Philomena

Námět je prvoplánový doják a je jedno, že je film natočen podle skutečné události. A jako prvoplánový doják zprvu působil i film, ale nakonec se jím nestal. Jistě že tu byly dvě tři emotivní scény, ale rozhodně nebyly tak intenzivní, jak nasvědčovalo téma. Philomena mě prostě za srdce nevzala tak, jak jsem očekával. Z mého pohledu se jedná o trochu suchopárné drama o hledání s trošku lacinou střelbou do řad katolické církve, ačkoliv magdalenské domy samozřejmě nejsou něčím, čím by se mohla církev chlubit. Film se tak může pyšnit především výkonem Judi Dench, díky níž získal punc uvěřitelnosti a i příjemným vystoupením Stevea Coogana. Ještě bych přičetl k duhu, že se tvůrci nesnažili o citové vydírání a i proto hodnotím Philomenu lehce nadprůměrně. 60% (08.10.2014)

Jeden z mála filmů, kde má smysl titulek Based on a true story. Protože tady se převyprávění skutečné události doopravdy tematizuje, zatímco u jiných filmů titulek slouží jen k tomu, aby zesílil empatii vůči zobrazovanému a nutil pak diváka k realitě zaujímat určitý postoj na základě toho, co mu film sdělil. Philomena je "pravdivý" příběh, který vypráví o vyprávění "pravdivého" příběhu. A vypráví ho velice civilně, ale přesto poutavě a emotivně. (20.04.2014)

Hledání ztraceného syna a hlubokého lidského příběhu ve filmu, který se sám moc nesnaží být něčím víc než hlubokým lidským příběhem. Pokud ale má být nějaké drama milé a dojemné, pak nechť je milé a dojemné stejně nepodbízivě jako Philomena. Dvojice scenáristů nepodlehla pokušení zredukovat nejednoznačný příběh na emocionální porno v duchu Pošty pro tebe. Navzdory upřednostnění citů před širšími sociokulturními kontexty nabízejí víc než jen hrst jasně čitelných pravd, měnících Philomenu v pasivní oběť a církev v ďábelskou instituci. Filmu vedle nečernobílé fikcionalizace reálných osob hodně prospívá smysl pro humor. Dialogy přesně odměřeným dávkováním humoru chrání vyprávění před akademickou suchopárností a významně odlehčují smrtící artovou trojkombinaci nábožentví-politika-homosexualita. Zásluhou herců můžeme zároveň - podobně jako nedávno v Rivalech - soucítit najednou s dvojicí postav, jejichž povahy a světonázory jsou zcela odlišné. Zatímco hladké přechody mezi dramatem investigativním a intimním obstarává Frears, přepínání mezi sentimentálním (Philomena) a cynickým (Sixsmith) rámováním příběhu je v naši režii (třebaže hlediska obou samozvaných detektivů jsou ve finále dle očekávání sladěna). Philomena si otevřeně říká o přízeň diváků, ale v rámci hřejivých filmů pro všechny věkové kategorie si přes svůj populismus zachovává důstojnost, jaká je k vidění čím dál vzácněji. 75% (06.03.2014)

Martin je za škandalóznych okolností prepustený z postu zahraničného korešpondenta BBC. Náhodné okolnosti ho počas návštevy jedného z večierkov "spájajú" s mladou barmankou, ktorá mu prezradí krátky príbeh svojej matky. Tá pred 50 rokmi, v cirkevnom kláštore, "stratila" svojho syna. Mark chcel pôvodne písať knihu o ruskej histórii, no keďže sa mu naskytol tento komplikovaný, sociálny príbeh, rozhodne sa svoj zámer na poslednú chvíľu zameniť. Philoména však má o prosbu navyše. Chce, aby jej pomohol strateného syna nájsť. Veľmi, veľmi pekný film s množstvom príjemných, obyčajných, ľudských "frkov", narážok na gayov či cirkev, ktorá po stáročia využívala a ničila životy obyčajných, nevinných ľudí. Bez ohľadu nato, či som veriaci, alebo nie (inak nie som), snímok otvára a zároveň zodpovedá množstvo otázok ohľadom viery, či priateľstva v každom veku, akéhokoľvek druhu, citu, porozumení či hnevu. Nebyť toho záverečného perfekcionizmu príkladného správania, mohol to byť čistý priestrel. Pokiaľ má tento film niekto v poradovníku a stále váha, tak nečakajte. Nebudete ľutovať. Inak, "Judi Dench" je veľmi sympatická staršia pani. (11.06.2014)

Výborná Judi a dojemný příběh. Místy zdlouhavé, opakující se scény, ale nádherná Desplatova hudba. Stejně jako Martin bych jim nikdy neodpustila. Také jsem již kdysi viděla drsnější Padlé ženy a různé dokumenty na podobné téma. A právě kvůli takovýmto hrozným křivdám a zločinům, které byly a mnohde ještě jsou zakrývány dogmatem, pokrytectvím a intrikami (viz Spotlight) nikdy nemohu mít ráda náboženství a církev. Stejně jako vrcholnou politiku. (20.08.2016)