Attila Marcel

Taková ta francouzská pohádková fantastika zasazená do skutečného světa současnosti, která jako kdyby navazovala na "Amélii", ale nemá v sobě tak silný příběh, jen pár celkem dobrých nápadů a sem tam nějakou tu figurku, která dovede svým chováním, vystupování, nebo prostě něčím zaujmout. Celkově to ale tak dobré není. (09.06.2016)

+3* režisérovi filmy mám rád a tak musel přijít na řadu i tato komedie. Z jeho nastoleného stylu nijak extra nevybočuje, tentokrát se však jedná o hraný film oproti přechozím animovaným, ale to zvládl i živými herci ;-) Atmosféra je budována dobře a kdo má rád milé ujetosti jako od Jean-Pierre Jeuneta, nebo Wes Andersona, tak by měla potěšit především nekomerční fanoušky. Za sebe jsem spokojený a víc se filmu bude vyjímat lepší trojhvězda, než slabší čtyřka. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (13.12.2017)

Na tenhle film jsem byla netrpělivá divačka, hlavně na začátku, pořád jsem si říkala vydrž - ono se to vyvrbí. S přibývajícími minutami se vše rozvíjelo jako poupátko až do konečné podoby růže. Milý, pozitivní snímek s poselstvím, aby KAŽDÝ ŽIL SVŮJ ŽIVOT. Protože nejhorší ze všeho, je vkládat své promarněné a vysněné ambice do svých potomků či svěřenců a nenechat je jít jejich vlastní cestou. (01.03.2015)

Sylvain si tak trochu sám nasypal klacky pod nohy. Guillaume sice valí kukadla o sto šest, čertužel jen to nestačí. Pokud se Sylvain chce dál věnovat hranému filmu, doporučil bych mu pár lekcí u Michela Gondryho. On totiž ten "reálný(skutečný)" svět skýtá mnohá úskalí, především v tom, že si s ním pro dotvoření určité atmosféry musíte pohrát skoro více, jak s tím animovaným. Přesto jsem velmi zvědavý a těším se na další film. (18.05.2014)

Barevně skvělé, hudební čísla povedená (nejvíc se mi líbí asi ta, kdy je Paul v postýlce, všichni se nad něj sklánějí jak sudičky a ta maminka mu zpívá, že je jedno, čím bude, stačí, že bude šťastný z maličkostí. Ach), ale přesto tomuhle filmu něco chybí. Nějaké dotažení do konce tu postrádám. Svět (a stejně tak film) nelze založit na proustovské madlence a barvě á la Amélie, i když bychom si to všichni samozřejmě strašně moc přáli. Přesto chci Atillu Marcela vidět znovu a znovu a to zejména (paradoxně k mému komentáři) zejména kvůli Mme Proust a jejích houbičkách, které vás přenesou do světa vzpomínek, dětství a štěstí (no a někdy neštěstí). (04.08.2014)