jedna věc je slabší, protože u severských kriminálek bývá alfou a omegou: působivější atmosféra. (28.06.2020)